{"id":37118,"date":"2018-03-20T15:21:57","date_gmt":"2018-03-20T12:21:57","guid":{"rendered":"http:\/\/www.tart-aria.info\/?p=37118"},"modified":"2018-03-20T15:21:58","modified_gmt":"2018-03-20T12:21:58","slug":"tart-rie-jak-ji-vid-l-humboldt","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/tart-rie-jak-ji-vid-l-humboldt\/","title":{"rendered":"Tart\u00e1rie, jak ji vid\u011bl Humboldt"},"content":{"rendered":"

Douf\u00e1m, \u017ee nejsem daleko od pravdy, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee v\u011bt\u0161in\u011b z v\u00e1s je zn\u00e1m\u00e9 jm\u00e9no Alexandra von Humboldta. To jm\u00e9no jste u\u017e ur\u010dit\u011b sly\u0161eli, ale kdo to ten Humboldt vlastn\u011b byl a \u010d\u00edm se proslavil, to u\u017e asi ka\u017ed\u00fd p\u0159esn\u011b nev\u00ed. A p\u0159itom to byl jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch myslitel\u016f lidstva a vd\u011b\u010d\u00edme mu za mnohem v\u00edc objev\u016f ve v\u011bd\u011b i technice ne\u017e n\u011bjak\u00fdm d\u00edky propagand\u011b zn\u00e1m\u00fdm v\u011bdc\u016fm podobn\u00fdm sp\u00ed\u0161 televizn\u00edm populariz\u00e1tor\u016fm.<\/span><\/p>\n

\u201e<\/span>Baron Friedrich Wilhelm Heinrich Alexander von Humboldt (14. z\u00e1\u0159\u00ed 1769, Berl\u00edn \u2013 6. kv\u011btna 1859, Berl\u00edn.) - n\u011bmeck\u00fd v\u011bdec-encyklopedista, fyzik, meteorolog, geograf, botanik, zoolog a cestovatel, mlad\u0161\u00ed bratr v\u011bdce Wilhelma von Humboldta.<\/span><\/p>\n

Pro \u0161\u00ed\u0159i jeho v\u011bdeck\u00fdch z\u00e1jm\u016f ho sou\u010dasn\u00edci p\u0159ezd\u00edvali Aristotelem XIX. stolet\u00ed. Na z\u00e1klad\u011b obecn\u00fdch z\u00e1sad a s pou\u017eit\u00edm srovn\u00e1vac\u00ed metody vytvo\u0159il takov\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 discipl\u00edny, jako je fyzick\u00e1 geografie, v\u011bda o krajin\u011b, ekologick\u00e1 geografie rostlin. D\u00edky v\u00fdzkumu Humboldta byly polo\u017eeny v\u011bdeck\u00e9 z\u00e1klady geomagnetismu.<\/span><\/p>\n

Velkou pozornost v\u011bnoval v\u00fdzkum klimatu, rozpracoval metodu izoterm, vytvo\u0159il mapu jejich rozlo\u017een\u00ed a fakticky polo\u017eil z\u00e1klady klimatologie jako v\u011bdy. Podrobn\u011b popsal kontinent\u00e1ln\u00ed a pob\u0159e\u017en\u00ed klima a stanovil povahu jejich rozd\u00edl\u016f.<\/span><\/p>\n

\u010clen berl\u00ednsk\u00e9 (1800), prusk\u00e9 a bavorsk\u00e9 akademie v\u011bd, \u010destn\u00fd \u010dlen Petrohradsk\u00e9 akademie v\u011bd (1818).\" (Wikipedia)<\/span><\/p><\/blockquote>\n

\"Portr\u00e9t<\/a>
Portr\u00e9t od Josepha Karl Stilera, 1843<\/figcaption><\/figure>\n

Z\u00e1hada, pro\u010d v\u011bdeck\u00fd sv\u011bt tak nedostate\u010dn\u011b doce\u0148uje a popularizuje pr\u00e1ce tohoto v\u011bdce, tkv\u00ed v jedin\u00e9 v\u00fdhrad\u011b, kter\u00e1 je neodlu\u010diteln\u011b spjata s mno\u017estv\u00edm publikac\u00ed obsahuj\u00edc\u00edch informace o tomto v\u011bdci. On toti\u017e jako sv\u016fj nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u00fakol vid\u011bl \u201e<\/span>pochopen\u00ed p\u0159\u00edrody jako celku a shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed d\u016fkaz\u016f o prov\u00e1zanosti p\u0159\u00edrodn\u00edch sil<\/b>\u201c.<\/span><\/p>\n

Zd\u016fraz\u0148uji je\u0161t\u011b jednou: \"pochopen\u00ed p\u0159\u00edrody jako celku...\". Jen\u017ee modern\u00ed akademick\u00e1 v\u011bda se zab\u00fdv\u00e1 postupem p\u0159esn\u011b opa\u010dn\u00fdm. Rozd\u011bluje a drob\u00ed v\u011bdu na odv\u011btv\u00ed, pododv\u011btv\u00ed a podpododv\u011btv\u00ed, tak\u017ee pokud by m\u011bl b\u00fdt pochopen n\u011bjak\u00fd celkem jednoduch\u00fd proces, musely by se v jednom okam\u017eiku shrom\u00e1\u017edit na jednom m\u00edst\u011b des\u00edtky specialist\u016f z r\u016fzn\u00fdch oblast\u00ed v\u011bdy, ka\u017ed\u00fd by se musel k v\u011bci vyj\u00e1d\u0159it, b\u00fdt vysly\u0161en, a dokonce i pochopen. \u00dakol, jak jist\u011b v\u0161ichni ch\u00e1pete, t\u00e9m\u011b\u0159 ne\u0159e\u0161iteln\u00fd. P\u0159inejmen\u0161\u00edm kv\u016fli r\u016fzn\u00fdm v\u00fdklad\u016fm t\u00fdch\u017e term\u00edn\u016f odborn\u00edky z r\u016fzn\u00fdch v\u011bdn\u00edch obor\u016f.<\/span><\/p>\n

Modern\u00ed organizace shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed, systematizace a anal\u00fdzy v\u011bdeck\u00fdch dat se v podstat\u011b podob\u00e1 babylonsk\u00e9mu <\/span>zmaten\u00ed<\/span>, v n\u011bm\u017e se ka\u017ed\u00fd sna\u017e\u00ed k\u0159i\u010det co nejhlasit\u011bji, mluvit co nejrychleji a nikdo si vz\u00e1jemn\u011b nerozum\u00ed. V takov\u00e9 situaci je v\u011bda, a tedy cel\u00e9 lidstvo, odsouzena k degradaci. V\u011bdec-fyzik, kter\u00fd nerozum\u00ed chemii, mechanice, biologii a matematice, nikdy nebude schopen objevit nic v \u017eivot\u011b, ale zp\u016fsob\u00ed hmatateln\u00e9 \u0161kody v\u011bd\u011b jako celku. Humboldt si dob\u0159e uv\u011bdomoval a systematicky obhajoval sv\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed o pot\u0159eb\u011b integrovan\u00e9ho p\u0159\u00edstupu ke vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u0161eobecn\u00fdch odborn\u00edk\u016f s rozs\u00e1hl\u00fdmi znalostmi v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch oblastech v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f. A on s\u00e1m takov\u00fd byl - univerz\u00e1ln\u00ed, vynikaj\u00edc\u00ed analytik, teoretik a ne\u00fanavn\u00fd praktik s encyklopedick\u00fdm my\u0161len\u00edm.<\/span><\/p>\n

V jeho p\u0159\u00edpad\u011b se jedn\u00e1 o vz\u00e1cn\u00fd druh v\u011bdce, kter\u00fd nevysed\u00e1v\u00e1 v kancel\u00e1\u0159i, ale proch\u00e1z\u00ed zemi po vlastn\u00edch noh\u00e1ch a dot\u00fdk\u00e1 se v\u0161eho sv\u00fdma rukama. Bez p\u0159eh\u00e1n\u011bn\u00ed m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee procestoval p\u016flku sv\u011bta a prozkoumal na obou polokoul\u00edch tis\u00edce kilometr\u016f \u010dtvere\u010dn\u00edch s vyu\u017eit\u00edm velk\u00e9ho po\u010dtu nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed, v\u010detn\u011b t\u011bch, kter\u00e1 s\u00e1m navrhl, a pohyboval se p\u0159itom p\u011b\u0161ky i v\u0161emi dostupn\u00fdmi dopravn\u00edmi prost\u0159edky. Nap\u0159\u00edklad na koni dok\u00e1zal cv\u00e1lat v\u00edce ne\u017e sto verst denn\u011b. V\u00fdsledkem jeho cest pak byly v\u011bdeck\u00e9 \u00fadaje shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 instrument\u00e1ln\u00ed metodou, kter\u00e1 byla z\u00e1kladem mnoha objev\u016f a vyn\u00e1lez\u016f.<\/span><\/p>\n

N\u011bkter\u00e9 z Humboldtov\u00fdch experiment\u016f n\u00e1s dnes \u0161okuj\u00ed. Nap\u0159\u00edklad studoval statickou elekt\u0159inu, nebo jak se tehdy \u0159\u00edkalo \u2013 galvaniku - t\u00edmto zp\u016fsobem: Dr. Schaldern \u0159ezal k\u016f\u017ei nevy\u017e\u00e1dan\u00fdch mrtv\u00fdch v berl\u00ednsk\u00e9 m\u00e1rnici, aby Humboldt mohl studovat \u00fa\u010dinky vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z vlivu elekt\u0159iny na lidsk\u00e9 svaly. A to nen\u00ed v jeho biografii to nejneobvyklej\u0161\u00ed.<\/span><\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad mimo encyklopedie a historick\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed existuj\u00ed fragmenty zpr\u00e1v o tom, \u017ee baron byl k\u00e1drov\u00fdm rozv\u011bd\u010d\u00edkem a jeho cesty byly financov\u00e1ny nejen pruskou akademi\u00ed v\u011bd, ale tak\u00e9 Speci\u00e1ln\u00ed expedic\u00ed gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Jednodu\u0161e - byl stejn\u011b jako R. R. Semjonov-\u0164an-\u0160ansk\u00fd a N. M. Pr\u017eevalsk\u00fd \u0161pi\u00f3nem na \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd \u00favazek, kter\u00fd dod\u00e1val do budovy \u010d. 6 na Pal\u00e1cov\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Petrohrad\u011b, kde se nach\u00e1zelo ministerstvo zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, p\u0159esn\u00e9 mapy a dal\u0161\u00ed cenn\u00e9 informace d\u016fle\u017eit\u00e9 pro vojensk\u00e9 zpravodajstv\u00ed.<\/span><\/p>\n

A praktick\u00e9 d\u011bdictv\u00ed, kter\u00e9 Humboldt zanechal sv\u00fdm potomk\u016fm, je prost\u011b nemo\u017en\u00e9 docenit. Jen velk\u00fdch monografi\u00ed, nepo\u010d\u00edt\u00e1me-li dal\u0161\u00ed drobn\u011bj\u0161\u00ed v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce, napsal v\u00edce ne\u017e t\u0159icet. P\u0159itom je v\u0161ak dost zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee pouze \u0161est monografi\u00ed bylo p\u0159elo\u017eeno do ru\u0161tiny. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, ale pravdiv\u00e9: pr\u00e1ce \u010destn\u00e9ho \u010dlena Petrohradsk\u00e9 akademie v\u011bd nebyly p\u0159elo\u017eeny do ru\u0161tiny! A je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee to nen\u00ed jedin\u00e1 podivnost v biografii velk\u00e9ho v\u011bdce, a my si d\u00e1le pov\u00edme o jedn\u00e9 je\u0161t\u011b podivn\u011bj\u0161\u00ed.<\/span><\/p>\n

    \n
  1. 4. 1829, po dlouh\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b, na kterou dohl\u00ed\u017eel p\u0159\u00edtel barona hrab\u011b Georg von Cancrin, kter\u00fd byl tehdy ministrem financ\u00ed Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, Humboldt odcestoval spolu se spole\u010dn\u00edky Gustavem Rose a Christianem Gottfriedem Ehrenbergem\u00a0z Berl\u00edna do Petrohradu. Ale kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem cesty nebylo rusk\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto, ale Sibi\u0159 a Ural. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, imper\u00e1tor Nikolaj Pavlovi\u010d pot\u0159eboval p\u0159esn\u00e9 a komplexn\u00ed informace o stavu m\u011bd\u011bn\u00fdch, st\u0159\u00edbrn\u00fdch a zlat\u00fdch lo\u017eisek. Pravd\u011bpodobn\u011b byl tento \u00fakol tak delik\u00e1tn\u00ed, \u017ee vypo\u0159\u00e1dat s n\u00edm se nedok\u00e1zal specialista s nejvy\u0161\u0161\u00ed kvalifikac\u00ed, ale z\u00e1rove\u0148 i \u010dlov\u011bk s n\u00e1vyky rozv\u011bd\u010d\u00edka. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed...<\/span><\/li>\n<\/ol>\n

    Jak\u00e9 byly d\u016fvody pro takov\u00fd podivn\u00fd podnik, se m\u016f\u017eeme jen dohadovat, ale fakta \u0159\u00edkaj\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed: cesta expedice byla stanovena p\u0159edem. Z Petrohradu do Moskvy a pot\u00e9 Vladimir - Ni\u017en\u00fd Novgorod - Kaza\u0148 \u2013 Perm - Jekat\u011brinburg. Do Kazan\u011b pluli po Volze a pak pokra\u010dovali na kon\u00edch.<\/span><\/p>\n

    Z Permu v\u011bdci pokra\u010dovali do Jekat\u011brinburgu, kde str\u00e1vili n\u011bkolik t\u00fddn\u016f geologick\u00fdm pr\u016fzkumem a prohl\u00eddkou lo\u017eisek \u017eeleza, zlat\u00fdch rud, ryz\u00ed platiny a malachitu. Tam Humboldt navrhl sn\u00ed\u017eit zaplavov\u00e1n\u00ed zlat\u00fdch dol\u016f vypu\u0161t\u011bn\u00edm <\/span>jezera \u0160arata\u0161<\/span> pobl\u00ed\u017e Jekat\u011brinburgu. Autorita Humboldta byla tak velk\u00e1, \u017ee jeho n\u00e1vrh byl p\u0159ijat i p\u0159es protesty m\u00edstn\u00edch d\u016fln\u00edch specialist\u016f. V\u011bdci d\u00e1le nav\u0161t\u00edvili i v\u011bhlasn\u00e9 uralsk\u00e9 z\u00e1vody, v\u010detn\u011b N\u011bvjansk\u00e9ho a V\u011brchn\u011bturinsk\u00e9ho.<\/span><\/p>\n

    Pak pokra\u010dovali p\u0159es Tobolsk do Barnaulu, Semipalatinsku, Omsku a Miassu. V Barabinsk\u00e9 stepi expedice doplnila sv\u00e9 zoologick\u00e9 a botanick\u00e9 sb\u00edrky. Po p\u0159\u00edjezdu do m\u011bsta Miass, kde Humboldt oslavil sv\u00e9 \u0161edes\u00e1tiny, v\u00fdprava pokra\u010dovala po ji\u017en\u00edm Uralu prohl\u00eddkou Zlatousta, Ki\u010dimska, Orska a Orenburgu. Po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b ileck\u00fdch lo\u017eisek kamenn\u00e9 soli cestuj\u00edc\u00ed dorazili do Astrachan\u011b a pak \u201euskute\u010dnili kr\u00e1tk\u00fd v\u00fdlet ke Kaspick\u00e9mu mo\u0159i.\u201c Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b Humboldt nav\u0161t\u00edvil Moskevskou univerzitu, kde bylo na jeho po\u010dest uspo\u0159\u00e1d\u00e1no slavnostn\u00ed setk\u00e1n\u00ed. 13. listopadu 1829 se \u010dlenov\u00e9 expedice vr\u00e1tili do Petrohradu.<\/span><\/p>\n

    Jak\u00e9 informace expedice p\u0159inesla Nikolaji I., nen\u00ed zn\u00e1m\u00e9, ale po sv\u00e9m n\u00e1vratu do Berl\u00edna se Alexander von Humboldt pustil do pr\u00e1ce a napsal objemn\u00e9 d\u00edlo sest\u00e1vaj\u00edc\u00ed ze t\u0159\u00ed svazk\u016f, naz\u00fdvan\u00e9 \"St\u0159edn\u00ed Asie. Studie horsk\u00fdch p\u00e1sem a srovn\u00e1vac\u00ed klimatologie\u201c. A zde to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed. Velmi matouc\u00ed je skute\u010dnost, \u017ee Humboldt svou monografii p\u016fvodn\u011b za\u010dal ps\u00e1t nikoli v rodn\u00e9m jazyce, ale francouzsky.<\/span><\/p>\n

    Absurdita situace m\u016f\u017ee b\u00fdt vysv\u011btlena jen jedin\u00fdm logick\u00fdm zp\u016fsobem. Vysv\u011btl\u00edm. Kdyby toto d\u00edlo psal s\u00e1m baron z vlastn\u00ed v\u016fle, vy\u010derp\u00e1val by se s takov\u00fdmi zat\u011b\u017euj\u00edc\u00edmi a zbyte\u010dn\u00fdmi pracemi? Samoz\u0159ejm\u011b ne. Znamen\u00e1 to tedy, \u017ee psal na z\u00e1klad\u011b smlouvy, p\u0159i\u010dem\u017e jedn\u00edm z jej\u00edch bod\u016f byla podm\u00ednka, kter\u00e1 zavazuje autora p\u0159edat rukopis ve francouz\u0161tin\u011b. Tak\u017ee z\u00e1kazn\u00edkem byli Francouzi?<\/span><\/p>\n

    Sotva. Expedice p\u0159ece byla vedena v z\u00e1jmu rusk\u00e9 vl\u00e1dy. A posledn\u00ed z vysoko postaven\u00fdch rusk\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, s nimi\u017e Humboldt vyjedn\u00e1val v Dorpatu (nyn\u00ed Tallinn) p\u0159ed sv\u00fdm n\u00e1vratem do Pruska, byl \u0159editel observato\u0159e Pulkovo, akademik V. Ja. Struve. Ten pravd\u011bpodobn\u011b vystupoval v roli z\u00e1kazn\u00edka pro napsan\u00ed t\u00e9to pr\u00e1ce. Pro\u010d ve francouz\u0161tin\u011b? A v jak\u00e9m jazyce mluvil v t\u00e9 dob\u011b cel\u00fd Petrohrad a ve\u0161ker\u00e1 rusk\u00e1 \u0161lechta?<\/span><\/p>\n

    Tady le\u017e\u00ed z\u00e1hada cel\u00e9 t\u00e9to absurdity. Velmi jednoduch\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed klade na sv\u00e9 m\u00edsto v\u0161echny nepochopiteln\u00e9 body. Existuje v\u0161ak n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed logick\u00e1 ot\u00e1zka, pro\u010d byla kniha vyd\u00e1na v Pa\u0159\u00ed\u017ei a nikoli v Rusku? Mysl\u00edm, \u017ee i to m\u00e1 jednoduch\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Odpov\u011b\u010f m\u016f\u017ee b\u00fdt obsa\u017eena v obsahu samotn\u00e9ho d\u00edla. A to by ru\u0161t\u00ed cenzo\u0159i nemuseli pustit k vyti\u0161t\u011bn\u00ed. Je tu v\u0161ak je\u0161t\u011b jedna zaj\u00edmavost. V sou\u010dasn\u00fdch ofici\u00e1ln\u00edch zdroj\u00edch je zm\u00ednka o d\u00edle Humboldta nazvan\u00e9m \"St\u0159edn\u00ed Asie\", ale v bibliografii \u017e\u00e1dn\u00fd takov\u00fd titul neexistuje. Samoz\u0159ejm\u011b, toto je zkr\u00e1cen\u00fd n\u00e1zev, kter\u00fd v origin\u00e1le vypadal takto:<\/span><\/p>\n

    \"Asie<\/a>
    Asie centrale. Recherches sur les chaines de montagne et la climatologie comparee (1843, 3 t.)<\/figcaption><\/figure>\n

    Ale v ofici\u00e1ln\u00edm seznamu prac\u00ed v\u011bdce tato pr\u00e1ce nen\u00ed uvedena. Pro\u010d? Tato z\u00e1hada nezanechala lhostejn\u00fdm m\u00e9ho star\u00e9ho p\u0159\u00edtele z Polska, historika Bruseka Kolducze, kter\u00fd objevil jednu zapomenutou kopii p\u016fvodn\u00edho vyd\u00e1n\u00ed t\u0159\u00edd\u00edln\u00e9ho Humboldtova d\u00edla. Jak m\u016f\u017eete snadno odhadnout, bylo to v USA. P\u0159esn\u011bji, v knihovn\u011b University of Michigan. (<\/span>Viz digit\u00e1ln\u00ed kopie<\/span><\/a>)<\/span><\/p>\n

    Dal\u0161\u00edm krokem bylo pou\u017eit\u00ed speci\u00e1ln\u00edho po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9ho programu pro zpracov\u00e1n\u00ed scann\u016f str\u00e1nek t\u00e9to knihy s c\u00edlem p\u0159elo\u017eit je do textov\u00e9ho form\u00e1tu pro pozd\u011bj\u0161\u00ed p\u0159eklad do pol\u0161tiny a ru\u0161tiny. (<\/span>v\u00fdsledky studie<\/span><\/a>).<\/span><\/p>\n

    Bylo sice mo\u017en\u00e9 pou\u017e\u00edt rusk\u00fd p\u0159eklad t\u00e9to knihy z roku 1915\u00a0 (<\/span>Viz digit\u00e1ln\u00ed kopie<\/span><\/a>). <\/span><\/p>\n

    Pokud by v tom v\u0161ak nebylo jedno \"ale\". V rusk\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed se ji\u017e v p\u0159edmluv\u011b uv\u00e1d\u00ed, \u017ee rukopis byl redak\u010dn\u011b upraven. \u00dadajn\u011b kv\u016fli nedostatku odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch v\u011bdeck\u00fdch znalost\u00ed p\u0159ekladatele z francouz\u0161tiny. Pr\u00fd v d\u016fsledku neznalost\u00ed P. I. Borodzi\u010de se v p\u0159ekladu objevilo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed chyb. My v\u0161ak dnes u\u017e d\u00e1vno v\u00edme, \u017ee se t\u00edmto zp\u016fsobem \u010dasto prov\u00e1d\u00ed odstran\u011bn\u00ed \"znepokojiv\u00fdch\" informac\u00ed a nahrazov\u00e1n\u00ed \u201enevhodn\u00fdch\u201c slov. Nap\u0159\u00edklad m\u00edsto \u201eTartar\u201c - \"Tatar\" nebo m\u00edsto \u201eKataj\u201c - \u201eKitaj\u201c (\u010c\u00edna) a tak d\u00e1le. Proto i bez podrobn\u00e9ho srovn\u00e1vac\u00edho rozboru obou verz\u00ed monografie je jasn\u00e9, \u017ee bylo nutn\u00e9 pou\u017e\u00edt p\u016fvodn\u00ed francouzsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed z roku 1843, co\u017e m\u016fj p\u0159\u00edtel tak\u00e9 provedl.<\/span><\/p>\n

    A nyn\u00ed v kr\u00e1tkosti uvedu, co zjist\u00edme, kdy\u017e pou\u017eijeme francouzsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed, je\u017e vy\u0161lo je\u0161t\u011b za \u017eivota Alexandra von Humboldta.<\/span><\/p>\n

    Lv\u00ed pod\u00edl \u010dasu str\u00e1ven\u00e9ho na expedici je v\u011bnov\u00e1n podrobn\u00e9 studii o \"Tartarsk\u00e9 plo\u0161in\u011b\" (Plateau de la Tartarie), kter\u00e1 se nach\u00e1z\u00ed mezi Altajem a ji\u017en\u00edm Uralem. P\u00ed\u0161e se tu hodn\u011b o \"dialektech Tartar\u016f\", \"tartarsk\u00e9m jazyce\", \"tartarsk\u00fdch provinci\u00edch\". Potvrzuje tak zpr\u00e1vy st\u0159edov\u011bk\u00fdch cestovatel\u016f, \u017ee \"Altay\" znamen\u00e1 \"Zlat\u00e9 hory\", a tak dokazuje, \u017ee lid\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed na Altaji byli naz\u00fdv\u00e1ni \"Zlatou hordou\". Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak opakovan\u011b tvrd\u00ed, \u017ee na Altaji nikdy \u017e\u00e1dn\u00e9 zlato nebylo!<\/span><\/p>\n

    Zd\u00e1 se neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee u\u017e v t\u00e9 dob\u011b dok\u00e1zal Humboldt snadno m\u011b\u0159it v\u00fd\u0161ky ve vztahu k hladin\u011b mo\u0159e. Tak nap\u0159\u00edklad tvrd\u00ed, \u017ee Tartarsk\u00e1 plo\u0161ina a oblast mezi Kaspick\u00fdm a Aralsk\u00fdm mo\u0159em st\u00e1le je\u0161t\u011b klesaj\u00ed pod \u00farove\u0148 sv\u011btov\u00e9ho oce\u00e1nu a zde se podd\u00e1v\u00e1 emoc\u00edm a zoufale zvol\u00e1:<\/span><\/p>\n

    \u201e<\/span>Lid\u00e9! To se skute\u010dn\u011b stalo! S\u00e1m jsem to vid\u011bl!\u201c<\/span><\/p><\/blockquote>\n

    Na jednom m\u00edst\u011b autor popisuje docela senza\u010dn\u00ed detaily. Tvrd\u00ed, \u017ee \"dnes naz\u00fdvaj\u00ed Tartary Mongoly\" a pak mnohokr\u00e1t pou\u017e\u00edv\u00e1 term\u00edn \"Moall\" nebo \"Moallia\". Tot\u00e9\u017e ethnonymum pou\u017e\u00edval pro obyvatele Sibi\u0159e velvyslance Karla IX. Guillaume de Rubruk, kdy\u017e psal zpr\u00e1vu o sv\u00e9 cest\u011b ke dvoru Mangu-ch\u00e1na (syna \u010cingis-ch\u00e1na). Nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee tit\u00ed\u017e lid\u00e9 byli naz\u00fdv\u00e1ni Mogully, Manguly, Mungaly nebo Velc\u00ed Mogolov\u00e9. A co je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed:\u00a0Humboldt napsal, \u017ee na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bli mnoho mrtv\u00fdch t\u011bl Moal\u016f (Tartar\u016f) a v\u0161ichni m\u011bli evropsk\u00fd vzhled, s Mongoly nebo Turky nem\u011bli nic spole\u010dn\u00e9ho.<\/span><\/p>\n

    Moc bych cht\u011bl v\u011b\u0159it, \u017ee po p\u0159e\u010dten\u00ed tohoto odstavce se v\u011bt\u0161in\u011b lid\u00ed kone\u010dn\u011b otev\u0159ou o\u010di. A pochop\u00ed v\u00fdznam obrovsk\u00e9ho spiknut\u00ed, jeho\u017e \u00fa\u010delem bylo skryt\u00ed pravdy o Velk\u00e9 Tart\u00e1rii a implantaci m\u00fdtu mongolsko-tatarsk\u00e9ho jha. Takov\u00e9 kolos\u00e1ln\u00ed \u00fasil\u00ed a investice astronomick\u00e9ho rozsahu byly ve skute\u010dnosti opr\u00e1vn\u011bn\u00e9, jedin\u011b pokud \u0161lo o ospravedln\u011bn\u00ed krimin\u00e1ln\u00edch \u010din\u016f korporac\u00ed, kter\u00e9 uchv\u00e1tily moc.<\/span><\/p>\n

    Pokud snad n\u011bkdo je\u0161t\u011b nepochopil, o co tu vlastn\u011b jde, pak vysv\u011btl\u00edm:<\/span><\/p>\n

    Nikdo nebude bojovat se sv\u00fdmi. Aby se poda\u0159ilo po\u0161tvat proti sob\u011b lidi t\u00e9\u017ee krve, je nezbytn\u00e9 rozd\u011blit n\u00e1rod na dv\u011b \u010d\u00e1sti a ob\u011bma vnutit p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee ta druh\u00e1 \u010d\u00e1st nen\u00ed jeho krev, ale nep\u0159\u00edtel. Kv\u016fli tomu byl vytvo\u0159en m\u00fdtus o divok\u00fdch ko\u010dovn\u00edc\u00edch a barbarech z v\u00fdchodu, kte\u0159\u00ed tou\u017e\u00ed po krvi slovansk\u00fdch d\u011bt\u00ed. V\u0161ichni, kdo se nach\u00e1zej\u00ed na v\u00fdchod od Petrohradu a obzvl\u00e1\u0161t\u011b za Moskvou, jsou ne-lid\u00e9, kter\u00e9 je zlo\u010dinem litovat a mus\u00ed b\u00fdt vyhlazeni.<\/span><\/p>\n

    Obyvatele evropsk\u00e9ho okraje Tart\u00e1rie p\u0159esv\u011bd\u010dovali, \u017ee ti, co \u017eij\u00ed za Volhou, nejsou lid\u00e9, a tak za\u010dala bratrovra\u017eedn\u00e1 v\u00e1lka, v n\u00ed\u017e jedni zab\u00edjeli druh\u00e9. A d\u00edky katastrof\u011b, kter\u00e1 n\u00e1sledn\u011b vymazala z tv\u00e1\u0159e Zem\u011b v\u0161echna m\u011bsta v\u00fdchodn\u011b od Uralu spole\u010dn\u011b s lidmi, mamuty a griffony, ti, kte\u0159\u00ed se pova\u017eovali za \"ne-Tartary\", zv\u00edt\u011bzili.<\/span><\/p>\n

    A koho v sou\u010dasnosti naz\u00fdvaj\u00ed barbary, hordou, ugrofiny, Mordorem? N\u00e1s! Tak\u017ee to vypad\u00e1, \u017ee nyn\u00ed jsme se na m\u00edst\u011b \"mongolo-tatar\u016f\" ocitli my. To je odplata za to, \u010deho se dopustili na\u0161i p\u0159edkov\u00e9. A a\u010dkoli to nebyla jejich vina, ale vl\u00e1dnouc\u00edch Oldenburg-Romanovc\u016f, bumerang se b\u011bhem stalet\u00ed vr\u00e1til a dnes se s n\u00e1mi jedn\u00e1 p\u0159esn\u011b stejn\u00fdm zp\u016fsobem, jako jsme to kdysi my ud\u011blali s Tart\u00e1ri\u00ed.<\/span><\/p>\n

    Aby se historie neopakovala, mus\u00edme zn\u00e1t minulost a u\u010dit se z n\u00ed. A abychom svou historii poznali, nen\u00ed toho t\u0159eba p\u0159\u00edli\u0161 mnoho. Docela sta\u010d\u00ed jen disponovat faktick\u00fdm materi\u00e1lem (kter\u00fd zcela zni\u010dit nebo zfal\u0161ovat nen\u00ed mo\u017en\u00e9) a op\u00edrat se o zdrav\u00fd rozum.<\/span><\/p>\n

    A \u010dasem to, co se nejd\u0159\u00edv zd\u00e1 b\u00fdt pouze verz\u00ed, je jist\u011b potvrzeno sv\u011bdectv\u00edmi, kter\u00e1 jsou \u010dasto obsa\u017eena ve zdroj\u00edch le\u017e\u00edc\u00edch v\u0161em na o\u010d\u00edch. Jedn\u00edm z nejcenn\u011bj\u0161\u00edch takov\u00fdchto zdroj\u016f je bezpochyby Humboldtova \"St\u0159edn\u00ed Asie\". My si nyn\u00ed mysl\u00edme, \u017ee a\u017e dnes jsme odhalil d\u016fkazy, kter\u00e9 zpochyb\u0148uj\u00ed spolehlivost \u00fa\u0159edn\u011b uznan\u00e9 chronologie, a p\u0159itom se ukazuje, \u017ee i Alexander von Humboldt nepochyboval o tom, \u017ee Strabo a Eratosthenes ne\u017eili d\u0159\u00edve ne\u017e sto let p\u0159ed n\u00edm. O tom ho p\u0159esv\u011bd\u010dily n\u00e1zvy sibi\u0159sk\u00fdch \u0159ek, m\u011bst a horsk\u00fdch p\u00e1sem, stejn\u011b jako jejich popisy, kter\u00e9 p\u0159inesli r\u016fzn\u00ed auto\u0159i v r\u016fzn\u00fdch \u010dasech.<\/span><\/p>\n

    Velmi \u010dasto zmi\u0148uje \"pr\u016fzkumnou expedici Alexandra Velik\u00e9ho do Tart\u00e1rie\". To, co se n\u00e1m zd\u00e1 dnes neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, bylo pro Humboldta samoz\u0159ejmost\u00ed. Nap\u0159\u00edklad tvrd\u00ed, \u017ee severn\u00ed p\u00f3l byl je\u0161t\u011b ned\u00e1vno v oblasti Velk\u00fdch jezer Severn\u00ed Ameriky!<\/span><\/p>\n

    Krom\u011b toho mnohokr\u00e1t zmi\u0148uje Marca Pola, kter\u00fd \u017eil v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b Tart\u00e1rie. A \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee Kara-Kurum a jeho obyvatel\u00e9 se ni\u010d\u00edm neli\u0161ili od m\u011bst a jejich obyvatel v Polsku nebo v Ma\u010farsku a bylo zde mnoho Evropan\u016f. Zmi\u0148uje tak\u00e9 existenci velvyslanectv\u00ed Moskvy v tomto m\u011bst\u011b. To ukazuje, \u017ee navzdory odtr\u017een\u00ed <\/span>Moskovie<\/span> od Velk\u00e9 Tart\u00e1rie existovaly i nad\u00e1le diplomatick\u00e9 vztahy. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b vid\u00edme podobnou situaci, kdy po odd\u011blen\u00ed se od Ruska n\u011bkter\u00fdch zvl\u00e1\u0161\u0165 \u201esvobodn\u00fdch\u201c se v Moskv\u011b objevily ambas\u00e1dy nov\u011b vznikl\u00fdch, d\u0159\u00edve neexistuj\u00edc\u00edch zem\u00ed.<\/span><\/p>\n

    Ale to nen\u00ed nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou lze od Humboldta z\u00edskat. Jeden m\u016f\u017ee donekone\u010dna obdivovat v\u00fdkon \u010dlen\u016f expedice, kte\u0159\u00ed za pouh\u00fdch \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f shrom\u00e1\u017edili obrovsk\u00fd arch\u00edv \u00fadaj\u016f o geologii, topografii, etnografii, historii, zoologii a botanice obrovsk\u00fdch \u00fazem\u00ed. To nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u0161ak najdeme mezi \u0159\u00e1dky. Obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed m\u011b\u0159en\u00ed v\u00fd\u0161ek i n\u00ed\u017einn\u00fdch reli\u00e9f\u016f, sm\u011brov\u00fdch lini\u00ed magnetick\u00e9ho pole Zem\u011b a jeho intenzity, stejn\u011b jako v\u00fdpo\u010dty ud\u011blan\u00e9 na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b planety v Ji\u017en\u00ed Americe umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed ur\u010dit t\u011b\u017ei\u0161t\u011b Zem\u011b, nut\u00ed dosp\u011bt k z\u00e1v\u011bru o skute\u010dn\u00e9m \u00fa\u010delu cel\u00e9ho podniku.<\/span><\/p>\n

    Tyto skute\u010dnosti nep\u0159\u00edmo potvrzuj\u00ed, \u017ee Humboldt dob\u0159e v\u011bd\u011bl o prob\u011bhl\u00e9 katastrof\u011b a m\u011bl svou vlastn\u00ed teorii o jej\u00edch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch.\u00a0Sna\u017eil se naj\u00edt potvrzen\u00ed sv\u00fdch z\u00e1v\u011br\u016f: toti\u017e - \u017ee je mo\u017en\u00e9 vytvo\u0159it syst\u00e9m pro p\u0159edv\u00edd\u00e1n\u00ed budouc\u00edch katastrof.<\/span><\/p>\n

    Tak\u017ee jak\u00e9 z\u00e1v\u011bry u\u010dinil Brusek Kolducz ze sv\u00e9ho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed a po t\u00e9 je nazval Teori\u00ed Humboldta?<\/span><\/p>\n

      \n
    1. Podivn\u00e9 d\u011bn\u00ed v atmosf\u00e9\u0159e bylo sledov\u00e1no v Evrop\u011b, \u010c\u00edn\u011b i na Sibi\u0159i. Jak Evropan\u00e9, tak i jezuit\u00e9 p\u016fsob\u00edc\u00ed v \u010c\u00edn\u011b vys\u00edlali sv\u00e9 astronomy, aby tyto fenom\u00e9ny studovali. \u010c\u00ednsk\u00fd c\u00edsa\u0159 pov\u011b\u0159il i sv\u00e9 duchovn\u00ed a od t\u011bch dob prob\u00edhaly ka\u017edoro\u010dn\u00ed modlitby na Altaji.<\/span><\/li>\n
    2. Na Sibi\u0159, Ji\u017en\u00ed Ameriku a severov\u00fdchod za\u00fato\u010dil roj meteorit\u016f \"zlat\u00fdm p\u00edskem\". \u010c\u00e1stice zlata m\u011bly \"vortexov\u00fd tvar\", co\u017e nazna\u010duje, \u017ee kdy\u017e bylo zlato v tekut\u00e9m stavu (p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ztuhlo na povrchu zem\u011b), bylo vystaveno jak\u00fdmsi vortexov\u00fdm elektromagnetick\u00fdm pol\u00edm. Dovolte mi p\u0159ipomenout, \u017ee meteorologick\u00e1 slu\u017eba v Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i byla zalo\u017eena v roce 1725. K \u010demu mysl\u00edte? Cht\u011bli snad vys\u00edlat v r\u00e1diu p\u0159edpov\u011bdi po\u010das\u00ed? Rozum\u00edte spr\u00e1vn\u011b v\u00fdznamu slova \"meteorologie\"? Co d\u011bl\u00e1 meteorolog? Ano, tak to je: meteorologick\u00e9 stanice p\u016fvodn\u011b zaznamen\u00e1valy v\u0161echny p\u0159\u00edpady meteorit\u016f spadl\u00fdch na Zemi. A od roku 1834 podle vyhl\u00e1\u0161ky cara Nikolaje I. za\u010daly zaznamen\u00e1vat i zm\u011bny v magnetick\u00e9m poli Zem\u011b. A zcela ur\u010dit\u011b to bylo v souvislosti s v\u00fdsledky expedice Humboldta.<\/span><\/li>\n
    3. Objevily se \"elektrick\u00e9 atmosf\u00e9rick\u00e9 proudy\", kter\u00e9 \"aplikovaly\" do trhliny n\u011bkter\u00fdch hornin \"r\u016fzn\u00e9 kovy\".<\/span><\/li>\n
    4. Objevila se \"Velk\u00e1 kaspick\u00e1 n\u00ed\u017eina\", kter\u00e1 byla zaplavena vodou z Arktidy. Humboldt v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee byla pod \u00farovn\u00ed hladiny mo\u0159e a p\u0159irozen\u011b tam natekla oce\u00e1nsk\u00e1 voda. Vlna potopy ze Severn\u00edho ledov\u00e9ho oce\u00e1nu zaplavila oblasti od Kaspick\u00e9ho mo\u0159e a\u017e po jezero Bajkal a tlak t\u00e9to obrovsk\u00e9 masy vody na zemskou k\u016fru v t\u00e9to oblasti zp\u016fsobil do\u010dasn\u00fd pokles vzhledem k hladin\u011b mo\u0159e.<\/span><\/li>\n
    5. Nov\u011b vytvo\u0159en\u00e9 vnit\u0159n\u00ed mo\u0159e destabilizuje rotaci planety vzhledem k tomu, \u017ee se nyn\u00ed t\u011b\u017ei\u0161t\u011b planety neshoduje s osou ot\u00e1\u010den\u00ed. Dopl\u0148uj\u00edc\u00ed destabilizace zp\u016fsobuje postupn\u00e9 sni\u017eov\u00e1n\u00ed oblasti pod t\u00edmto asijsk\u00fdm mo\u0159em, zat\u00edmco sou\u010dasn\u011b \"vytla\u010duje\" bl\u00edzk\u00e9 poho\u0159\u00ed.<\/span><\/li>\n
    6. Doch\u00e1z\u00ed ke kol\u00eds\u00e1n\u00ed a zm\u011bn\u00e1m magnetick\u00e9ho pole.<\/span><\/li>\n
    7. Osa ot\u00e1\u010den\u00ed se p\u0159esouv\u00e1 na jin\u00e9 m\u00edsto. To je zp\u016fsobeno disbalanc\u00ed planety jako gyroskopick\u00e9ho syst\u00e9mu. Nedoch\u00e1z\u00ed v\u0161ak k \u00fapln\u00e9mu p\u0159evr\u00e1cen\u00ed, proto\u017ee v\u0161echny rotuj\u00edc\u00ed syst\u00e9my jsou stabiln\u00ed. Nav\u00edc masa vody na planet\u011b a v men\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e magma v hlubin\u00e1ch Zem\u011b <\/span>vytv\u00e1\u0159ej\u00ed inhibi\u010dn\u00ed s\u00edly<\/span>.<\/span><\/li>\n
    8. Pak n\u00e1sleduje dal\u0161\u00ed vlna. Voda z vnitrozemsk\u00e9ho mo\u0159e prot\u00e9k\u00e1 Kaspick\u00fdm mo\u0159em k mo\u0159i \u010cern\u00e9mu. Proces trv\u00e1 n\u011bkolik let, proto\u017ee b\u011bhem prvn\u00ed vlny se vytvo\u0159ila p\u0159ehrada z kmen\u016f strom\u016f p\u0159inesen\u00fdch ze severu. Ty sehr\u00e1ly \u00falohu ventilu, kter\u00fd zpomaluje tok kv\u016fli rozd\u00edlu v pr\u016f\u0159ezu a t\u00edm sni\u017euje pr\u016ftok vody. Podobn\u00e9 jevy mohly vzniknout i v Ker\u010dsk\u00e9 \u00fa\u017ein\u011b a v Bosporu. Tak bylo St\u0159edozem\u00ed chr\u00e1n\u011bno celou kask\u00e1dou \"ventil\u016f\".<\/span><\/li>\n
    9. Zm\u011bna osy rotace Zem\u011b zp\u016fsobuje desetilet\u00e9 obdob\u00ed vyrovn\u00e1v\u00e1n\u00ed sou\u0161e a mo\u0159e tak, \u017ee p\u016fsob\u00edc\u00ed odst\u0159ediv\u00e1 s\u00edla vyvol\u00e1v\u00e1 \u0159adu sl\u00e1bnouc\u00edch \u00fader\u016f, podobn\u011b jako po zem\u011bt\u0159esen\u00ed. Nov\u00fd rovn\u00edk m\u00e1 pr\u016fm\u011br v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e nov\u00fd \"Pol\u00e1rn\u00ed \u0159et\u011bzec\". Na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech rostou horsk\u00e9 h\u0159ebeny a horsk\u00e9 plo\u0161iny. Na jin\u00fdch m\u00edstech doch\u00e1z\u00ed k obr\u00e1cen\u00e9mu procesu. \u00dazem\u00ed mezi dne\u0161n\u00edm Kaspick\u00fdm a Aralsk\u00fdm mo\u0159em se zm\u011bn\u00ed v propadlinu. Dne\u0161n\u00ed Kumo-Many\u010dsk\u00e1 propadlina mezi \u010cern\u00fdm a Kaspick\u00fdm mo\u0159em po \"provalen\u00ed\" na ni\u017e\u0161\u00ed \u00farove\u0148 za\u010d\u00edn\u00e1 op\u011bt r\u016fst a \u00fa\u017eina mezi t\u011bmito mo\u0159i se uzav\u0159ela.<\/span><\/li>\n
    10. Nyn\u00ed je v\u00e1m mysl\u00edm jasn\u00e9, \u017ee dnes - pokolik\u00e1t\u00e9 u\u017e! - vynal\u00e9z\u00e1me kolo. V\u0161echno, k \u010demu jsem se d\u0159\u00edve dop\u00e1tral j\u00e1 a tak\u00e9 I. David\u011bnko, A. St\u011bpan\u011bnko, A. Lorenc a mnoho dal\u0161\u00edch autor\u016f (v\u0161echny respektovan\u00e9 badatele nen\u00ed mo\u017en\u00e9 zm\u00ednit) bylo zn\u00e1mo u\u017e p\u0159ed dv\u011bma sty lety. Nav\u00edc v pr\u016fb\u011bhu zm\u011bn v planet\u00e1rn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku byla prov\u00e1d\u011bna systematick\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed, o jejich\u017e v\u00fdsledc\u00edch n\u00e1m dnes nen\u00ed nic zn\u00e1mo.<\/li>\n<\/ol>\n

      A mo\u017en\u00e1 je to dokonce i dob\u0159e. T\u011b\u017eko toti\u017e pova\u017eovat za pozitivn\u00ed znalost data vlastn\u00ed smrti. Alespo\u0148 j\u00e1 bych svou budoucnost zn\u00e1t necht\u011bl.<\/span><\/p>\n

      Ka\u017ed\u00fd den je t\u0159eba pro\u017e\u00edvat jako posledn\u00ed a nemyslet na to, kolik n\u00e1m toho je\u0161t\u011b zb\u00fdv\u00e1. P\u0159ed n\u00e1mi je p\u0159ece jasn\u00e1 budoucnost. To u\u017e v\u00edme ze \u0161koln\u00edch lavic.<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

      Douf\u00e1m, \u017ee nejsem daleko od pravdy, kdy\u017e \u0159eknu, \u017ee v\u011bt\u0161in\u011b z v\u00e1s je zn\u00e1m\u00e9 jm\u00e9no Alexandra von Humboldta. To jm\u00e9no jste u\u017e ur\u010dit\u011b sly\u0161eli, ale kdo to ten Humboldt vlastn\u011b byl a \u010d\u00edm se proslavil, to u\u017e asi ka\u017ed\u00fd p\u0159esn\u011b nev\u00ed. A p\u0159itom to byl jeden z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch myslitel\u016f lidstva a vd\u011b\u010d\u00edme mu za mnohem […]<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":33861,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[657],"tags":[701,721,699],"series":[],"class_list":{"0":"post-37118","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-katastrofy-cs","8":"tag-potops","9":"tag-tartaria-cs","10":"tag-smena-polyusov-cs"},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/37118","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=37118"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/37118\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/33861"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=37118"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=37118"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=37118"},{"taxonomy":"series","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/series?post=37118"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}