{"id":61520,"date":"2020-11-06T00:36:00","date_gmt":"2020-11-05T21:36:00","guid":{"rendered":"https:\/\/www.tart-aria.info\/tajny-dzhusinskogo-kolchedanno-polimetallicheskogo-mestorozhdenija\/"},"modified":"2020-11-06T20:05:35","modified_gmt":"2020-11-06T17:05:35","slug":"tajny-dzhusinskogo-kolchedanno-polimetallicheskogo-mestorozhdenija","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/tajny-dzhusinskogo-kolchedanno-polimetallicheskogo-mestorozhdenija\/","title":{"rendered":"Tajemstv\u00ed D\u017eusinsk\u00e9ho pyrit-polymetalick\u00e9ho nalezi\u0161t\u011b"},"content":{"rendered":"\n

Oslovil m\u011b kolega v\u00fdzkumn\u00edk s prosbou, zda bych zjistil, co se skr\u00fdv\u00e1 za \u0159adou podivn\u00fdch objekt\u016f ve tvaru hv\u011bzdy, kter\u00e9 objevil na map\u00e1ch Google. P\u0159esto\u017ee jsem zrovna nem\u011bl moc \u010dasu, rozhodl jsem se na jeden z nich bl\u00ed\u017ee pod\u00edvat. Na z\u00e1klad\u011b zji\u0161t\u011bn\u00ed tedy budu nyn\u00ed pokra\u010dovat v s\u00e9rii geologicko-historick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f o na\u0161\u00ed nezn\u00e1m\u00e9 minulosti, o m\u00edst\u011b a roli t\u011b\u017eby v n\u00ed a pokus\u00edm se potvrdit platnost zji\u0161t\u011bn\u00ed, ke kter\u00fdm jsem dosp\u011bl ji\u017e d\u0159\u00edve (Pevnosti-hv\u011bzdy a jejich orientace podle line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed BGF<\/a> a kter\u00e1 jasn\u011b nazna\u010duj\u00ed starobylost tohoto objektu a jeho p\u0159\u00edslu\u0161nost ke klasick\u00fdm pevnostn\u00edm hv\u011bzd\u00e1m. Faktem toti\u017e je, \u017ee z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu si u\u017e od nejran\u011bj\u0161\u00edho starov\u011bku lid\u00e9 z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu pro sv\u00e9 stavby vyb\u00edrali m\u00edsta, kter\u00e1 m\u011bla ur\u010ditou strukturu anom\u00e1li\u00ed nad tektonick\u00fdmi poruchami. P\u0159itom v\u0161ak zhruba od poloviny 19. stolet\u00ed se u\u017e p\u0159i stavb\u00e1ch t\u011bmito anom\u00e1liemi nikdo ne\u0159\u00eddil. Psal jsem o tom ji\u017e v \u010dl\u00e1nc\u00edch: Chr\u00e1my stoj\u00ed na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch 1<\/a> a jsou zde op\u011bt pyramidy v G\u00edze<\/a> (Egypt) Chr\u00e1my stoj\u00ed na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch 2<\/a><\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Zkouman\u00fd objekt se nach\u00e1z\u00ed v bl\u00edzkosti vesnice T\u011brensaj v Adamovsk\u00e9m okrese Orenburgsk\u00e9 oblasti, na ji\u017en\u00edm okraji dolu D\u017eusinsk\u00e9ho pyrit-polymetalick\u00e9m lo\u017eiska (vlastn\u011bn\u00e9ho spole\u010dnost\u00ed Ormet CJSC, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed \u201eRusk\u00e9 m\u011bd\u011bn\u00e9 spole\u010dnosti\u201c, RMK). T\u011bsn\u011b vedle vede \u017eelezni\u010dn\u00ed trasa Orsk - Kartaly. Od roku 2004 se v dole t\u011b\u017eilo z povrchov\u00e9 j\u00e1my a od roku 2015 t\u011b\u017eba rud pokra\u010duje podzemn\u00ed metodou. Provozn\u00ed z\u00e1soby podzemn\u00ed \u010d\u00e1sti se odhaduj\u00ed na 1,3 milionu tun rudy.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i studiu t\u00e9to \u201ehv\u011bzdy\u201c na satelitn\u00edm sn\u00edmku pomoc\u00ed autorsk\u00e9 technologie d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu Zem\u011b SGT DZ byla zji\u0161t\u011bna p\u0159esn\u00e1 orientace jej\u00edch dvou \u201epaprsk\u016f\u201c ve sm\u011bru line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed nad tektonick\u00fdmi poruchami (\u010derven\u00e9 \u010d\u00e1ry). Tuto vlastnost maj\u00ed absolutn\u011b v\u0161echny takzvan\u00e9 \u201ehv\u011bzdy-pevnosti\u201c, kter\u00e9 jsem d\u0159\u00edve testoval, a proto to lze pova\u017eovat za spolehliv\u00e9 krit\u00e9rium umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed za\u0159adit studovan\u00e9 objekty do stejn\u00e9 kategorie. Tato vlastnost tak\u00e9 nazna\u010duje, \u017ee stavba je jen st\u011b\u017e\u00ed modern\u00edm novod\u011blem. \u017dlutozelen\u00e9 \u010d\u00e1ry zde ozna\u010duj\u00ed obrys dajky (rudn\u00ed \u017e\u00edla, geolog<\/em>.), kter\u00e9 jsou spojeny se stejn\u00fdmi line\u00e1rn\u00edm anom\u00e1liemi, ale \u010dast\u011bji \u0161ir\u0161\u00edmi. Tato dajka prot\u00edn\u00e1 objekt t\u00e9m\u011b\u0159 uprost\u0159ed, rovnob\u011b\u017en\u011b s dal\u0161\u00ed tektonickou poruchou.<\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Na jihoz\u00e1pad od tohoto objektu je viditeln\u00e1 je\u0161t\u011b jin\u00e1 pravo\u00fahl\u00e1 struktura. Poloha k\u0159i\u017eovatky line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed p\u0159esn\u011b v jeho st\u0159edu s jejich typickou orientac\u00ed pod\u00e9l jeho pomysln\u00fdch os nazna\u010duje, \u017ee ani tento objekt nebyl postaven v na\u0161\u00ed ned\u00e1vn\u00e9 minulosti. Pou\u017eit\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed metody dotazov\u00e1n\u00ed informac\u00ed umo\u017enilo d\u00e1le zjistit, \u017ee v letech 1646 a\u017e 1687 tu existoval n\u011bjak\u00fd druh za\u0159\u00edzen\u00ed, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvalo p\u0159edev\u0161\u00edm k v\u00fdrob\u011b elekt\u0159iny. Objekt p\u0159estal existovat nikoli kv\u016fli n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrof\u011b, ale kv\u016fli vojensk\u00fdm ud\u00e1lostem, je\u017e se v t\u00e9 dob\u011b odehr\u00e1valy. Za\u0159\u00edzen\u00ed tam u\u017e nyn\u00ed nen\u00ed, bylo rozebr\u00e1no a odtud odvezeno n\u011bkdy k roku 1706.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed dotazov\u00e1n\u00ed uk\u00e1zalo, \u017ee ani samotn\u00fd objekt typu \u201epevnost-hv\u011bzda\u201c nebyl obrann\u00fd, ale \u010dist\u011b technick\u00fd. Bylo zde um\u00edst\u011bno n\u011bjak\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, prim\u00e1rn\u011b ur\u010den\u00e9 k v\u00fdrob\u011b elekt\u0159iny. Na tomto m\u00edst\u011b d\u0159\u00edve st\u00e1lo mnoho uzemn\u011bn\u00fdch kovov\u00fdch (m\u011bd\u011bn\u00fdch) konstruk\u010dn\u00edch prvk\u016f a do zlom\u016f (kter\u00e9 line\u00e1rn\u00ed anom\u00e1lie nad nimi odr\u00e1\u017eej\u00ed) byly instalov\u00e1ny mosazn\u00e9 elektrody, je\u017e se je\u0161t\u011b dnes nach\u00e1zej\u00ed pod vrstvou zeminy ve 3 - 4 metrech. Zd\u00e1 se, \u017ee to znali u\u017e od starov\u011bku a tento mal\u00fd negativn\u00ed elektrick\u00fd potenci\u00e1l a\u017e do prvn\u00edch stovek milivolt\u016f, kter\u00fd je zaznamen\u00e1v\u00e1n v anom\u00e1ln\u00edch z\u00f3n\u00e1ch nad poruchami, byl \u0161iroce pou\u017e\u00edv\u00e1n. Um\u011bli jej zesilovat a takto z\u00edskan\u00fd stejnosm\u011brn\u00fd elektrick\u00fd proud pou\u017e\u00edvat k poh\u00e1n\u011bn\u00ed r\u016fzn\u00fdch mechanism\u016f, k osv\u011btlen\u00ed, topen\u00ed atd. Podle proveden\u00e9ho odhadu spad\u00e1 doba v\u00fdstavby a provozu tohoto objektu (po p\u0159epo\u010dtu na dne\u0161n\u00ed chronologii) do rozmez\u00ed let 1276 - 1484. Stejn\u011b jako v\u0161echny podobn\u00e9 objekty i on ukon\u010dil svoji existenci b\u011bhem \u0159ady glob\u00e1ln\u00edch katastrof, kter\u00e9 na konci 15. stolet\u00ed su\u017eovaly Zemi.<\/p>\n\n\n\n

S pomoc\u00ed technologie SGT DZ (Spin-holografick\u00e1 technologie pro d\u00e1lkov\u00fd pr\u016fzkum ze satelitn\u00edch sn\u00edmk\u016f<\/em>) jsem tak\u00e9 prov\u011b\u0159il, co se skr\u00fdv\u00e1 v \u00fatrob\u00e1ch pod t\u00edmto objektem a v jeho bl\u00edzkosti. Uk\u00e1zalo se, \u017ee p\u0159\u00edmo pod n\u00edm jsou podzemn\u00ed chodby, kter\u00e9 maj\u00ed dva vstupy p\u0159es \u0161achty vertik\u00e1ln\u00edch dol\u016f. V d\u016fsledku katastrof v posledn\u00edch stalet\u00edch v\u0161ak jejich \u00fast\u00ed dnes le\u017e\u00ed pod vrstvou p\u016fdy.<\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

V pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edho zkoum\u00e1n\u00ed tohoto \u00fazem\u00ed byly tak\u00e9 z\u00edsk\u00e1ny odpov\u011bdi na ot\u00e1zky: jak\u00fd je \u00fa\u010del t\u011bchto podzemn\u00edch chodeb, kam se t\u00e1hnou a kdy byly postaveny. Uk\u00e1zalo se, \u017ee tato podzemn\u00ed d\u00edla se t\u00e1hla odsud a\u017e k nedalek\u00e9mu pyrit-polymetalick\u00e9mu lo\u017eisku, kter\u00e9 se dnes aktivn\u011b rozv\u00edj\u00ed. Struktura t\u011bchto d\u011bl ukazuje, \u017ee v minulosti zde byl proveden pouze p\u0159edb\u011b\u017en\u00fd pr\u016fzkum t\u0159\u00ed rudn\u00edch t\u011bles. Jak vypad\u00e1 struktura starod\u00e1vn\u00fdch podzemn\u00edch d\u011bl ve f\u00e1zi aktivn\u00ed t\u011b\u017eby z t\u011b\u017eebn\u00edch objekt\u016f, jsem popsal v t\u011bchto \u010dl\u00e1nc\u00edch: \u0414\u0440\u0435\u0432\u043d\u0438\u0435 \u0438\u0441\u0442\u043e\u043a\u0438 \u0441\u0442\u0430\u0440\u0438\u043d\u043d\u043e\u0439 \u043c\u0435\u0442\u0430\u043b\u043b\u0443\u0440\u0433\u0438\u0438 \u0441\u0435\u043b\u0430 \u0418\u0441\u0442\u044c\u0435<\/a>, \u041a\u0440\u0430\u0441\u043d\u043e\u0434\u0430\u0440. \u041d\u0430\u0448\u0438 \u043f\u0440\u0435\u0434\u043a\u0438 \u0442\u0430\u043a \u043d\u0435 \u0437\u0430\u043a\u043b\u0430\u0434\u044b\u0432\u0430\u043b\u0438 \u0433\u043e\u0440\u043e\u0434\u0430!<\/a>, Tungusk\u00fd, ale ne meteorit?<\/a>. V mez\u00edch vyt\u011b\u017een\u00fdch rudn\u00edch t\u011bles v tam uveden\u00fdch p\u0159\u00edpadech byla zaznamen\u00e1na cel\u00e1 \u201eklubka\u201c t\u011bchto chodeb, kter\u00e9 n\u011bkdy jdou do hloubky i n\u011bkolika stovek metr\u016f. Ale \u010dast\u011bji v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech vl\u00e1dne harmonick\u00fd syst\u00e9m podzemn\u00edch d\u011bl, je\u017e se krout\u00ed jako \u201ehad\u201c a v paraleln\u00edch \u0159ad\u00e1ch prot\u00ednaj\u00ed lo\u017eisko od jednoho konce k druh\u00e9mu.<\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Pr\u016fzkum d\u00e1le uk\u00e1zal, \u017ee hlouben\u00ed v\u011bt\u0161iny t\u011bchto d\u011bl, jako\u017e i ve\u0161ker\u00fdch prac\u00ed na nich, byly prov\u00e1d\u011bny v letech 1397 a\u017e 1483. Nejstar\u0161\u00ed trasou, na kter\u00e9 se pracovalo od roku 1395 do roku 1442, byl interval p\u0159\u00edm\u00e9 \u0161toly ve sm\u011bru severoz\u00e1pad, kter\u00fd se pot\u00e9, co dos\u00e1hl p\u00e1su prim\u00e1rn\u00edho lo\u017eiska zlata (vyzna\u010deno \u017elut\u00fdmi \u010darami), nejv\u011bt\u0161\u00edho z rudn\u00edch t\u011bles (ozna\u010den\u00fdch oran\u017eov\u00fdmi \u010darami), ost\u0159e oto\u010d\u00ed na jihoz\u00e1pad. D\u00e1le prob\u00edhala ra\u017eba m\u00edstem tohoto lo\u017eiska se sou\u010dasnou t\u011b\u017ebou nugetov\u00e9ho zlata. Brzy v\u0161ak zcela p\u0159e\u0161li k pr\u016fzkumu a osvojen\u00ed rudn\u00fdch objekt\u016f, kter\u00e9 na z\u00e1klad\u011b v\u00fdsledk\u016f hlouben\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch podzemn\u00edch d\u011bl d\u00e1valy lep\u0161\u00ed vyhl\u00eddky na t\u011b\u017ebu zlata a dal\u0161\u00edch kov\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Tento obr\u00e1zek ukazuje pouze dv\u011b rudn\u00ed t\u011blesa. O um\u00edst\u011bn\u00ed t\u0159et\u00edho lze uva\u017eovat podle jedn\u00e9 ze starov\u011bk\u00fdch podzemn\u00edch tras t\u00e1hnouc\u00edch se v jeho sm\u011bru. Dal\u0161\u00ed tunel vede k odval\u016fm hlu\u0161iny. N\u00ed\u017ee uveden\u00fd obr\u00e1zek ukazuje cel\u00fd syst\u00e9m podzemn\u00edch tunel\u016f v m\u00edst\u011b, kam byla v d\u00e1vn\u00fdch dob\u00e1ch vyv\u00e1\u017eena. Skl\u00e1d\u00e1 se z jednoho kmene \u0161achty a t\u0159\u00ed smy\u010dek se \u0161ikm\u00fdmi v\u00fdchody na povrch zem\u011b. \u010c\u00e1st t\u00e9to skl\u00e1dky je samoz\u0159ejm\u011b zanesena zeminou z n\u00e1sledn\u00fdch kataklyzmat, ale p\u0159esto se zd\u00e1, \u017ee zde tolik hlu\u0161iny nestihli nashrom\u00e1\u017edit.<\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

P\u0159esnou polohu t\u0159et\u00edho rudn\u00e9ho t\u011blesa zat\u00edm ukazovat nebudu. Na rozd\u00edl od starov\u011bk\u00fdch horn\u00edk\u016f to specialist\u00e9 ZAO \u201eOrmet\u201c z\u0159ejm\u011b dosud nena\u0161li. Stejn\u011b jako \u010dtvrt\u00e9 z velk\u00fdch rudn\u00edch t\u011bles tohoto lo\u017eiska. To bu\u010f nenalezli ani starov\u011bc\u00ed horn\u00edci, nebo se k tomu prost\u011b nedostali, proto\u017ee jejich podzemn\u00ed pr\u00e1ce nevedou t\u00edmto sm\u011brem, ani k jeho hranic\u00edm. A takovou mali\u010dkost, jako \u017ee tu jsou je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u010dty\u0159i lo\u017eiska, v t\u00e9 dob\u011b asi nikdo ani nep\u0159edpokl\u00e1dal.<\/p>\n\n\n\n

M\u00e1m podez\u0159en\u00ed, \u017ee druh\u00e9 lo\u017eisko na\u0161li dne\u0161n\u00ed geologov\u00e9 jen d\u00edky tomu, \u017ee v povrchov\u00e9m dole byl otev\u0159en jeden z \u00fasek\u016f starov\u011bk\u00e9ho podzemn\u00edho dolu. A kter\u00fd \u00fasek to konkr\u00e9tn\u011b byl, je jasn\u011b vid\u011bt na obr\u00e1zku s dolem. Z\u0159ejm\u011b pr\u00e1v\u011b touto chodbou bylo mo\u017en\u00e9 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b proniknout do hlubin z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla, kde bylo objeveno druh\u00e9 lo\u017eisko. Pro\u010d by jinak bylo nutn\u00e9 nad n\u00edm vytvo\u0159it skl\u00e1dku hlu\u0161iny? Bylo by p\u0159ece logi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed a levn\u011bj\u0161\u00ed pokra\u010dovat v otev\u0159en\u00e9 t\u011b\u017eb\u011b lo\u017eiska a roz\u0161i\u0159ovat tak povrchovou j\u00e1mu t\u00edmto sm\u011brem. V pr\u016fb\u011bhu podzemn\u00ed f\u00e1ze opracov\u00e1n\u00ed tohoto lo\u017eiska byl proveden jeho pr\u016fzkum, p\u0159i kter\u00e9m obe\u0161li d\u016fln\u00edmi pracemi po jeho obvodu. Na n\u00ed\u017ee uveden\u00e9m obr\u00e1zku byla spolu se s\u00edt\u00ed starod\u00e1vn\u00fdch podzemn\u00edch chodeb p\u0159id\u00e1na projekce struktury i modern\u00edch podzemn\u00edch prac\u00ed (jsou vyzna\u010dena sv\u011btle zelen\u00fdmi \u010darami). Je mo\u017en\u00e9, \u017ee zde n\u011bkter\u00e9 z jejich prvk\u016f chyb\u00ed. Podrobn\u011bj\u0161\u00ed studie vy\u017eaduj\u00ed pe\u010dlivou pr\u00e1ci a zabere to hodn\u011b \u010dasu. Takov\u00fd postup by byl na m\u00edst\u011b pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by u\u017eivatel podlo\u017e\u00ed m\u011bl o zde uveden\u00e1 data z\u00e1jem.<\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

B\u011bhem m\u00e9 ned\u00e1vn\u00e9 cesty do Afriky a prov\u00e1d\u011bn\u00ed podobn\u00fdch studi\u00ed na \u0159ad\u011b tamn\u00edch rudn\u00fdch nalezi\u0161\u0165 jsem zjistil zaj\u00edmavou skute\u010dnost. Ukazuje se toti\u017e, \u017ee v minulosti se v takov\u00fdch dolech \u0161iroce prov\u00e1d\u011bla v\u00fdstavba speci\u00e1ln\u00edch podzemn\u00edch komor, v nich\u017e se vyt\u011b\u017een\u00fd drah\u00fd kov do\u010dasn\u011b shroma\u017e\u010foval. Zat\u00edm v\u0161ak nen\u00ed zcela jasn\u00e9, zda to bylo v podob\u011b surov\u00e9 rudy nebo ji\u017e n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem obohacen\u00e9. Ale vid\u011bl jsem v Africe jedno m\u00edsto, kde podle popis\u016f t\u011bch, kte\u0159\u00ed jednu z takov\u00fdch komor otev\u0159eli, le\u017eela dole vrstva \u010dern\u00e9ho p\u00edsku. Byl to \u0161lich (jemn\u011bj\u0161\u00ed poz\u016fstatek po rozdrcen\u00e9 rud\u011b vyplaven\u00fd vodou<\/em>)? Z\u00e1rove\u0148 tam bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee do t\u00e9to komory p\u0159edt\u00edm pronikl potok tekouc\u00ed pobl\u00ed\u017e.<\/p>\n\n\n\n

I pod d\u017eusinsk\u00fdm dolem jsem tedy za t\u00edmto \u00fa\u010delem provedl speci\u00e1ln\u00ed pr\u016fzkum takov\u00fdch podzemn\u00edch komor. A mysl\u00edm, \u017ee jsem je na\u0161el! Katastrofy z konce 15. stolet\u00ed, kter\u00e9 zde p\u0159eru\u0161ily t\u011b\u017ebu, o\u010dividn\u011b neumo\u017enily sta\u017een\u00ed ulo\u017een\u00e9 \u010d\u00e1sti vyt\u011b\u017een\u00fdch produkt\u016f. A ta v t\u011bchto komor\u00e1ch st\u00e1le je. Kam by se to tak\u00e9 tehdy dalo odv\u00e9zt? B\u011bhem on\u011bch dob se na Zemi d\u011blo n\u011bco nep\u0159edstaviteln\u011b hrozn\u00e9ho! Um\u00edrala brilantn\u00ed civilizace, kter\u00e1 v\u011bd\u011bla, jak d\u011blat v\u011bci, je\u017e n\u011bkdy nedok\u00e1\u017eeme ani dnes.<\/p>\n\n\n\n

Mimochodem zde na jednom m\u00edst\u011b na\u0161i p\u0159edch\u016fdci (zjevn\u011b nejsme jejich p\u0159\u00edm\u00fdmi potomky) provedli i \u010d\u00e1ste\u010dnou t\u011b\u017ebu kimberlitov\u00e9 trubky. A n\u011bkter\u00e9 z n\u00ed vyt\u011b\u017een\u00e9 diamanty jsou st\u00e1le ulo\u017een\u00e9 v jedn\u00e9 z komor. Potvrzuje to, \u017ee i jim byly zn\u00e1my ony efektivn\u00ed vyhled\u00e1vac\u00ed znaky takov\u00fdch objekt\u016f, kter\u00e9 jsem o \u0159adu stolet\u00ed pozd\u011bji objevil i j\u00e1. K tomu u\u017e m\u00e1m spoustu d\u016fkaz\u016f z r\u016fzn\u00fdch studovan\u00fdch objekt\u016f. Ale to bude t\u00e9matem n\u011bkter\u00e9ho z m\u00fdch dal\u0161\u00edch geologicko-historick\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Dnes to v\u0161echno m\u016f\u017ee z\u00edskat pouze spole\u010dnost, kter\u00e1 je vlastn\u00edkem dolu. A s touto spole\u010dnost\u00ed jsem u\u017e ur\u010dit\u00fd kontakt m\u011bl. Jm\u00e9nem m\u00e9 spole\u010dnosti - LLC REL MGRT, kterou jsem \u0159adu let vytv\u00e1\u0159el jako akreditovanou LRC (Laborato\u0159 radia\u010dn\u00ed kontroly<\/em>), jsem ned\u00e1vno prov\u00e1d\u011bl v\u011bdecko-v\u00fdzkumnou pr\u00e1ci (NIR) v sousedn\u00edm dole: \u201eZ\u00e1v\u011bry o radia\u010dn\u00edm riziku b\u011bhem t\u011b\u017eby V\u011bsenn\u011b-Aral\u010dinsk\u00e9ho lo\u017eista. Dot\u011b\u017een\u00ed hlavn\u00edho bloku rudn\u00edho t\u011blesa \u010d. 3 v oblasti V\u011bsennyj podzemn\u00ed t\u011b\u017ebou\u201c<\/em>. Mysl\u00edm, \u017ee jsem tuto pr\u00e1ci odvedl na velmi vysok\u00e9 \u00farovni. Nakonec se v\u0161ak uk\u00e1zalo, \u017ee z\u00e1kazn\u00edkovi v\u00edce vyhovovala profanace vyvolan\u00e1 naprostou negramotnost\u00ed ve v\u011bcech radia\u010dn\u00ed kontroly, kterou tam do t\u00e9 doby beztrestn\u011b p\u0159edv\u00e1d\u011bla laboratorn\u00ed struktura m\u00edstn\u00edho CGSEH (centra st\u00e1tn\u00edho sanit\u00e1rn\u011b-epidemiologick\u00e9ho dozoru<\/em>). Proto\u017ee ten je s\u00e1m regula\u010dn\u00edm org\u00e1nem pro tento typ v\u00fdzkumu. \u201eV\u00fdzkumn\u00e9 protokoly\u201c jejich specialist\u016f nebylo mo\u017en\u00e9 \u010d\u00edst bez slz (od sm\u00edchu)! Z\u00e1kazn\u00edkovi by v\u0161ak o\u010dividn\u011b nevadilo s nimi v takov\u00e9m re\u017eimu spolupracovat (vzhledem k tomu, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 nikdo nech\u00e1pe podstatu obsahu t\u011bchto protokol\u016f), pokud by ov\u0161em byl tento \u00fakol v jejich sil\u00e1ch. Proto byli nuceni hledat kvalifikovan\u011bj\u0161\u00ed realiz\u00e1tory.<\/p>\n\n\n\n

Bohu\u017eel, v takov\u00fdch v\u011bcech se z\u00e1kazn\u00edci prim\u00e1rn\u011b nezaj\u00edmaj\u00ed o kvalitu v\u00fdzkumu, cht\u011bj\u00ed v nich vid\u011bt pouze v\u00fdsledek, kter\u00fd pot\u0159ebuj\u00ed. Jeliko\u017e jsem jim tehdy nevysv\u011btlil, \u017ee vysok\u00e9 hodnoty kontrolovan\u00fdch radia\u010dn\u00edch faktor\u016f neovlivn\u00ed jejich p\u0159\u00edpustnou vypo\u010d\u00edtanou hladinu v budouc\u00edch podzemn\u00edch d\u00edlech, st\u00e1le po\u017eadovali, aby byly ze zpr\u00e1vy zcela vylou\u010deny. Konstatovali, \u017ee odborn\u00edci, ani\u017e by pochopili podstatu v\u011bci, se mohou t\u011bchto hodnot \u201echytit\u201c a zp\u016fsobit jim velk\u00e9 probl\u00e9my p\u0159i schvalov\u00e1n\u00ed konstruk\u010dn\u00edch rozhodnut\u00ed pro podzemn\u00ed d\u016fl. O\u010dividn\u011b nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 iluze o profesion\u00e1ln\u00ed \u00farovni odborn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed se v Rusku n\u011bkdy expertn\u00ed \u010dinnost\u00ed zab\u00fdvaj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159i prezentaci v\u00fdsledk\u016f prac\u00ed proveden\u00fdch na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to smlouvy jsem pl\u00e1noval se z\u00e1kazn\u00edkem prodiskutovat i vedlej\u0161\u00ed v\u00fdsledky m\u00e9 studie tohoto dolu a jeho okol\u00ed. Cht\u011bl jsem ho informovat, \u017ee b\u011bhem pr\u00e1ce na jednom, zdaleka ne nejv\u011bt\u0161\u00edm rudn\u00edm objektu, poh\u0159bili pod skl\u00e1dkou povrchov\u00e9ho dolu n\u011bkolik dal\u0161\u00edch, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 jsou mnohem v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e tento. Ale na pozad\u00ed konfrontace, kter\u00e1 se odehr\u00e1la v d\u016fsledku m\u00e9 expertn\u00ed pr\u00e1ce, kdy\u017e ode m\u011b po\u017eadovali ze zpr\u00e1vy vypustit v\u0161echny \u201ene\u017e\u00e1douc\u00ed\u201c v\u00fdsledky v\u00fdzkumu, jsem to kategoricky odm\u00edtl s od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee \u201epov\u011bst je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed!\u201c. A tak to tehdy n\u011bjak s veden\u00edm spole\u010dnosti nevy\u0161lo. A kv\u016fli tomuto, pro v\u011bt\u0161inu z\u00e1kazn\u00edk\u016f zcela typick\u00e9mu postoji k probl\u00e9m\u016fm s radia\u010dn\u00edm monitorov\u00e1n\u00edm, se u\u017e nechci t\u00e9to \u010dinnosti v\u011bnovat. Proto dnes d\u00e1v\u00e1m p\u0159ednost \u0159e\u0161en\u00ed takov\u00fdch probl\u00e9m\u016f, kdy z\u00e1kazn\u00edci maj\u00ed z\u00e1jem o skute\u010dn\u00e9 v\u00fdsledky v\u00fdzkumu. Nap\u0159\u00edklad na obr\u00e1zku n\u00ed\u017ee s dolem na lo\u017eisku V\u011bsenn\u011bje-Aral\u010dinsk\u00e9 jsem uk\u00e1zal \u010d\u00e1st toho, co poh\u0159bili pod skl\u00e1dkami. V\u0161imn\u011bte si, \u017ee se jedn\u00e1 pouze o malou \u010d\u00e1st rudn\u00edch t\u011bles tohoto lo\u017eiska, kter\u00e1 jsou kolem, ale dosud nebyla objevena, proto\u017ee v\u011bt\u0161ina byla jednodu\u0161e poh\u0159bena pod odvalem.<\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Je nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee bych dnes m\u011bl tomuto u\u017eivateli podlo\u017e\u00ed poskytnout v\u0161echny informace zji\u0161t\u011bn\u00e9 na D\u017eusinsk\u00e9m nalezi\u0161ti. T\u00edm sp\u00ed\u0161e o ulo\u017een\u00fdch z\u00e1sob\u00e1ch d\u00e1vn\u00fdch horn\u00edk\u016f. Pokud v\u0161ak veden\u00ed spole\u010dnosti zaujmou poskytovan\u00e9 informace a je p\u0159ipraveno v\u0161echna nedorozum\u011bn\u00ed na\u0161eho p\u0159edchoz\u00edho vztahu zahodit, pak m\u016f\u017ee b\u00fdt na\u0161e spolupr\u00e1ce p\u0159i hled\u00e1n\u00ed docela plodn\u00e1.<\/p>\n\n\n\n

Shr\u0148me tedy stru\u010dn\u00e9 v\u00fdsledky tohoto dal\u0161\u00edho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed<\/strong>:<\/p>\n\n\n\n

1. Byla zji\u0161t\u011bna existence s\u00edt\u011b starod\u00e1vn\u00fdch podzemn\u00edch d\u011bl, jimi\u017e se v minulosti t\u011b\u017eila bohat\u00e1 lo\u017eiska zlata a prov\u00e1d\u011bl se pr\u016fzkum rudn\u00edch t\u011bles sulfidov\u00e9ho lo\u017eiska, kter\u00e9mu se dnes \u0159\u00edk\u00e1 D\u017eusinskoje.<\/p>\n\n\n\n

2. I kdybychom vylou\u010dili v\u00fdsledky m\u00e9ho informa\u010dn\u00edho pr\u016fzkumu, kter\u00fd u mnoha lid\u00ed zjevn\u011b vzbuzuje ned\u016fv\u011bru, takov\u00e9 sousedstv\u00ed objektu pomysln\u00e9 t\u0159\u00eddy \u201epevnost-hv\u011bzda\u201c s dnes zn\u00e1m\u00fdm dolem ji\u017e nazna\u010duje jejich bl\u00edzk\u00fd vztah. A odhalen\u00ed podzemn\u00edch chodeb, kter\u00e9 je spojuj\u00ed, potvrzen\u00ed jejich struktury a mo\u017en\u00e9 n\u00e1lezy artefakt\u016f v nich by mohly u\u010dinit hypot\u00e9zu o technick\u00e9m \u00fa\u010delu t\u011bchto objekt\u016f, p\u0159edlo\u017eenou v t\u00e9to pr\u00e1ci, nespornou. V prvn\u00ed \u0159ad\u011b jako zdroj\u016f elektrick\u00e9 energie, stejnosm\u011brn\u00e9ho elektrick\u00e9ho proudu, kter\u00fd zaji\u0161\u0165oval provoz starov\u011bk\u00fdch t\u011b\u017eebn\u00edch a jin\u00fdch mechanism\u016f, ventila\u010dn\u00edch a osv\u011btlovac\u00edch syst\u00e9m\u016f apod. Zd\u00e1 se, \u017ee n\u011bkter\u00e1 z t\u011bchto starod\u00e1vn\u00fdch podzemn\u00edch d\u011bl ji\u017e byla objevena a n\u011bkter\u00e9 artefakty v nich ji\u017e mohly b\u00fdt nalezeny. Jak v\u0161ak ukazuj\u00ed zku\u0161enosti z Afriky, nen\u00ed dnes zvykem takov\u00e1 fakta zve\u0159ej\u0148ovat.<\/p>\n\n\n\n

3. Pou\u017eit\u00ed technologie d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu SGT DZ umo\u017enilo ur\u010dit polohu a velikost rudn\u00edch \u00fatvar\u016f lo\u017eiska D\u017eusinskoje, z nich\u017e v\u011bt\u0161ina je u\u017eivateli podzem\u00ed zjevn\u011b st\u00e1le nezn\u00e1m\u00e1. Hodnocen\u00ed metodou informa\u010dn\u00edho pr\u016fzkumu celkov\u00fdch z\u00e1sob pouze m\u011bdi v t\u011bchto rudn\u00edch t\u011blesech uk\u00e1zalo n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 1 - 43 tis. tun;<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 2 - 12,4 tis. tun;<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 3 - 13,2 tis. tun;<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 4 - 22 tis. tun;<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 5 - 2,3 tis. tun;<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 6 - 0,34 tis. tun;<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 7 - 1,3 tis. tun;<\/p>\n\n\n\n

R.T. \u010d. 8 - 0,14 tis. tun<\/p>\n\n\n\n

Celkem: 94,7 tis\u00edc tun m\u011bdi.<\/p>\n\n\n\n

4. Pod t\u00edmto rudn\u00fdm lo\u017eiskem je samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 ropn\u00e9 pole. Jeho obrysy jsou uvedeny n\u00ed\u017ee. Le\u017e\u00ed zde v n\u011bkolika \u00farovn\u00edch v hloubk\u00e1ch p\u0159es 2,9 tis\u00edce metr\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\"Tajemstv\u00ed<\/a><\/figure>\n\n\n\n

5. Sou\u010dasn\u011b bylo podrobn\u011bji prozkoum\u00e1no nalezi\u0161t\u011b V\u011bsenn\u011b-Aral\u010dinsk\u00e9. Bylo potvrzeno, \u017ee se v n\u011bm taj\u00ed velmi mnoho nov\u00fdch p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u041f\u0440\u0438 \u043f\u0440\u043e\u0432\u0435\u0440\u043a\u0435 „\u0437\u0432\u0451\u0437\u0434\u043d\u043e\u0439 \u043a\u0440\u0435\u043f\u043e\u0441\u0442\u0438“ \u0443 \u0414\u0436\u0443\u0441\u0438\u043d\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u0440\u0443\u0434\u043d\u0438\u043a\u0430 \u0441 \u043f\u043e\u043c\u043e\u0449\u044c\u044e \u0442\u0435\u0445\u043d\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0438 \u0434\u0438\u0441\u0442\u0430\u043d\u0446\u0438\u043e\u043d\u043d\u043e\u0433\u043e \u0437\u043e\u043d\u0434\u0438\u0440\u043e\u0432\u0430\u043d\u0438\u044f \u0421\u0413\u0422 \u0414\u0417 \u043e\u0442\u043a\u0440\u044b\u043b\u0438\u0441\u044c \u043c\u043d\u043e\u0433\u0438\u0435 \u0442\u0430\u0439\u043d\u044b \u044d\u0442\u0438\u0445 \u043e\u0431\u044a\u0435\u043a\u0442\u043e\u0432.<\/p>\n","protected":false},"author":70,"featured_media":61522,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[660],"tags":[687],"series":[],"class_list":{"0":"post-61520","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-lost-technologies-cs","8":"tag-zvyozdnye-kreposti-cs"},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/61520","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/70"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=61520"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/61520\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/61522"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=61520"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=61520"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=61520"},{"taxonomy":"series","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/series?post=61520"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}