Por-Bažin – Tuvanské Benátky

60

V Tuvinské republice, která se nachází nedaleko rusko-mongolské hranice, se v horách, v nadmořské výšce 1300 metrů, skrývá jezero Tere-chol. V 17. století objevil slavný tvůrce map Sibiře Semjon Remezov na ostrově uprostřed tohoto jezera ruiny monumentální pevnosti. V poznámce na své mapě k tomu pak uvedl: „Město je staré, kamenné, dvě stěny jsou neporušené, dvě se zhroutily, ale co je to za město, nevím.“ Místní obyvatelé nazývají pevnost na ostrově „Por-Bažin“ (v tuvánském jazyce „hliněný dům“).

Souřadnice jsou: 50° 36' 54.19" N 97° 23' 5.23" E). 

Znova byly rozvaliny města objeveny v roce 1891 pracovníkem Minusinského muzea Dmitrijem Alexandrovičem Klemencem. Některé zdroje uvádějí, že pevnost je orientována podle světových stran. Ale jak je z mapy vidět, není to pravda. Kratší stěny směřují na severozápad.

Pevnost má jasné vnitřní uspořádání, které zahrnuje centrální budovu a dvorní systém s malými stavbami podél vnitřního obvodu stěn. Celková rozloha pevnosti je 3,3 ha.

Pevnost je poměrně dobře zachována díky nepřístupnému umístění a odlehlosti od dopravních cest. Do této oblasti se můžete dostat pouze vzduchem nebo v období sucha terénním vozidlem.

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

Stavba má tvar pravidelného obdélníka a zachované části zdí na některých místech dosahují výšky až 8 metrů. Uprostřed východní stěny je vstupní brána. Vlevo a vpravo od ní stály na vnější straně opevněné věže. Délka ostrova, na kterém jsou zříceniny, je asi 240 metrů. Pevnost se táhne od západu na východ 211 metrů a ze severu na jih 158 metrů.

Přesné datum výstavby ani zániku areálu není známo.

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

V letech 1957 - 1963 na ostrově pracovala archeologická expedice. Bylo to poprvé, co na území pevnosti byly provedeny vykopávky. Ty potvrdily, že architekti a možná i stavitelé pocházeli z Číny. Důkazem toho jsou fragmenty střešních tašek s čínskými ornamenty a disky, které uzavíraly otvory žlabů drakem.

Když však byly důkladně prozkoumány i základy a cihly, ze kterých byly stěny postaveny, ukázalo se, že byly vyrobeny sogdiánskou technologií (Sogdiana byl starobylý stát na území dnešního Tádžikistánu a Uzbekistánu).

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved
Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

Vědci se okamžitě chopili ujgurské stopy. V VIII. století bylo území dnešní Tuvy součástí Ujgurského kaganátu - nejmocnější „nomádské říše“ střední Asie té doby. Por-Bažin však kupodivu není v ujgurských zdrojích nikde zmiňován.

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

Dlouho nebylo jasné, proč bylo nutné postavit tak masivní stavbu v prakticky neobydlené oblasti – před kým se obyvatelé pevnosti potřebovali bránit? Před medvědy snad? Ohledně verze, že pevnost byla strážním stanovištěm na Velké hedvábné cestě z Číny do Evropy, byli vědci skeptičtí; nejsevernější větve Hedvábné stezky vedly asi tisíc kilometrů jižněji. Poblíž nebyly ani žádné vojenské objekty, ložiska zlata ani zdroje potravin.

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

Nejvíce však archeology překvapila extrémně tenká kulturní vrstva osídlení. Na některých místech byly nalezeny jen ovčí kosti (což vyvrátilo verzi místních obyvatel, že Por-Bažin byl buddhistickým klášterem, protože buddhističtí mniši maso nejedí), dále několik ženských šperků a kovářské polotovary - to je vše, co tu zbylo po obyvatelích tohoto města za několik málo desetiletí existence osídlení pevnosti. Kromě toho v okolí Por-Bažinu byl objeven pouze jeden hrob, a v pevnosti není žádný.

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

Vědci dospěli k závěru, že Por-Bažin byl zřejmě letním sídlem ujgurských kaganů nebo jiných významných hodnostářů. Ale to je jen jejich verze.

Podařilo se však zjistit, proč je pevnost na ostrově. Díky výzkumu skupiny geomorfologů a vědců z Moskevské státní univerzity a Geografického ústavu Ruské akademie věd bylo dokázáno, že za celou svoji historii jezero Tere-chol několikrát téměř úplně vyschlo. Stalo se tak v důsledku toho, že zemětřesení, ke kterým v těchto místech v minulosti často docházelo, čas od času způsobila vymizení podzemních zdrojů, které tuto vodní plochu zásobují. A zdá se, že právě v jednom z těchto období „vysušení“ Tere-cholu byla pevnost postavena.

Svědčí o tom zbytky cesty a další umělé struktury objevené poblíž geology na dně jezera. Nikdo přece nestaví silnici pod vodou, takže když byla budována, jezero tu nebylo. Poté, během příštího zemětřesení se zdroje znovu „otevřely“ a jezero Tere-chol se znovu naplnilo vodou.

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

В августе 2007 года Пор-Бажын посетили Президент России Владимир Владимирович Путин и Князь Монако Альбер II. Необычный интерес к объекту у таких персон. Пор-Бажын стал памятником федерального значения благодаря усилиям Сергея Шойгу. Но в настоящее время раскопки закончены, консервация не произведена, обнаруженные сооружения интенсивно уничтожаются эрозией.

V srpnu 2007 navštívili Por-Bažin prezident Ruska Vladimir Vladimirovič Putin a monacký princ Albert II. Opravdu neobvyklý zájem o starou pevnost právě těchto představitelů! Por-Bažin se pak díky úsilí Sergeje Šojgu stal památkou federálního významu. V současné době jsou vykopávky dokončeny, konzervace však nebyla provedena a odhalené struktury intenzivně ničí eroze...

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved
Čeburaška – hračka vaňka-vstaňka
Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

Historici tvrdí, že tato stavba je dílem Ujgurů (analogicky s budovami Sogdiana). Ale pokud se na to podíváte na základě jiných faktů...

Por-Bažin - Tuvanské Benátky sibved

...Kdysi jsem psal o starověkých kulturách Sibiře europoidního antropologického typu. Místo, kde byla postavena tato pevnost, se nachází na území, kde kdysi po dlouhou dobu žili Árijové: kultura andronovská, afanasjevská, okunevská, tagarská a kutury následné. Jsou do jisté míry studovány, ale veřejnost o nich málo ví. Dokonce jim je připisováno vytvoření zavlažovacích kanálů. Zavlažovací kanály už v tagarské kultuře! Takže kočovníci to nejspíš vůbec nebyli.

Nemohl by tedy být Por-Bažin jedním z dochovaných nevelkých opevněných měst představitelů těchto kultur?

použité zdroje: 

© tart-aria.info. Všechna práva vyhrazena

If you have found a spelling error, please, notify us by selecting that text and pressing Ctrl+Enter.

Эта статья также доступна на следующих языках: