{"id":60459,"date":"2020-07-19T10:26:30","date_gmt":"2020-07-19T07:26:30","guid":{"rendered":"https:\/\/www.tart-aria.info\/bosnija-i-gercegovina-proshloe-starinnyh-cerkvej\/"},"modified":"2020-09-02T16:44:20","modified_gmt":"2020-09-02T13:44:20","slug":"bosnija-i-gercegovina-proshloe-starinnyh-cerkvej","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/bosnija-i-gercegovina-proshloe-starinnyh-cerkvej\/","title":{"rendered":"Bosna a Hercegovina, minulost starov\u011bk\u00fdch kostel\u016f"},"content":{"rendered":"\n

Jeden ze \u010dten\u00e1\u0159\u016f m\u00fdch p\u0159edchoz\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f o chr\u00e1mech stoj\u00edc\u00edch na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch, podzemn\u00edch tunelech a star\u00fdch t\u011b\u017eebn\u00edch \u010dinnostech m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych se pod\u00edval, \u010d\u00edm byly v minulosti star\u00e9 kostely v okol\u00ed Trebin\u011b v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b, co se pod nimi skr\u00fdv\u00e1 a pro\u010d je jich zde tolik.\u0158e\u010d je o t\u011bchto malebn\u00fdch m\u00edstech:<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a>
\u0424\u043e\u0442\u043e Alexander Wyatkin<\/a>.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Takov\u00fd sv\u016fj v\u00fdzkum v\u017edy za\u010d\u00edn\u00e1m technologi\u00ed d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu SGT DZ ((\u0441\u043f\u0438\u043d\u043e\u0440\u043d\u043e-\u0433\u043e\u043b\u043e\u0433\u0440\u0430\u0444\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0430\u044f \u0442\u0435\u0445\u043d\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u044f \u0434\u0438\u0441\u0442\u0430\u043d\u0446\u0438\u043e\u043d\u043d\u043e\u0433\u043e \u0437\u043e\u043d\u0434\u0438\u0440\u043e\u0432\u0430\u043d\u0438\u044f - spin-holografick\u00e1 technologie d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu) za pomoci satelitn\u00edch sn\u00edmk\u016f, kdy hodnot\u00edm, co se skr\u00fdv\u00e1 v \u00fatrob\u00e1ch vy\u0161et\u0159ovan\u00e9ho m\u00edsta. Sna\u017e\u00edm se zjistit, zda se zde nenach\u00e1zej\u00ed lo\u017eiska uhlovod\u00edk\u016f a rud. A pokud n\u011bjak\u00e1 existuj\u00ed, pak zji\u0161\u0165uji, zda tu byla v minulosti prov\u00e1d\u011bna podzemn\u00ed t\u011b\u017eba. Pokud se nad \u0161achtami starov\u011bk\u00fdch dol\u016f nach\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed mno\u017estv\u00ed star\u00fdch kostel\u016f (\u0414\u0440\u0435\u0432\u043d\u0438\u0435 \u0438\u0441\u0442\u043e\u043a\u0438 \u0441\u0442\u0430\u0440\u0438\u043d\u043d\u043e\u0439 \u043c\u0435\u0442\u0430\u043b\u043b\u0443\u0440\u0433\u0438\u0438 \u0441\u0435\u043b\u0430 \u0418\u0441\u0442\u044c\u0435<\/a>, \u0417\u0432\u0435\u043d\u0438\u0433\u043e\u0440\u043e\u0434\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u0433\u043e\u0440\u043e\u0434\u0438\u0449\u0430 \u043f\u043e\u0434\u043d\u043e\u0433\u043e\u0442\u043d\u043e\u0435<\/a>), nejprve zkontroluji pr\u00e1v\u011b ty. A pak pomoc\u00ed metody dotazov\u00e1n\u00ed informac\u00ed za\u010dnu stanovovat chronologii ud\u00e1lost\u00ed (v\u00fdstavbu, zni\u010den\u00ed, obnoven\u00ed) souvisej\u00edc\u00edch s kontrolovan\u00fdm objektem. O tom, jak se to v praxi prov\u00e1d\u00ed, jsem psal u\u017e v \u010dl\u00e1nc\u00edch \u041d\u0435\u0438\u0437\u0432\u0435\u0441\u0442\u043d\u043e\u0435 \u043f\u0440\u043e\u0448\u043b\u043e\u0435 \u041c\u0438\u0430\u0441\u0441\u0430<\/a> a zde \u0425\u0440\u043e\u043d\u043e\u043b\u043e\u0433\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0438\u0435 \u043f\u0443\u0442\u0435\u0448\u0435\u0441\u0442\u0432\u0438\u044f \u0432 \u041a\u0440\u044b\u043c\u0443. \u0427\u0430\u0441\u0442\u044c 1. \u041f\u0430\u043d\u0442\u0438\u043a\u0430\u043f\u0435\u0439<\/a>. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b jsem provedl i pr\u016fzkum na toto t\u00e9ma, zda tyto budovy byly v\u017edy kultovn\u00ed.
V prvn\u00ed \u0159ad\u011b se onen \u010dten\u00e1\u0159 zaj\u00edmal o tyto trosky kostela svat\u00fdch Konstantina a Heleny (kostel Svetog Tsar Constantine a Tsaritsa Helene v Gomianim<\/strong>).<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Podle archeolog\u016f zde v\u0161echny n\u00e1lezy nazna\u010duj\u00ed, \u017ee kostel byl p\u016fvodn\u011b postaven minim\u00e1ln\u011b ve 4. stolet\u00ed. P\u0159edev\u0161\u00edm proto, \u017ee z\u0159ejm\u011b v pr\u016fb\u011bhu vykop\u00e1vek tu byla nalezena mince s obrazem cara Konstantina z tohoto stolet\u00ed. Pot\u00e9 byla stavba v souvislosti s nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edmi ud\u00e1lostmi mnohokr\u00e1t p\u0159estavov\u00e1na. Na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed fotografii p\u0159evzat\u00e9 ze str\u00e1nky na Facebooku je z\u0159ejm\u00fd velk\u00fd po\u010det hrob\u016f z r\u016fzn\u00fdch stolet\u00ed, kter\u00e9 byly objeveny b\u011bhem vykop\u00e1vek po odstran\u011bn\u00ed asi 1 metru p\u016fdy.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Mechanismus formov\u00e1n\u00ed t\u00e9to z\u00f3ny je v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech docela typick\u00fd. Je spojen s pr\u016fnikem tektonick\u00fdch poruch. Atmosf\u00e9rick\u00e9 sr\u00e1\u017eky prosakuj\u00edc\u00ed skrz n\u011b postupn\u011b vytv\u00e1\u0159ely p\u0159\u00edrodn\u00ed hydroizolaci z hl\u00edny, kterou s sebou nesly. Pot\u00e9 se nad touto hydroizolac\u00ed t\u00e1hnouc\u00ed se pod propustn\u00fdmi zlomov\u00fdmi z\u00f3nami vytvo\u0159ily \u010do\u010dky podzemn\u00edch vod. Dnes je voda v hloubce 10,5 \u00f7 14,5 m. Sou\u010dasn\u011b je jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee p\u0159i p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed se k podzemn\u00edm tunel\u016fm (o nich\u017e budeme mluvit n\u00ed\u017ee) se tyto \u010do\u010dky zu\u017euj\u00ed a nakonec \u00fapln\u011b zmiz\u00ed. To sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee dutiny t\u011bchto podzemn\u00edch struktur st\u00e1le propou\u0161t\u011bj\u00ed ve\u0161kerou podzemn\u00ed vodu kolem. Stejn\u011b jako podzemn\u00ed vody, kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt ulo\u017eeny v hlub\u0161\u00ed zlomov\u00e9 z\u00f3n\u011b, typick\u00e9 pro jak\u00fdkoli takov\u00fd uzel tektonick\u00fdch poruch.
Jak uk\u00e1zal m\u016fj informa\u010dn\u00ed pr\u016fzkum, obyvatel\u00e9 nedalek\u00e9 vesnice v minulosti pou\u017e\u00edvali vodu pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to studny na v\u00fdchodn\u00edm okraji. Byla vykop\u00e1na v roce 1686. Pokud by se dnes rozhodli vrtat studnu, bylo by toto m\u00edsto slibn\u00e9 i nyn\u00ed. Pouze by vrt\u00e1n\u00ed nem\u011blo b\u00fdt hlub\u0161\u00ed ne\u017e 15 m. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by toti\u017e podzemn\u00ed voda mohla proniknout do ni\u017e\u0161\u00ed such\u00e9 zlomov\u00e9 z\u00f3ny.
Autor tuto technologii d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu v posledn\u00ed dob\u011b \u0161iroce pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed r\u016fzn\u00fdch provozn\u00edch probl\u00e9m\u016f sv\u00e9 spole\u010dnosti GeoMethod, v\u010detn\u011b probl\u00e9mu hled\u00e1n\u00ed podzemn\u00ed vody a v\u00fdb\u011bru nejslibn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst pro vrt\u00e1n\u00ed. Jeden z p\u0159\u00edklad\u016f velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed tohoto probl\u00e9mu s p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdm vyu\u017eit\u00edm t\u00e9to technologie je uveden ve \u201eZpr\u00e1v\u011b o v\u00fdsledc\u00edch geofyzik\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce v lokalit\u011b v obci Bol\u0161oje Balandino<\/a>\u201c. D\u0159\u00edve obyvatel\u00e9 t\u00e9to vesnice v\u017edy m\u011bli velk\u00e9 probl\u00e9my s vodou. N\u00ed\u017ee uveden\u00e1 fotografie ukazuje m\u00edsto vybran\u00e9 pro studnu,<\/p>\n\n\n\n

<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Mechanismus formov\u00e1n\u00ed t\u00e9to z\u00f3ny je v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech docela typick\u00fd. Je spojen s pr\u016fnikem tektonick\u00fdch poruch. Atmosf\u00e9rick\u00e9 sr\u00e1\u017eky prosakuj\u00edc\u00ed skrz n\u011b postupn\u011b vytv\u00e1\u0159ely p\u0159\u00edrodn\u00ed hydroizolaci z hl\u00edny, kterou s sebou nesly. Pot\u00e9 se nad touto hydroizolac\u00ed t\u00e1hnouc\u00ed se pod propustn\u00fdmi zlomov\u00fdmi z\u00f3nami vytvo\u0159ily \u010do\u010dky podzemn\u00edch vod. Dnes je voda v hloubce 10,5 \u00f7 14,5 m. Sou\u010dasn\u011b je jasn\u011b vid\u011bt, \u017ee p\u0159i p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed se k podzemn\u00edm tunel\u016fm (o nich\u017e budeme mluvit n\u00ed\u017ee) se tyto \u010do\u010dky zu\u017euj\u00ed a nakonec \u00fapln\u011b zmiz\u00ed. To sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee dutiny t\u011bchto podzemn\u00edch struktur st\u00e1le propou\u0161t\u011bj\u00ed ve\u0161kerou podzemn\u00ed vodu kolem. Stejn\u011b jako podzemn\u00ed vody, kter\u00e9 by m\u011bly b\u00fdt ulo\u017eeny v hlub\u0161\u00ed zlomov\u00e9 z\u00f3n\u011b, typick\u00e9 pro jak\u00fdkoli takov\u00fd uzel tektonick\u00fdch poruch.<\/p>\n\n\n\n

Jak uk\u00e1zal m\u016fj informa\u010dn\u00ed pr\u016fzkum, obyvatel\u00e9 nedalek\u00e9 vesnice v minulosti pou\u017e\u00edvali vodu pr\u00e1v\u011b z t\u00e9to studny na v\u00fdchodn\u00edm okraji. Byla vykop\u00e1na v roce 1686. Pokud by se dnes rozhodli vrtat studnu, bylo by toto m\u00edsto slibn\u00e9 i nyn\u00ed. Pouze by vrt\u00e1n\u00ed nem\u011blo b\u00fdt hlub\u0161\u00ed ne\u017e 15 m. V opa\u010dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by toti\u017e podzemn\u00ed voda mohla proniknout do ni\u017e\u0161\u00ed such\u00e9 zlomov\u00e9 z\u00f3ny.<\/p>\n\n\n\n

Autor tuto technologii d\u00e1lkov\u00e9ho pr\u016fzkumu v posledn\u00ed dob\u011b \u0161iroce pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed r\u016fzn\u00fdch provozn\u00edch probl\u00e9m\u016f sv\u00e9 spole\u010dnosti GeoMethod, v\u010detn\u011b probl\u00e9mu hled\u00e1n\u00ed podzemn\u00ed vody a v\u00fdb\u011bru nejslibn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst pro vrt\u00e1n\u00ed. Jeden z p\u0159\u00edklad\u016f velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed tohoto probl\u00e9mu s p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdm vyu\u017eit\u00edm t\u00e9to technologie je uveden ve \u201eZpr\u00e1v\u011b o v\u00fdsledc\u00edch geofyzik\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ce v lokalit\u011b v obci Bol\u0161oje Balandino<\/a>\u201c. D\u0159\u00edve obyvatel\u00e9 t\u00e9to vesnice v\u017edy m\u011bli velk\u00e9 probl\u00e9my s vodou. N\u00ed\u017ee uveden\u00e1 fotografie ukazuje m\u00edsto vybran\u00e9 pro studnu,<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

a vrt\u00e1n\u00ed studny prok\u00e1zalo vynikaj\u00edc\u00ed v\u00fdsledek.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Ale vra\u0165me se ke stavb\u011b, jej\u00ed\u017e ruiny jsou na fotografi\u00edch naho\u0159e. Z informa\u010dn\u00edho pr\u016fzkumu vyplynulo, \u017ee byla postavena v roce 1605 a byla p\u016fvodn\u011b pou\u017e\u00edv\u00e1na pro pr\u016fmyslov\u00e9 \u00fa\u010dely. S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed jako elektr\u00e1rna, proto\u017ee byla um\u00edst\u011bna nad k\u0159\u00ed\u017eem p\u0159\u00edmek s line\u00e1rn\u00edmi anom\u00e1liemi tvo\u0159en\u00fdmi tektonick\u00fdmi poruchami (\u010derven\u00e9 \u010d\u00e1ry) a byla orientov\u00e1na sv\u00fdmi osami pod\u00e9l jejich sm\u011bru. Stavba tu pak st\u00e1la a\u017e do roku 1674. V t\u00e9 dob\u011b za\u010daly po cel\u00e9 Zemi n\u011bjak\u00e9 v\u00e1lky, doprov\u00e1zen\u00e9 velmi siln\u00fdm bombardov\u00e1n\u00edm. Existuje p\u0159edpoklad, \u017ee po n\u011bm n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed katastrofy byly jeho d\u016fsledkem. Lid\u00e9 se tehdy \u201ezakop\u00e1vali\u201c pod zem, masov\u011b budovali podzemn\u00ed struktury vyu\u017e\u00edvaj\u00edce n\u011bjak\u00fd druh vysoce technologick\u00fdch t\u011b\u017eebn\u00edch mechanism\u016f. Typick\u00fd pr\u016fm\u011br tunel\u016f kruhov\u00e9ho pr\u016f\u0159ezu byl v t\u00e9 dob\u011b asi 3,6 m.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

I v t\u00e9to oblasti byl vytvo\u0159en cel\u00fd syst\u00e9m podzemn\u00edch chodeb. A hned pod t\u00edmto m\u00edstem je k\u0159i\u017eovatka transportn\u00edch magistr\u00e1l s odbo\u010dkami. P\u0159\u00edmo pod budovou v hloubce intervalu 34 - 39 m je podzemn\u00ed komora o rozm\u011brech 7 x 4,5 m, ze kter\u00e9 vedl n\u011bjak\u00fd technologick\u00fd v\u00fdstup na povrch. Dnes se \u0161achtov\u00e1 dutina t\u00e9to \u0161achty zachovala v hloubkov\u00e9m intervalu 4,5 - 40 m. Mo\u017en\u00e1 slou\u017eila p\u0159edev\u0161\u00edm jako ventila\u010dn\u00ed kan\u00e1l. Charakteristick\u00e1 poloha a orientace budovy pod\u00e9l sm\u011bru line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed nad k\u0159\u00ed\u017eem pr\u016fniku tektonick\u00fdch poruch tak\u00e9 ukazuje, \u017ee zde byly n\u011bjak\u00e9 konstrukce ke sn\u00edm\u00e1n\u00ed p\u0159irozen\u00e9ho elektrick\u00e9ho potenci\u00e1lu ze zlom\u016f a p\u0159en\u00e1\u0161ely spot\u0159ebitel\u016fm zes\u00edlen\u00fd stejnosm\u011brn\u00fd elektrick\u00fd proud. Informace k tomuto t\u00e9matu byly tak\u00e9 v publikac\u00edch: \u0422\u0430\u0439\u043d\u044b \u0414\u0436\u0443\u0441\u0438\u043d\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u043a\u043e\u043b\u0447\u0435\u0434\u0430\u043d\u043d\u043e-\u043f\u043e\u043b\u0438\u043c\u0435\u0442\u0430\u043b\u043b\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u043c\u0435\u0441\u0442\u043e\u0440\u043e\u0436\u0434\u0435\u043d\u0438\u044f, \u0417\u0432\u0435\u043d\u0438\u0433\u043e\u0440\u043e\u0434\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e \u0433\u043e\u0440\u043e\u0434\u0438\u0449\u0430 \u043f\u043e\u0434\u043d\u043e\u0433\u043e\u0442\u043d\u043e\u0435<\/a>.
Tento dopravn\u00ed uzel byl vytvo\u0159en v 17. stolet\u00ed, z\u0159ejm\u011b pro p\u0159\u00edstup k daleko star\u0161\u00edm podzemn\u00edm magistr\u00e1l\u00e1m, jejich\u017e n\u011bkolik lini\u00ed proch\u00e1z\u00ed t\u00edmto \u00fazem\u00edm. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto d\u00e1lnic, jejich\u017e tunely maj\u00ed pr\u016fm\u011br asi 5,8 m, prot\u00ednaj\u00ed cel\u00e9 kontinenty od jednoho konce do druh\u00e9ho. A zde byly pozd\u011bj\u0161\u00ed daleko men\u0161\u00ed tunely prost\u011b zabudov\u00e1ny do tohoto star\u00e9ho d\u00e1lni\u010dn\u00edho syst\u00e9mu, kter\u00fd, soud\u011b podle velikosti t\u011bchto struktur, byl postaven velmi rozvinutou civilizac\u00ed obr\u016f s pr\u016fm\u011brnou v\u00fd\u0161kou asi 4,5 m, t\u00e9m\u011b\u0159 zcela zni\u010denou v d\u016fsledku glob\u00e1ln\u00edch katastrofick\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed koncem 15. stolet\u00ed<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Katastrofy toho obdob\u00ed vedly k radik\u00e1ln\u00edm zm\u011bn\u00e1m atmosf\u00e9rick\u00e9ho tlaku a klimatu obecn\u011b, k tvorb\u011b ledovc\u016f na p\u00f3lech a permafrostu na Sibi\u0159i a v Severn\u00ed Americe. A po posledn\u00edm vzestupu hladin oce\u00e1n\u016f a mo\u0159\u00ed o asi 150 m se pob\u0159e\u017en\u00ed m\u011bsta t\u00e9to velkolep\u00e9 civilizace (kter\u00e1 se nyn\u00ed naz\u00fdv\u00e1 antick\u00e1) octla pod vodou na nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9 kontinent\u00e1ln\u00ed \u0161elfov\u00e9 z\u00f3n\u011b. Mnoho z t\u011bchto transkontinent\u00e1ln\u00edch d\u00e1lnic kon\u010d\u00ed na okraji \u0161elf\u016f. Jejich uzly a smy\u010dky zde, a n\u011bkdy obrovsk\u00e9 pravo\u00fahl\u00e9 podzemn\u00ed dutiny (pravd\u011bpodobn\u011b d\u00e1vn\u00e9 podzemn\u00ed stanice) na konc\u00edch d\u00e1lnic, bezpochyby nazna\u010duj\u00ed um\u00edst\u011bn\u00ed starov\u011bk\u00fdch ztracen\u00fdch pob\u0159e\u017en\u00edch m\u011bst. Nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad toho, co bylo \u0159e\u010deno, na \u0161elfu Jadersk\u00e9ho mo\u0159e, je uveden n\u00ed\u017ee:<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Na tomto m\u00edst\u011b (z\u00e1toka Tiha jihov\u00fdchodn\u011b od Dubrovn\u00edku) jsou v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 zn\u00e1mky zatopen\u00e9ho starobyl\u00e9ho m\u011bsta, jeho\u017e n\u00e1zev, pokud je vyj\u00e1d\u0159en modern\u00edmi rusk\u00fdmi p\u00edsmeny, podle v\u00fdsledk\u016f informa\u010dn\u00edho pr\u016fzkumu uk\u00e1zal \u201e\u0425\u042f\u0428-\u042f\u0421\u0425\u041e\u0419\u201c. Ale podrobn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh o tomto pro mnoh\u00e9 vzru\u0161uj\u00edc\u00edm t\u00e9matu p\u0159ijde n\u011bkdy pozd\u011bji. Prozat\u00edm se vra\u0165me ke star\u00e9mu kostelu.
Z informa\u010dn\u00edho pr\u016fzkumu vyplynulo, \u017ee v roce 1744 byla tato stavba, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b z dochovan\u00fdch fragment\u016f p\u0159edchoz\u00ed budovy, obnovena. A a\u017e do roku 1824 se pou\u017e\u00edvala jako kultovn\u00ed m\u00edsto. V tom roce do\u0161lo k dal\u0161\u00ed katastrof\u011b, zjevn\u011b spojen\u00e9 s p\u00e1dem fragment\u016f komety Biela. A pak, t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00e9 19. stolet\u00ed, ka\u017ed\u00fdch 6,6 let (obdob\u00ed ob\u011b\u017en\u00e9 dr\u00e1hy komety), doch\u00e1zelo k meteorick\u00fdm de\u0161\u0165\u016fm a ob\u010das padala z nebe hl\u00edna. Podle Wikipedie byla nap\u0159\u00edklad 27. listopadu 1872 pozorov\u00e1na hojn\u00e1 meteorick\u00e1 sprcha (3000 meteor\u016f za hodinu).
V roce 1857 byla tato budova znova obnovena a byla pou\u017e\u00edv\u00e1na jako p\u0159edt\u00edm, jako kultovn\u00ed m\u00edsto a\u017e do roku 1895, kdy se v d\u016fsledku n\u011bjak\u00e9ho vn\u011bj\u0161\u00edho vlivu znovu rozpadla. A pak u\u017e ji \u010das postupn\u011b p\u0159ivedl do dne\u0161n\u00edho \u017ealostn\u00e9ho stavu.
Ale ne v\u0161echny tyto struktury zde m\u011bly stejn\u011b smutn\u00fd osud. Sm\u011brem k severu soused\u00edc\u00ed pravoslavn\u00fd kostel\u00edk Svetog Georgiha - \u0402ur\u0452\u0435vica<\/strong>, jeho\u017e budova byla podle \u00fadaj\u016f, kter\u00e9 jsem obdr\u017eel, ve sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 podob\u011b vybudov\u00e1na v roce 1807, z\u00e1\u0159\u00ed na fotografii zcela obnoven.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Poprv\u00e9 zde v\u0161ak bylo n\u011bco postaveno u\u017e v roce 1597. A p\u0159i volb\u011b um\u00edst\u011bn\u00ed byl bezpochyby rozhoduj\u00edc\u00ed pr\u016fnik line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed nad tektonick\u00fdmi poruchami. To m\u016f\u017ee tak\u00e9 nazna\u010dovat jeho p\u016fvodn\u00ed technick\u00fd \u00fa\u010del. Pod budovou se v hloubce 3,5 - 5,3 m nach\u00e1z\u00ed izolovan\u00e1 dutina zcela od\u0159\u00edznut\u00e1 od podzemn\u00edch chodeb. A zd\u00e1 se, \u017ee dnes o tomto sklep\u011b nikdo nic nev\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n

V roce 1663 byla tato budova zni\u010dena a v roce 1676 op\u011bt obnovena, \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ze suti p\u0159edchoz\u00ed stavby, a st\u00e1la tu a\u017e do roku 1774. V t\u00e9to dob\u011b prob\u00edhala u n\u00e1s nezn\u00e1m\u00e1 v\u00e1lka mezi romanovsk\u00fdm Ruskem a vojsky n\u011bjak\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho celku, existuj\u00edc\u00edho v Povol\u017e\u00ed, na Uralu a na Sibi\u0159i, skryt\u00e1 v ofici\u00e1ln\u00ed historii pod n\u00e1zvem \"rolnick\u00e1 v\u00e1lka\" Jemeljana Puga\u010dova. A tady, na Balk\u00e1n\u011b, se podle ofici\u00e1ln\u00edch \u00fadaj\u016f pravideln\u011b opakovala povst\u00e1n\u00ed proti osmansk\u00e9mu jhu. Tato budova, kter\u00e1 byla obnovena v roce 1807 do sv\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 podoby, byla d\u00e1le vyu\u017e\u00edv\u00e1na jako kultovn\u00ed budova.<\/p>\n\n\n\n

Severn\u011bji od tohoto kostela je mezi fotografiemi Minexov\u00fdch apartm\u00e1n\u016f na Google Earth n\u00ed\u017ee uveden\u00e1 fotografie. Nen\u00ed zcela jasn\u00e9, zda se vztahuje k tomuto objektu. Z informa\u010dn\u00edho pr\u016fzkumu v\u0161ak vyplynulo, \u017ee stavba uveden\u00e1 na fotografii byla postavena v letech 1683 - 1687, erby byly vyrobeny v roce 1686 a basreli\u00e9f a\u017e v roce 1696. D\u00e1le se uk\u00e1zalo, \u017ee n\u00e1pis na dve\u0159n\u00ed desce byl vytvo\u0159en a\u017e v roce 1907. Kolegov\u00e9 badatel\u00e9 po na\u0161\u00ed skute\u010dn\u00e9 minulosti navrhli, \u017ee v p\u0159ekladu z latiny to s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed znamen\u00e1: \u201eKostel Zv\u011bstov\u00e1n\u00ed Panny Marie\u201c. Pokud pr\u016fzkum uvedl spr\u00e1vn\u00e1 data, pak to m\u016f\u017ee ukazovat na dobu, kdy k\u0159es\u0165ansk\u00e9 t\u00e9ma za\u010dalo b\u00fdt p\u0159i\u0159azov\u00e1no osob\u011b zobrazen\u00e9 na takov\u00fdch reli\u00e9fech.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a>
\u0424\u043e\u0442\u043e Lisandro Nadal <\/a>.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Kostel sv. Klementa v Mosta\u045bimu<\/strong> m\u00e1 sv\u016fj sou\u010dasn\u00fd vzhled od roku 1808.<\/u><\/strong><\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Poprv\u00e9 zde bylo n\u011bco postaveno v roce 1587. P\u0159i v\u00fdb\u011bru tohoto m\u00edsta se tak\u00e9 naprosto p\u0159esn\u011b zam\u011b\u0159ili na pr\u016fnik line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed nad tektonick\u00fdmi poruchami. M\u016fj pr\u016fzkum zde potvrzuje p\u016fvodn\u00ed technick\u00fd \u00fa\u010del tohoto objektu. V roce 1674 byla budova vystavena jak\u00e9musi poni\u010den\u00ed. V roce 1683 byla obnovena a do roku 1773 op\u011bt vyu\u017e\u00edv\u00e1na k technick\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Bez velk\u00e9ho po\u0161kozen\u00ed, ale bez vlastn\u00edka, z\u016fstala tato budova a\u017e do roku 1808. Od t\u00e9 doby s p\u0159eru\u0161en\u00edmi v letech 1813 - 1815 a 1824 - 1853 slou\u017e\u00ed dodnes n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Pod budovou je v hloubce 3,2 - 5,0 m od \u00farovn\u011b podlahy izolovan\u00e1 dutina, kter\u00e1 nen\u00ed spojena s jin\u00fdm podzemn\u00edmi chodbami. A zd\u00e1 se, \u017ee ani o n\u00ed nikdo nev\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Kostel sv. Klementa na Dra\u017eindolu<\/strong>. <\/u><\/strong>I zde bylo toto za\u0159\u00edzen\u00ed poprv\u00e9 postaveno v roce 1587 na k\u0159i\u017eovatce line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed nad tektonick\u00fdmi poruchami, a to k technick\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm. Sou\u010dasn\u00e9 zdi jsou z roku 1713. Jako kostel se pou\u017e\u00edv\u00e1 od roku 1876.<\/u><\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

I pod touto budovou je v hloubce 3,8 \u2013 5,3 m pod \u00farovn\u00ed ter\u00e9nu izolovan\u00e1 dutina, o n\u00ed\u017e se dnes nev\u00ed a kter\u00e1 nem\u00e1 v podzem\u00ed s ni\u010d\u00edm jin\u00fdm \u017e\u00e1dn\u00e9 spojen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

A zde je kostel sv. Kozmy a Damijana<\/strong>. Byl postaven v roce 1654 na trosk\u00e1ch d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed stavby nad \u0161achtou rudn\u00e9ho dolu.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

V tomto m\u00edst\u011b je tak\u00e9 pr\u016fnik line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed nad tektonick\u00fdmi poruchami. Od \u0161achty tohoto dolu za\u010daly podzemn\u00ed pr\u00e1ce zah\u00e1jen\u00e9 hlavn\u011b v 17. stolet\u00ed. I kdy\u017e n\u011bjak\u00e1 t\u011b\u017eba rudy tu byla u\u017e v 15. stolet\u00ed. Za budovou je vid\u011bt svah jednoho z podivn\u00fdch kopc\u016f, kter\u00e9 jsou v t\u00e9to oblasti \u010dast\u00e9. Podle t\u00e9to fotografie to vypad\u00e1, \u017ee jsou nakupeny z pom\u011brn\u011b velk\u00fdch kamen\u016f. D\u00e1lkov\u00fd v\u00fdzkum uk\u00e1zal, \u017ee tyto kopce nejsou p\u0159\u00edrodn\u00edmi objekty, ale jsou to odvaly hornin vyt\u011b\u017een\u00fdch svisl\u00fdmi \u0161achtami dolu, kter\u00e9 jsou pod ka\u017ed\u00fdm z t\u011bchto kopc\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

Moje hypot\u00e9za, \u017ee i sousedn\u00ed pom\u011brn\u011b velk\u00e9 kopce jsou stopami star\u00fdch grandi\u00f3zn\u00edch t\u011b\u017eebn\u00edch aktivit (skl\u00e1dky tohoto m\u011b\u0159\u00edtka se nach\u00e1zej\u00ed tak\u00e9 na na\u0161em D\u00e1ln\u00e9m v\u00fdchod\u011b), v\u0161ak nebyly potvrzeny ani p\u0159\u00edm\u00fdm pr\u016fzkumem, ani n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed fotografi\u00ed, kter\u00e1 okam\u017eit\u011b rozpt\u00fdlila pochybnosti. Sklon mohutn\u00fdch vrstev zde jednozna\u010dn\u011b indikuje p\u0159irozenou tektonickou aktivitu b\u011bhem jejich formov\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 vytvo\u0159ila tuto vrstevnatost, a pak poruchy (reverzn\u00ed poruchy) pod\u00e9l zlom\u016f v bloc\u00edch fundamentu.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a>
\u0424\u043e\u0442\u043e guriga56 <\/a> Palota a f\u00e9lszigeten.<\/figcaption><\/figure>\n\n\n\n

Podez\u0159en\u00ed vyvolal i tento obrovsk\u00fd kopec uprost\u0159ed \u00fadol\u00ed, na jeho\u017e \u00fapat\u00ed je vesnice Pridvorci. Nejedn\u00e1 se tu o skl\u00e1dku daleko v\u011bt\u0161\u00edho prastar\u00e9ho t\u011b\u017eebn\u00edho provozu?<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

A kontrola potvrdila, \u017ee se pod n\u00edm skute\u010dn\u011b nach\u00e1z\u00ed syst\u00e9m podzemn\u00edch d\u011bl, pomoc\u00ed kter\u00e9ho byla d\u0159\u00edve prov\u00e1d\u011bna t\u011b\u017eba rudn\u00e9ho lo\u017eiska. Nen\u00ed to tak starobyl\u00e9, pouze 17. stolet\u00ed, kdy u\u017e nedok\u00e1zali d\u011blat odvaly takov\u00e9 velikosti. A pokud budou na svaz\u00edch tohoto kopce objeveny n\u011bjak\u00e9 vyv\u0159eliny se stopami hydroterm\u00e1ln\u00edch zm\u011bn, pak tu jsou s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed vysyp\u00e1ny z vrcholu pouze vrstvy sediment\u00e1rn\u00edch metamorfovan\u00fdch hornin, z nich\u017e jsou slo\u017eeny v\u0161echny okoln\u00ed kopce. A na vrchol se tyto horniny dostaly \u0161achtami dolu, kter\u00fd se nach\u00e1z\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 na sam\u00e9m vrcholu.<\/p>\n\n\n\n

\"Bosna<\/a><\/figure>\n\n\n\n

T\u011b\u017eba byla prov\u00e1d\u011bna pouze v severov\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti tohoto syst\u00e9mu podzemn\u00edch d\u011bl, le\u017e\u00edc\u00edho uvnit\u0159 pr\u016fnik\u016f hlubinn\u00fdch fluid\u016f vyzna\u010den\u00fdch modrou lini\u00ed. P\u0159esnou polohu a velikost t\u011bla rudy zat\u00edm nebudu uv\u00e1d\u011bt. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st podzemn\u00edch tunel\u016f jsou p\u0159\u00edstupov\u00e9 cesty do \u0161achty tohoto dolu, ale i do sousedn\u00edch.
Studie tohoto \u00fazem\u00ed tak op\u011bt potvrdila existenci velmi rozvinut\u00e9ho t\u011b\u017eebn\u00edho pr\u016fmyslu v minulosti. Nav\u00edc v 17. stolet\u00ed byl u\u017e rozsah t\u011b\u017eebn\u00ed \u010dinnosti mnohem skromn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v obdob\u00ed p\u0159ed katastrofou o n\u011bkolik stolet\u00ed d\u0159\u00edve. 200 let po katastrof\u011b z\u0159ejm\u011b do\u0161lo k \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 obnov\u011b vysp\u011bl\u00fdch technologi\u00ed p\u0159edchoz\u00ed civilizace, a to d\u00edky jejich popis\u016fm a uk\u00e1zk\u00e1m produkt\u016f z p\u0159edchoz\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby n\u011bkde dodnes zachovan\u00fdch. Ve star\u00fdch d\u016fln\u00edch d\u00edlech byly s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nalezeny d\u016fln\u00ed stroje a za\u0159\u00edzen\u00ed. A d\u00edky dokon\u010den\u00fdm energetick\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm, kter\u00e1 se n\u011bkde dochovala, byly z\u00edsk\u00e1ny i znalosti o jednoduch\u00fdch a \u00fa\u010dinn\u00fdch zdroj\u00edch energie. M\u00edsta pro tyto struktury byla vybr\u00e1na p\u0159esn\u011b na pr\u016fse\u010d\u00edc\u00edch line\u00e1rn\u00edch anom\u00e1li\u00ed tvo\u0159en\u00fdch tektonick\u00fdmi poruchami pr\u00e1v\u011b kv\u016fli z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed elekt\u0159iny z t\u011bchto p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f pomoc\u00ed n\u011bjak\u00fdch technick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed. D\u0159\u00edve, kdy\u017e jsem o takov\u00fdch mo\u017enostech psal (Chr\u00e1my stoj\u00ed na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch, \u010d\u00e1st 1<\/a>, Chr\u00e1my stoj\u00ed na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch, \u010d\u00e1st 2<\/a>), jsem o tom zat\u00edm m\u011bl jen podez\u0159en\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Po n\u011bkolika v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lostech, ke kter\u00fdm do\u0161lo na konci 17. stolet\u00ed a kter\u00e9 byly doprov\u00e1zeny p\u0159\u00edrodn\u00edmi katastrofami, se nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 znalosti z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti ztratily a \u00fa\u010del rozpt\u00fdlen\u00fdch ruin energetick\u00fdch struktur byl zapomenut. P\u0159i obnov\u011b t\u011bchto pon\u011bkud neobvykl\u00fdch staveb v 18. \u2013 19. stolet\u00ed si je p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed populace za\u010dala p\u0159izp\u016fsobovat pro sv\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 \u00fa\u010dely. \u00darove\u0148 t\u011b\u017eebn\u00ed \u010dinnosti v t\u00e9 dob\u011b degradovala. To nazna\u010duj\u00ed i d\u016fkazy, kter\u00e9 jsem na\u0161el jinde. V tomto konkr\u00e9tn\u00edm odv\u011btv\u00ed se projevil zna\u010dn\u00fd diletantismus.
N\u011bkdo se m\u016f\u017ee pt\u00e1t, pro\u010d se v\u0161echny tyto budovy, kter\u00e9 se pozd\u011bji staly kostely, za\u010daly p\u016fvodn\u011b na t\u011bchto m\u00edstech stav\u011bt pr\u00e1v\u011b v 16. a\u017e 17. stolet\u00ed. Pro\u010d se stalo, \u017ee zde p\u0159edt\u00edm \u017e\u00e1dn\u00e9 budovy nebyly. Mysl\u00edm, \u017ee odpov\u011b\u010f je z\u0159ejm\u00e1. D\u0159\u00edve takov\u00e9 objekty byly z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti stav\u011bny v rovinat\u00fdch oblastech pobl\u00ed\u017e pob\u0159e\u017e\u00ed mo\u0159\u00ed. Ale po glob\u00e1ln\u00ed katastrof\u011b na konci 15. stolet\u00ed, kdy hladina mo\u0159e stoupla o 150 metr\u016f, za\u010dala nov\u00e1 populace, kter\u00e1 se zde objevila, os\u00eddlovat sp\u00ed\u0161e horsk\u00e9 oblasti, kter\u00e9 byly d\u0159\u00edve ekonomicky m\u00e9n\u011b rozvinut\u00e9. A\u010dkoliv odbo\u010dka ze starod\u00e1vn\u00fdch podzemn\u00edch d\u00e1lnic s mno\u017estv\u00edm to\u010div\u00fdch smy\u010dek objeven\u00fdch pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Trebina sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee pod \u00fadol\u00edm se zde p\u0159ed katastrofou nach\u00e1zelo n\u011bjak\u00e9 m\u011bsto, dnes z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti poh\u0159ben\u00e9 pod vrstvami p\u016fdy.<\/p>\n\n\n\n

Nu a pro skeptiky, kte\u0159\u00ed pochybuj\u00ed o pravdivosti v\u0161eho, co zde bylo \u0159e\u010deno, z toho d\u016fvodu, \u017ee zde uveden\u00e9 informace se v\u016fbec neodr\u00e1\u017eej\u00ed v ofici\u00e1ln\u00ed historii, uvedu pouze jednu citaci. Je to moje odpov\u011b\u010f v jedn\u00e9 z diskus\u00ed s profesion\u00e1ln\u00edmi historiky, kte\u0159\u00ed sice p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed, \u017ee ned\u00e1vn\u00e1 historie je jejich kolegy velmi zkreslov\u00e1na p\u0159\u00edmo p\u0159ed na\u0161ima o\u010dima, zat\u00edmco oni necht\u011bj\u00ed ani p\u0159ipustit, \u017ee stejn\u011b tak se \u010dinilo i v minulosti.
\"...A \u010demu mi navrhujete posv\u00e1tn\u011b v\u011b\u0159it? Co\u017epak dne\u0161n\u00ed historici z r\u016fzn\u00fdch konkuren\u010dn\u00edch stran na ka\u017ed\u00e9m kroku nestydat\u011b fale\u0161n\u011b neinterpretuj\u00ed ud\u00e1losti, ke kter\u00fdm do\u0161lo sotva p\u0159ed p\u00e1r des\u00edtkami let? Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka je toho \u017eiv\u00fdm p\u0159\u00edkladem, nemluv\u011b o prvn\u00ed! A p\u0159ed n\u011bkolika stolet\u00edmi byli v\u0161ichni tak k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b \u010dist\u00ed, \u017ee pe\u010dliv\u011b a neobjektivn\u011b popisovali v\u0161echny ud\u00e1losti sv\u011bta kolem nich? A \u010d\u00edm starobylej\u0161\u00ed p\u00edsa\u0159 je, t\u00edm posv\u00e1tn\u011bji mus\u00edme v\u011b\u0159it v\u0161emu co zaznamenal? Co\u017epak v\u00edt\u011bzov\u00e9 nikdy d\u0159\u00edve nep\u0159episovali historii ve sv\u016fj prosp\u011bch?<\/p>\n\n\n\n

Promi\u0148te, ale budu trochu drsn\u00fd. Ne tak... u\u010dili m\u011b na\u0161i historii, kter\u00e1 se p\u0159esazovala ze \u0161koly na studenta, ale nikdy nevid\u011bla skute\u010dn\u00fd \u017eivot ani skute\u010dnou produkci. A po p\u0159e\u010dten\u00ed r\u016fzn\u00fdch kn\u00ed\u017ee\u010dek, ve kter\u00fdch jsou \u201efakta\u201c p\u0159episov\u00e1na novou generac\u00ed \u201ev\u011bdc\u016f\u201c od p\u0159edchoz\u00edch, n\u00e1s u\u010d\u00ed, jak to pr\u00fd v\u0161echno v minulosti bylo. Poml\u010d\u00edm o \u201evysoce mor\u00e1ln\u00edm\u201c obrazu mnoha p\u0159edstavitel\u016f t\u00e9to profese, kte\u0159\u00ed se usadili u mocensk\u00fdch \u017elab\u016f, v nich\u017e sout\u011b\u017e\u00ed s t\u011bmi minul\u00fdmi. Dokud mi ale neuk\u00e1\u017eou, kde se v jejich fantazij\u00edch odr\u00e1\u017eej\u00ed ud\u00e1losti, je\u017e vedly k pokryt\u00ed \u00fazem\u00ed n\u011bkolikametrov\u00fdmi vrstvami hl\u00edny u v\u0161ech budov postaven\u00fdch p\u0159ed prvn\u00ed polovinou 19. stolet\u00ed; dokud se neobt\u011b\u017euj\u00ed vypo\u010d\u00edtat mno\u017estv\u00ed cihel pot\u0159ebn\u00fdch pro stavbu Petrohradu, \u00fadajn\u011b od nuly, v 18. stolet\u00ed a neuk\u00e1\u017e\u00ed mi ty cihelny, kter\u00e9 byly schopny je vyrobit v takov\u00fdch mno\u017estv\u00edch; dokud jako dosp\u011bl\u00fdm, ne nemysl\u00edc\u00edm d\u011btem, ne\u0159eknou, jak \u00fadajn\u011b dne\u0161n\u00ed Mongolov\u00e9 pro\u0161li t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00fdm kontinentem v milionov\u00fdch arm\u00e1d\u00e1ch, jak krmili sv\u00e9 kon\u011b, a to nejen v zim\u011b, ale tak\u00e9, kde vzali tolik \u017eeleza a vyrobili z n\u011bj tolik zbran\u00ed, a atd..., nechme je j\u00edt do mate\u0159sk\u00e9 \u0161koly i s jejich n\u00e1zory. Tam mo\u017en\u00e1 naleznou vd\u011b\u010dn\u00e9 u\u0161i!\u201c<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jeden ze \u010dten\u00e1\u0159\u016f m\u00fdch p\u0159edchoz\u00edch \u010dl\u00e1nk\u016f o chr\u00e1mech stoj\u00edc\u00edch na k\u0159\u00ed\u017e\u00edch, podzemn\u00edch tunelech a star\u00fdch t\u011b\u017eebn\u00edch \u010dinnostech m\u011b po\u017e\u00e1dal, abych se pod\u00edval, \u010d\u00edm byly v minulosti star\u00e9 kostely v okol\u00ed Trebin\u011b v Bosn\u011b a Hercegovin\u011b, co se pod nimi skr\u00fdv\u00e1 a pro\u010d je jich zde tolik.\u0158e\u010d je o t\u011bchto malebn\u00fdch m\u00edstech: Takov\u00fd sv\u016fj v\u00fdzkum v\u017edy […]<\/p>\n","protected":false},"author":70,"featured_media":60460,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[631],"tags":[],"series":[],"class_list":{"0":"post-60459","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-historie-cs"},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/60459","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/70"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=60459"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/60459\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/60460"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=60459"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=60459"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=60459"},{"taxonomy":"series","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/series?post=60459"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}