Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště

291

Oslovil mě kolega výzkumník s prosbou, zda bych zjistil, co se skrývá za řadou podivných objektů ve tvaru hvězdy, které objevil na mapách Google. Přestože jsem zrovna neměl moc času, rozhodl jsem se na jeden z nich blíže podívat. Na základě zjištění tedy budu nyní pokračovat v sérii geologicko-historických příběhů o naší neznámé minulosti, o místě a roli těžby v ní a pokusím se potvrdit platnost zjištění, ke kterým jsem dospěl již dříve (Pevnosti-hvězdy a jejich orientace podle lineárních anomálií BGF a která jasně naznačují starobylost tohoto objektu a jeho příslušnost ke klasickým pevnostním hvězdám. Faktem totiž je, že z nějakého důvodu si už od nejranějšího starověku lidé z neznámého důvodu pro své stavby vybírali místa, která měla určitou strukturu anomálií nad tektonickými poruchami. Přitom však zhruba od poloviny 19. století se už při stavbách těmito anomáliemi nikdo neřídil. Psal jsem o tom již v článcích: Chrámy stojí na křížích 1 a jsou zde opět pyramidy v Gíze (Egypt) Chrámy stojí na křížích 2

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

Zkoumaný objekt se nachází v blízkosti vesnice Těrensaj v Adamovském okrese Orenburgské oblasti, na jižním okraji dolu Džusinského pyrit-polymetalickém ložiska (vlastněného společností Ormet CJSC, která je součástí „Ruské měděné společnosti“, RMK). Těsně vedle vede železniční trasa Orsk - Kartaly. Od roku 2004 se v dole těžilo z povrchové jámy a od roku 2015 těžba rud pokračuje podzemní metodou. Provozní zásoby podzemní části se odhadují na 1,3 milionu tun rudy.

Při studiu této „hvězdy“ na satelitním snímku pomocí autorské technologie dálkového průzkumu Země SGT DZ byla zjištěna přesná orientace jejích dvou „paprsků“ ve směru lineárních anomálií nad tektonickými poruchami (červené čáry). Tuto vlastnost mají absolutně všechny takzvané „hvězdy-pevnosti“, které jsem dříve testoval, a proto to lze považovat za spolehlivé kritérium umožňující zařadit studované objekty do stejné kategorie. Tato vlastnost také naznačuje, že stavba je jen stěží moderním novodělem. Žlutozelené čáry zde označují obrys dajky (rudní žíla, geolog.), které jsou spojeny se stejnými lineárním anomáliemi, ale častěji širšími. Tato dajka protíná objekt téměř uprostřed, rovnoběžně s další tektonickou poruchou.

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

Na jihozápad od tohoto objektu je viditelná ještě jiná pravoúhlá struktura. Poloha křižovatky lineárních anomálií přesně v jeho středu s jejich typickou orientací podél jeho pomyslných os naznačuje, že ani tento objekt nebyl postaven v naší nedávné minulosti. Použití experimentální metody dotazování informací umožnilo dále zjistit, že v letech 1646 až 1687 tu existoval nějaký druh zařízení, které se používalo především k výrobě elektřiny. Objekt přestal existovat nikoli kvůli nějaké přírodní katastrofě, ale kvůli vojenským událostem, jež se v té době odehrávaly. Zařízení tam už nyní není, bylo rozebráno a odtud odvezeno někdy k roku 1706.

Další dotazování ukázalo, že ani samotný objekt typu „pevnost-hvězda“ nebyl obranný, ale čistě technický. Bylo zde umístěno nějaké zařízení, primárně určené k výrobě elektřiny. Na tomto místě dříve stálo mnoho uzemněných kovových (měděných) konstrukčních prvků a do zlomů (které lineární anomálie nad nimi odrážejí) byly instalovány mosazné elektrody, jež se ještě dnes nacházejí pod vrstvou zeminy ve 3 - 4 metrech. Zdá se, že to znali už od starověku a tento malý negativní elektrický potenciál až do prvních stovek milivoltů, který je zaznamenáván v anomálních zónách nad poruchami, byl široce používán. Uměli jej zesilovat a takto získaný stejnosměrný elektrický proud používat k pohánění různých mechanismů, k osvětlení, topení atd. Podle provedeného odhadu spadá doba výstavby a provozu tohoto objektu (po přepočtu na dnešní chronologii) do rozmezí let 1276 - 1484. Stejně jako všechny podobné objekty i on ukončil svoji existenci během řady globálních katastrof, které na konci 15. století sužovaly Zemi.

S pomocí technologie SGT DZ (Spin-holografická technologie pro dálkový průzkum ze satelitních snímků) jsem také prověřil, co se skrývá v útrobách pod tímto objektem a v jeho blízkosti. Ukázalo se, že přímo pod ním jsou podzemní chodby, které mají dva vstupy přes šachty vertikálních dolů. V důsledku katastrof v posledních staletích však jejich ústí dnes leží pod vrstvou půdy.

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

V průběhu dalšího zkoumání tohoto území byly také získány odpovědi na otázky: jaký je účel těchto podzemních chodeb, kam se táhnou a kdy byly postaveny. Ukázalo se, že tato podzemní díla se táhla odsud až k nedalekému pyrit-polymetalickému ložisku, které se dnes aktivně rozvíjí. Struktura těchto děl ukazuje, že v minulosti zde byl proveden pouze předběžný průzkum tří rudních těles. Jak vypadá struktura starodávných podzemních děl ve fázi aktivní těžby z těžebních objektů, jsem popsal v těchto článcích: Древние истоки старинной металлургии села Истье, Краснодар. Наши предки так не закладывали города!, Tunguský, ale ne meteorit?. V mezích vytěžených rudních těles v tam uvedených případech byla zaznamenána celá „klubka“ těchto chodeb, které někdy jdou do hloubky i několika stovek metrů. Ale častěji v takových případech vládne harmonický systém podzemních děl, jež se kroutí jako „had“ a v paralelních řadách protínají ložisko od jednoho konce k druhému.

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

Průzkum dále ukázal, že hloubení většiny těchto děl, jakož i veškerých prací na nich, byly prováděny v letech 1397 až 1483. Nejstarší trasou, na které se pracovalo od roku 1395 do roku 1442, byl interval přímé štoly ve směru severozápad, který se poté, co dosáhl pásu primárního ložiska zlata (vyznačeno žlutými čarami), největšího z rudních těles (označených oranžovými čarami), ostře otočí na jihozápad. Dále probíhala ražba místem tohoto ložiska se současnou těžbou nugetového zlata. Brzy však zcela přešli k průzkumu a osvojení rudných objektů, které na základě výsledků hloubení zbývajících podzemních děl dávaly lepší vyhlídky na těžbu zlata a dalších kovů.

Tento obrázek ukazuje pouze dvě rudní tělesa. O umístění třetího lze uvažovat podle jedné ze starověkých podzemních tras táhnoucích se v jeho směru. Další tunel vede k odvalům hlušiny. Níže uvedený obrázek ukazuje celý systém podzemních tunelů v místě, kam byla v dávných dobách vyvážena. Skládá se z jednoho kmene šachty a tří smyček se šikmými východy na povrch země. Část této skládky je samozřejmě zanesena zeminou z následných kataklyzmat, ale přesto se zdá, že zde tolik hlušiny nestihli nashromáždit.

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

Přesnou polohu třetího rudného tělesa zatím ukazovat nebudu. Na rozdíl od starověkých horníků to specialisté ZAO „Ormet“ zřejmě dosud nenašli. Stejně jako čtvrté z velkých rudních těles tohoto ložiska. To buď nenalezli ani starověcí horníci, nebo se k tomu prostě nedostali, protože jejich podzemní práce nevedou tímto směrem, ani k jeho hranicím. A takovou maličkost, jako že tu jsou ještě další čtyři ložiska, v té době asi nikdo ani nepředpokládal.

Mám podezření, že druhé ložisko našli dnešní geologové jen díky tomu, že v povrchovém dole byl otevřen jeden z úseků starověkého podzemního dolu. A který úsek to konkrétně byl, je jasně vidět na obrázku s dolem. Zřejmě právě touto chodbou bylo možné částečně proniknout do hlubin západního křídla, kde bylo objeveno druhé ložisko. Proč by jinak bylo nutné nad ním vytvořit skládku hlušiny? Bylo by přece logičtější a levnější pokračovat v otevřené těžbě ložiska a rozšiřovat tak povrchovou jámu tímto směrem. V průběhu podzemní fáze opracování tohoto ložiska byl proveden jeho průzkum, při kterém obešli důlními pracemi po jeho obvodu. Na níže uvedeném obrázku byla spolu se sítí starodávných podzemních chodeb přidána projekce struktury i moderních podzemních prací (jsou vyznačena světle zelenými čarami). Je možné, že zde některé z jejich prvků chybí. Podrobnější studie vyžadují pečlivou práci a zabere to hodně času. Takový postup by byl na místě pouze v případě, že by uživatel podloží měl o zde uvedená data zájem.

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

Během mé nedávné cesty do Afriky a provádění podobných studií na řadě tamních rudných nalezišť jsem zjistil zajímavou skutečnost. Ukazuje se totiž, že v minulosti se v takových dolech široce prováděla výstavba speciálních podzemních komor, v nichž se vytěžený drahý kov dočasně shromažďoval. Zatím však není zcela jasné, zda to bylo v podobě surové rudy nebo již nějakým způsobem obohacené. Ale viděl jsem v Africe jedno místo, kde podle popisů těch, kteří jednu z takových komor otevřeli, ležela dole vrstva černého písku. Byl to šlich (jemnější pozůstatek po rozdrcené rudě vyplavený vodou)? Zároveň tam bylo zřejmé, že do této komory předtím pronikl potok tekoucí poblíž.

I pod džusinským dolem jsem tedy za tímto účelem provedl speciální průzkum takových podzemních komor. A myslím, že jsem je našel! Katastrofy z konce 15. století, které zde přerušily těžbu, očividně neumožnily stažení uložené části vytěžených produktů. A ta v těchto komorách stále je. Kam by se to také tehdy dalo odvézt? Během oněch dob se na Zemi dělo něco nepředstavitelně hrozného! Umírala brilantní civilizace, která věděla, jak dělat věci, jež někdy nedokážeme ani dnes.

Mimochodem zde na jednom místě naši předchůdci (zjevně nejsme jejich přímými potomky) provedli i částečnou těžbu kimberlitové trubky. A některé z ní vytěžené diamanty jsou stále uložené v jedné z komor. Potvrzuje to, že i jim byly známy ony efektivní vyhledávací znaky takových objektů, které jsem o řadu století později objevil i já. K tomu už mám spoustu důkazů z různých studovaných objektů. Ale to bude tématem některého z mých dalších geologicko-historických příběhů.

Dnes to všechno může získat pouze společnost, která je vlastníkem dolu. A s touto společností jsem už určitý kontakt měl. Jménem mé společnosti - LLC REL MGRT, kterou jsem řadu let vytvářel jako akreditovanou LRC (Laboratoř radiační kontroly), jsem nedávno prováděl vědecko-výzkumnou práci (NIR) v sousedním dole: „Závěry o radiačním riziku během těžby Věsenně-Aralčinského ložista. Dotěžení hlavního bloku rudního tělesa č. 3 v oblasti Věsennyj podzemní těžbou“. Myslím, že jsem tuto práci odvedl na velmi vysoké úrovni. Nakonec se však ukázalo, že zákazníkovi více vyhovovala profanace vyvolaná naprostou negramotností ve věcech radiační kontroly, kterou tam do té doby beztrestně předváděla laboratorní struktura místního CGSEH (centra státního sanitárně-epidemiologického dozoru). Protože ten je sám regulačním orgánem pro tento typ výzkumu. „Výzkumné protokoly“ jejich specialistů nebylo možné číst bez slz (od smíchu)! Zákazníkovi by však očividně nevadilo s nimi v takovém režimu spolupracovat (vzhledem k tomu, že téměř nikdo nechápe podstatu obsahu těchto protokolů), pokud by ovšem byl tento úkol v jejich silách. Proto byli nuceni hledat kvalifikovanější realizátory.

Bohužel, v takových věcech se zákazníci primárně nezajímají o kvalitu výzkumu, chtějí v nich vidět pouze výsledek, který potřebují. Jelikož jsem jim tehdy nevysvětlil, že vysoké hodnoty kontrolovaných radiačních faktorů neovlivní jejich přípustnou vypočítanou hladinu v budoucích podzemních dílech, stále požadovali, aby byly ze zprávy zcela vyloučeny. Konstatovali, že odborníci, aniž by pochopili podstatu věci, se mohou těchto hodnot „chytit“ a způsobit jim velké problémy při schvalování konstrukčních rozhodnutí pro podzemní důl. Očividně neměli žádné iluze o profesionální úrovni odborníků, kteří se v Rusku někdy expertní činností zabývají.

Při prezentaci výsledků prací provedených na základě této smlouvy jsem plánoval se zákazníkem prodiskutovat i vedlejší výsledky mé studie tohoto dolu a jeho okolí. Chtěl jsem ho informovat, že během práce na jednom, zdaleka ne největším rudním objektu, pohřbili pod skládkou povrchového dolu několik dalších, z nichž některé jsou mnohem větší než tento. Ale na pozadí konfrontace, která se odehrála v důsledku mé expertní práce, když ode mě požadovali ze zprávy vypustit všechny „nežádoucí“ výsledky výzkumu, jsem to kategoricky odmítl s odůvodněním, že „pověst je důležitější!“. A tak to tehdy nějak s vedením společnosti nevyšlo. A kvůli tomuto, pro většinu zákazníků zcela typickému postoji k problémům s radiačním monitorováním, se už nechci této činnosti věnovat. Proto dnes dávám přednost řešení takových problémů, kdy zákazníci mají zájem o skutečné výsledky výzkumu. Například na obrázku níže s dolem na ložisku Věsenněje-Aralčinské jsem ukázal část toho, co pohřbili pod skládkami. Všimněte si, že se jedná pouze o malou část rudních těles tohoto ložiska, která jsou kolem, ale dosud nebyla objevena, protože většina byla jednoduše pohřbena pod odvalem.

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

Je nepravděpodobné, že bych dnes měl tomuto uživateli podloží poskytnout všechny informace zjištěné na Džusinském nalezišti. Tím spíše o uložených zásobách dávných horníků. Pokud však vedení společnosti zaujmou poskytované informace a je připraveno všechna nedorozumění našeho předchozího vztahu zahodit, pak může být naše spolupráce při hledání docela plodná.

Shrňme tedy stručné výsledky tohoto dalšího pátrání:

1. Byla zjištěna existence sítě starodávných podzemních děl, jimiž se v minulosti těžila bohatá ložiska zlata a prováděl se průzkum rudních těles sulfidového ložiska, kterému se dnes říká Džusinskoje.

2. I kdybychom vyloučili výsledky mého informačního průzkumu, který u mnoha lidí zjevně vzbuzuje nedůvěru, takové sousedství objektu pomyslné třídy „pevnost-hvězda“ s dnes známým dolem již naznačuje jejich blízký vztah. A odhalení podzemních chodeb, které je spojují, potvrzení jejich struktury a možné nálezy artefaktů v nich by mohly učinit hypotézu o technickém účelu těchto objektů, předloženou v této práci, nespornou. V první řadě jako zdrojů elektrické energie, stejnosměrného elektrického proudu, který zajišťoval provoz starověkých těžebních a jiných mechanismů, ventilačních a osvětlovacích systémů apod. Zdá se, že některá z těchto starodávných podzemních děl již byla objevena a některé artefakty v nich již mohly být nalezeny. Jak však ukazují zkušenosti z Afriky, není dnes zvykem taková fakta zveřejňovat.

3. Použití technologie dálkového průzkumu SGT DZ umožnilo určit polohu a velikost rudních útvarů ložiska Džusinskoje, z nichž většina je uživateli podzemí zjevně stále neznámá. Hodnocení metodou informačního průzkumu celkových zásob pouze mědi v těchto rudních tělesech ukázalo následující:

R.T. č. 1 - 43 tis. tun;

R.T. č. 2 - 12,4 tis. tun;

R.T. č. 3 - 13,2 tis. tun;

R.T. č. 4 - 22 tis. tun;

R.T. č. 5 - 2,3 tis. tun;

R.T. č. 6 - 0,34 tis. tun;

R.T. č. 7 - 1,3 tis. tun;

R.T. č. 8 - 0,14 tis. tun

Celkem: 94,7 tisíc tun mědi.

4. Pod tímto rudným ložiskem je samozřejmě také ropné pole. Jeho obrysy jsou uvedeny níže. Leží zde v několika úrovních v hloubkách přes 2,9 tisíce metrů.

Tajemství Džusinského pyrit-polymetalického naleziště Николай Андреев

5. Současně bylo podrobněji prozkoumáno naleziště Věsenně-Aralčinské. Bylo potvrzeno, že se v něm tají velmi mnoho nových překvapení.

© tart-aria.info. Všechna práva vyhrazena

If you have found a spelling error, please, notify us by selecting that text and pressing Ctrl+Enter.

Эта статья также доступна на следующих языках:
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  • +0
  • -0
  • 0 ratings
0 ratingsX
Отлично! Не понравилось
0% 0%

Буровик (МГРТ) с 1977, геофизик (ЛГИ) с 1984, вся жизнь в геологии, радиоэкологии. Большой интерес к нашему прошлому. Полагаю, надо обязательно его вспомнить. Используемые мной с большой эффективностью методы в геологии, похоже, могут помочь и в этом вопросе.