{"id":34248,"date":"2017-06-07T13:42:11","date_gmt":"2017-06-07T10:42:11","guid":{"rendered":"http:\/\/www.tart-aria.info\/?p=34248"},"modified":"2018-06-08T19:50:07","modified_gmt":"2018-06-08T16:50:07","slug":"megality-hovo-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/megality-hovo-5\/","title":{"rendered":"Megality hovo\u0159\u00ed 5"},"content":{"rendered":"

P\u0159i studiu megalit\u016f a megalitick\u00fdch staveb nar\u00e1\u017e\u00edme na obrovsk\u00fd odpor ortodoxn\u00ed v\u011bdy, co\u017e souvis\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm s t\u00edm, \u017ee znalosti vyd\u00e1van\u00e9 za skute\u010dn\u011b v\u011bdeck\u00e9 jsou \u010dasto zalo\u017eeny na nepodlo\u017een\u00fdch dogmatech. Je to jak v jedn\u00e9 star\u00e9 anekdot\u011b: \"Doktor \u0159ekl do m\u00e1rnice, tak do m\u00e1rnice!\"<\/p>\n

Co m\u00e1\u0161 v kaps\u00e1ch, megalite?<\/h2>\n

Ji\u017e d\u00e1vno pro n\u011b nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, zda existuje dostatek d\u016fvod\u016f pro to \u010di ono tvrzen\u00ed. Hlavn\u00ed v\u011bc je, \u017ee n\u011bkolik generac\u00ed v\u011bdc\u016f si mysl\u00ed, \u017ee odpov\u011b\u010f na tuto konkr\u00e9tn\u00ed ot\u00e1zku byla \u0159e\u010dena u\u017e d\u00e1vno, p\u0159ed stem nebo dv\u011bma sty lety, a p\u0159ezkoum\u00e1vat ji nen\u00ed t\u0159eba, proto\u017ee ji za celou tu dobu nikdo nezpochybnil. Prop\u00e1nakr\u00e1le!! Historie p\u0159ece zn\u00e1 nespo\u010det p\u0159\u00edklad\u016f, kdy v\u0161eobecn\u011b p\u0159ij\u00edman\u00e9 informace, po dlouhou dobu pova\u017eovan\u00e9 za nezpochybniteln\u00e9, se ve skute\u010dnosti uk\u00e1zaly b\u00fdt fale\u0161n\u00e9!<\/p>\n

Nap\u0159\u00edklad dodnes se ve \u0161kol\u00e1ch u\u010d\u00ed zn\u00e1m\u00e1 le\u017e o tom, \u017ee voda m\u00e1 pouze t\u0159i skupenstv\u00ed: pevn\u00e9, kapaln\u00e9 a plynn\u00e9. A kam potom um\u00edstit plazmu, no \u0159ekn\u011bte? To je p\u0159ece tak\u00e9 jedno ze skupenstv\u00ed. Ale ani to nen\u00ed v\u0161echno!<\/p>\n

Na za\u010d\u00e1tku \u0161edes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed provedl jeden nezn\u00e1m\u00fd chemik z Kostromy, Nikolaj Fedjakin, \u0159adu unik\u00e1tn\u00edch experiment\u016f, jejich\u017e v\u00fdsledkem byla sv\u011btov\u00e1 senzace, kter\u00e1 v\u0161ak byla rychle a velmi ti\u0161e \"poh\u0159bena\" a dodnes v\u00ed o objevu Fedjakina pouze odborn\u00edci. V \u010dem je podstata objevu oby\u010dejn\u00e9ho sov\u011btsk\u00e9ho chemika? Pokud je vodn\u00ed p\u00e1ra natla\u010dena do \u00fazk\u00e9 k\u0159emenn\u00e9 kapil\u00e1ry, kondenzuje, a kdy\u017e se postup opakuje n\u011bkolikr\u00e1t, vznikne \u00fapln\u011b jin\u00e1 kapalina. Tento deriv\u00e1t vody bude v\u0159\u00edt p\u0159i 150\u00b0C, zamrzne p\u0159i m\u00ednus 40\u00b0, jeho hustota se zv\u00fd\u0161\u00ed o 10 \u2013 20 % a viskozita - mnohon\u00e1sobn\u011b. Ve skute\u010dnosti se jedn\u00e1 o vodn\u00ed polymer, proto mu byl d\u00e1n n\u00e1zev \"polyvoda\".
\nTo znamen\u00e1, \u017ee voda m\u00e1 tyto podoby:<\/p>\n

- voda;
\n- led;
\n- p\u00e1ra;
\n- plazma;
\n- polymer.<\/p>\n

A co se \u0159\u00edk\u00e1 n\u00e1m?
\nExistuje nekone\u010dn\u00e1 \u0159ada dal\u0161\u00edch podobn\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f. Zkr\u00e1tka, kdy\u017e to zjednodu\u0161\u00edm, mohu to na p\u0159\u00edkladu shrnout takto: \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee r\u00e1\u010dkov\u00e1n\u00ed je znamen\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161nosti k \u017eidovsk\u00e9mu n\u00e1rodu. Ale \u201ez\u00e1ludn\u00e1\u201c ot\u00e1zka: \u201eKolik r\u00e1\u010dkuj\u00edc\u00edch \u017did\u016f jste v re\u00e1ln\u00e9m \u017eivot\u011b potkali, pokud nepo\u010d\u00edt\u00e1m vtipy nebo film?\u201c Na tuto ot\u00e1zku odpov\u00edm bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed: ani jednoho! Pro\u010d se tedy v\u0161eobecn\u011b v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee v\u0161ichni \u017did\u00e9 r\u00e1\u010dkuj\u00ed? P\u0159itom Rus\u016f s takovou vadou \u0159e\u010di je v obyvatelstvu mnohem v\u00edce ne\u017e v jin\u00fdch n\u00e1rodech. Krom\u011b Rus\u016f je takov\u00fd p\u0159\u00edzvukem charakteristick\u00fd pro N\u011bmce a Francouze, ale \u201er\u00e1\u010dkuj\u00edc\u00edmi\u201c byli z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu nazv\u00e1ni jen \u017did\u00e9.<\/p>\n

A p\u0159esn\u011b stejn\u00e1 situace nastala v geologii. 18. kv\u011btna 1980 se v d\u016fsledku v\u00fdbuchu sopky a zem\u011bt\u0159esen\u00ed v USA za jedinou noc objevil gigantick\u00fd ka\u0148on Saint Helens:<\/p>\n

\"ka\u0148on<\/a>
ka\u0148on St. Helens, USA<\/figcaption><\/figure>\n

Ale geologov\u00e9 n\u00e1s i nad\u00e1le p\u0159esv\u011bd\u010duj\u00ed, \u017ee takov\u00e9 geologick\u00e9 procesy trvaj\u00ed mili\u00f3ny let. (V\u011bdeck\u00e1 pozorov\u00e1n\u00ed za\u010dala v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed, ale z\u00e1kladn\u00ed \u010dasov\u00e1 jednotka, se kterou jsou v\u0161ichni geologov\u00e9 zvykl\u00ed operovat, je \u201emiliony let\u201c.) Stejn\u011b tak p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed v\u011bdc\u016f, \u017ee p\u0159edchoz\u00ed civilizace neexistovaly a nemohly existovat ani technologie, kter\u00e9 nyn\u00ed naz\u00fdv\u00e1me \"vysok\u00e9\", je zalo\u017eeno hlavn\u011b na postul\u00e1tech Darwinovy teorie, podle n\u00ed\u017e se v\u0161e v p\u0159\u00edrod\u011b vyv\u00edj\u00ed z jednoduch\u00fdch na slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Jako by nikdo nev\u011bd\u011bl nic o degradaci. Podle zaveden\u00e9ho vzoru si v\u011bda v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nep\u0159ipou\u0161t\u00ed ani to, \u017ee se u\u017e kdysi na Zemi pou\u017e\u00edvala elekt\u0159ina a \u0159\u00edzen\u00e9 chemick\u00e9 reakce a s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed i \u0159ada technologi\u00ed, kter\u00e9 v\u0161ak byly ztraceny. Nebo z\u00e1m\u011brn\u011b skryty.<\/p>\n

Tak nap\u0159\u00edklad princip pyramid byl dostate\u010dn\u011b podrobn\u011b studov\u00e1n, a pokud snad \u00fa\u010del t\u011bch egyptsk\u00fdch z\u016fst\u00e1v\u00e1, i p\u0159es existenci docela p\u0159ijateln\u00fdch verz\u00ed st\u00e1le tajemstv\u00edm, pak stavba mexick\u00fdch pyramid n\u00e1m d\u00e1v\u00e1 zcela realistick\u00e9 p\u0159edstavy o tom, \u010d\u00edm mohly b\u00fdt:<\/p>\n

\"\u043a\u0430\u0440\u0442\u0430\"<\/a>
Tollan 1. pl\u00e1n centra m\u011bsta, X. \u2013 XIII. st.: a) dv\u016fr; b) velk\u00e1 v\u00fdchod. pyramida; c) sever. pyramida; d) stadion; 2. severn\u00ed pyramida ve XIII. stol.; opory svatyn\u011b, pl\u00e1n pyramidy, rekonstrukce svatyn\u011b<\/figcaption><\/figure>\n

Nen\u00ed n\u00e1hoda, \u017ee schematick\u00fd obraz Tollanu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sou\u010dasnou desti\u010dku s ti\u0161t\u011bn\u00fdmi spoji elektronick\u00fdch obvod\u016f. Koneckonc\u016f pokud se pod\u00edv\u00e1te na materi\u00e1ly, kter\u00e9 jsou tu \"shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9\", potom analogie s modern\u00edmi technologiemi v\u00e1s prost\u011b nem\u016f\u017ee neude\u0159it do o\u010d\u00ed. Mexick\u00e9 pyramidy jsou toti\u017e vybudov\u00e1ny na mnohovrstevn\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i z kamene, p\u00edsku a... sl\u00eddy. P\u0159itom sl\u00edda (p\u0159irozen\u00e9 dielektrikum pou\u017e\u00edvan\u00e9 pro v\u00fdrobu r\u00e1diov\u00fdch sou\u010d\u00e1st\u00ed) se v Mexiku nevyskytuje. Nejbli\u017e\u0161\u00ed oblast s lo\u017eisky tohoto miner\u00e1lu se nach\u00e1z\u00ed 900 kilometr\u016f ji\u017en\u011bji, v Ji\u017en\u00ed Americe.<\/p>\n

A to nazna\u010duje, \u017ee stavitel\u00e9 t\u011bchto \u201eza\u0159\u00edzen\u00ed\u201c pot\u0159ebovali z\u00e1m\u011brn\u011b a \u00famysln\u011b pou\u017e\u00edt pr\u00e1v\u011b tento miner\u00e1l, p\u0159esto\u017ee ho z\u00edsk\u00e1vali a\u017e na sousedn\u00edm kontinent\u011b. Z\u00e1rove\u0148 p\u0159itom m\u011bli prost\u0159edky pro jeho p\u0159epravu na dlouh\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Ale nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee \"pol\u0161t\u00e1\u0159\" pyramid slo\u017een\u00fd z vrstev krystalick\u00fdch hornin a sl\u00eddy je podobn\u00fd designu modern\u00edch kondenz\u00e1tor\u016f, kde f\u00f3lie svinut\u00e1 do role m\u00e1 tak\u00e9 oblo\u017een\u00ed ze sl\u00eddy.<\/p>\n

Ukazuje se tedy, \u017ee mexick\u00e9 pyramidy ve skute\u010dnosti nejsou chr\u00e1mov\u00fdmi komplexy, ale elektrick\u00fdmi za\u0159\u00edzen\u00edmi pro hromad\u011bn\u00ed siln\u00e9ho elektrick\u00e9ho n\u00e1boje. Jak se takov\u00fd n\u00e1boj m\u016f\u017ee hromadit? S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed za pomoc\u00ed tekouc\u00ed vody. Pravideln\u011b jsou toti\u017e pod pyramidami objevov\u00e1ny podzemn\u00ed \u0159eky, kter\u00e9 mohou p\u016fsobit nejen jako vodi\u010de, ale tak\u00e9 jako sv\u00e9ho druhu gener\u00e1tory. A pak je nemo\u017en\u00e9 neodhalit dal\u0161\u00ed z\u00e1konitost, kter\u00e1 je vlastn\u00ed mnoha megalitick\u00fdm objekt\u016fm. Ji\u017e v minul\u00e9 \u010d\u00e1sti jsem zm\u00ednil, \u017ee obvykl\u00fdmi spole\u010dn\u00edky \u201eostanc\u016f\u201c (skaln\u00edch zbytk\u016f) i viditeln\u011b um\u011bl\u00fdch megalit\u016f jsou vz\u00e1cn\u00e9 miner\u00e1ly jako platina, zlato, st\u0159\u00edbro nebo m\u011b\u010f. Nav\u00edc v\u011bt\u0161ina z megalit\u016f se nach\u00e1z\u00ed v bl\u00edzkosti m\u00edst, kde existuj\u00ed nebo existovaly velk\u00e9 zdroje vody - \u0159eky, jezera a ba\u017einy.<\/p>\n

Pouze ty \u201eostance\u201c, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed v horsk\u00fdch p\u00e1smech ve vysok\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce, do tohoto pravidla nezapadaj\u00ed. Ale i kdybychom neznali n\u011bkter\u00e9 technologie, kter\u00e9 byly dob\u0159e zn\u00e1my stavitel\u016fm megalitick\u00fdch struktur, jak bychom mohli nebrat v \u00favahu p\u0159edpoklad, \u017ee n\u00e1m prost\u011b cel\u00e1 \u0159ada mo\u017enost\u00ed t\u011bchto za\u0159\u00edzen\u00ed nen\u00ed zn\u00e1m\u00e1? Mo\u017en\u00e1 pro na\u0161e p\u0159edky nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 poslat vodu na jak\u00e9koli m\u00edsto, do jak\u00e9koliv v\u00fd\u0161ky. Mo\u017en\u00e1 dok\u00e1zali \"syntetizovat\" vodu p\u0159\u00edmo na m\u00edst\u011b. Tam, kde j\u00ed bylo pot\u0159eba.<\/p>\n

A mo\u017en\u00e1 v t\u00e9 dob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 hory nebyly. Nap\u0159\u00edklad je tu verze, \u017ee jezero Titicaca nebylo v tak velk\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce, proto\u017ee je slan\u00e9 a obsahuje n\u011bkter\u00e9 druhy fl\u00f3ry a fauny, charakteristick\u00e9 pouze pro oce\u00e1ny. Je velmi dob\u0159e mo\u017en\u00e9, \u017ee jezero stouplo vzh\u016fru spole\u010dn\u011b s horami v dob\u011b jejich vzniku v d\u016fsledku litosf\u00e9rick\u00fdch a tektonick\u00fdch proces\u016f, o nich\u017e dnes nen\u00ed nic bli\u017e\u0161\u00edho zn\u00e1mo.<\/p>\n

Existuje v\u0161ak je\u0161t\u011b jedna vlastnost spole\u010dn\u00e1 v\u011bt\u0161in\u011b megalit\u016f, a to je mno\u017estv\u00ed n\u00e1lez\u016f skla v jejich bl\u00edzkosti. Jedn\u00e1 se bu\u010f o horsk\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l nebo o obsidi\u00e1n (vulkanick\u00e9 sklo), anebo o tektity (p\u00edsek spe\u010den\u00fd v d\u016fsledku vystaven\u00ed vysok\u00fdm teplot\u00e1m, nej\u010dast\u011bji po \u00faderu blesku).<\/p>\n

P\u0159itom pokud p\u0159ijde \u0159e\u010d na zn\u00e1mou horu Pidan v Primorsk\u00e9m kraji, pak m\u00edstn\u00ed obsidi\u00e1n, jak se uk\u00e1zalo, m\u00edstn\u00ed v\u016fbec nen\u00ed, ale jak\u00fdmsi podivn\u00fdm zp\u016fsobem se sem dostal z \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed \u010c\u00edny. To znamen\u00e1, \u017ee sem ono sope\u010dn\u00e9 sklo kdosi tis\u00edc kilometr\u016f speci\u00e1ln\u011b p\u0159ivezl. Pro\u010d? Nab\u00edz\u00ed se p\u0159\u00edm\u00e1 analogie se sl\u00eddou, kter\u00e1 byla p\u0159ivezena k v\u00fdstavb\u011b ob\u0159\u00edch kondenz\u00e1tor\u016f-pyramid v Mexiku. Obsidian byl pot\u0159ebn\u00fd pro stavbu ur\u010dit\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed. A kdybychom p\u0159edpokl\u00e1dali, \u017ee takov\u00e1to \"za\u0159\u00edzen\u00ed\" byla jist\u00fdm druhem gener\u00e1toru \u2013 z\u00e1sobn\u00edkem energie, pak vyvst\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 a naprosto logick\u00e1 ot\u00e1zka: na co byla tato energie pot\u0159eba.<\/p>\n

A op\u011bt mi v tomto okam\u017eiku na mysl p\u0159ich\u00e1z\u00ed naprosto rozumn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed: energie byla nezbytn\u00e1 k organizaci t\u011b\u017eby nerostn\u00fdch surovin v pr\u016fmyslov\u00fdch objemech. Odtud tak\u00e9 poch\u00e1z\u00ed obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u201eostanc\u016f\u201c kyklopsk\u00fdch rozm\u011br\u016f po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Tyto \u201eostance\u201c jsou v\u00fdrobn\u00edm odpadem, jsou to technologick\u00e9 skl\u00e1dky, kter\u00e9 p\u016fvodn\u011b vznikaly z pasty obsahuj\u00edc\u00ed recyklovanou hmotu, z n\u00ed\u017e bylo u\u017e v\u0161echno u\u017eite\u010dn\u00e9 vyt\u011b\u017eeno. Tato pasta se vytvrdila a na ni pak byla vylita dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st pasty, kter\u00e1 se zase zpevnila. Tak vznikaly v\u0161echny ty druhy kamen\u016f, kter\u00e9 my pracovn\u011b naz\u00fdv\u00e1me \"pala\u010dinky\", \"plastel\u00edna\" atd. Ale bylo to opravdu v minulosti mo\u017en\u00e9?
\nPro\u010d ne?<\/p>\n

Podzemn\u00ed vyluhov\u00e1n\u00ed (angl. in situ recovery; nej\u010dast\u011bji podpovrchov\u00e9 vyluhov\u00e1n\u00ed) je fyzik\u00e1ln\u011b-chemick\u00fd proces t\u011b\u017eby nerost\u016f (kov\u016f a jejich sol\u00ed) - jako je m\u011b\u010f, uran, zlato nebo kuchy\u0148sk\u00e1 s\u016fl - skrze vrty vyvrtan\u00e9 do lo\u017eisek s pou\u017eit\u00edm r\u016fzn\u00fdch rozpou\u0161t\u011bdel.<\/i><\/p>\n

Proces za\u010d\u00edn\u00e1 vytvo\u0159en\u00edm vrt\u016f, tak\u00e9 mohou b\u00fdt pou\u017eity v\u00fdbu\u0161niny nebo metoda hydraulick\u00e9ho \u0161t\u011bpen\u00ed vrstvy k usnadn\u011bn\u00ed pr\u016fniku roztoku do lo\u017eiska. Pot\u00e9 se p\u0159es skupinu injek\u010dn\u00edch jamek do vrtu natahuje rozpou\u0161t\u011bdlo (louhov\u00e9 \u010dinidlo), kter\u00e9 je p\u0159im\u00edch\u00e1no k rud\u011b. Sm\u011bs obsahuj\u00edc\u00ed rozpu\u0161t\u011bnou rudu se potom \u010derp\u00e1 vrty na povrch, kde se extrahuje.<\/i><\/p>\n

Podzemn\u00ed vyluhov\u00e1n\u00ed je alternativou otev\u0159en\u00fdch i podzemn\u00edch d\u016fln\u00edch metod. Ve srovn\u00e1n\u00ed s nimi podzemn\u00ed vyluhov\u00e1n\u00ed nevy\u017eaduje velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u00fdkop\u016f nebo p\u0159\u00edm\u00fd kontakt pracovn\u00edk\u016f s horninami v m\u00edst\u011b t\u011b\u017eby. Je \u00fa\u010dinn\u00e9 i p\u0159i \u0161patn\u00fdch lo\u017eisc\u00edch, stejn\u011b jako u hluboko polo\u017een\u00fdch rud. (Wikipedia)<\/i>
\n
\n<\/i>A pokud si n\u011bkdo mysl\u00ed, \u017ee tato metoda byla vynalezena docela ned\u00e1vno, pak se m\u00fdl\u00ed. Metoda podzemn\u00edho vyluhov\u00e1n\u00ed byla k t\u011b\u017eb\u011b m\u011bdi a st\u0159\u00edbra vyu\u017e\u00edv\u00e1na u\u017e v osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed. Je sice nepravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by v\u011bd\u011bli o zp\u016fsobu hydraulick\u00e9ho \u0161t\u011bpen\u00ed, ale princip byl \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1n jednodu\u0161\u0161\u00edmi zp\u016fsoby.<\/p>\n

\"Sch\u00e9ma<\/a>
Sch\u00e9ma technologie procesu t\u011b\u017eby kov\u016f za pou\u017eit\u00ed metody podzemn\u00edho vyluhov\u00e1n\u00ed<\/figcaption><\/figure>\n

Prvn\u00ed, kdo se zab\u00fdval tuto my\u0161lenkou v souvislosti s prad\u00e1vnou t\u011b\u017ebou surovin, byl sibved<\/a>. Elegance a bezvadn\u00e1 logika jeho verze okam\u017eit\u011b na\u0161la \u0161irokou reakci mezi badateli-nad\u0161enci, ale rozhodn\u011b ne mezi ortodoxn\u00edmi geology. Ale pod\u00edvejte se sami:<\/p>\n

\"\u0433\u0440\u044f\u0437\u044c\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Metoda vyluhov\u00e1n\u00ed se ub\u00edr\u00e1 dv\u011bma hlavn\u00edmi sm\u011bry, kter\u00e9 se nyn\u00ed aktivn\u011b pou\u017e\u00edvaj\u00ed v t\u011b\u017eebn\u00edm pr\u016fmyslu Zem\u011b - podzemn\u00ed vyluhov\u00e1n\u00ed a vyluhov\u00e1n\u00ed na haldy. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed fotografie poskytuj\u00ed p\u0159edstavu o podob\u011b odval\u016f-skl\u00e1dek p\u0159i vyu\u017eit\u00ed obou t\u011bchto typ\u016f t\u011b\u017eby. Takov\u00e9to jsou v\u00fdsledky prav\u011bk\u00e9ho podzemn\u00edho vyluhov\u00e1n\u00ed:<\/p>\n

\"Chud\u011bsk\u00fd<\/a>
Chud\u011bsk\u00fd labyrint (43.522169, 42.384325)<\/figcaption><\/figure>\n

A zde jsou zbytky zkamen\u011bl\u00fdch past vyl\u00e9van\u00fdch na haldy:<\/p>\n

\"P\u0159\u00edrodn\u00ed<\/a>
P\u0159\u00edrodn\u00ed park Jergaki, Krasnojarsk\u00fd kraj<\/figcaption><\/figure>\n

Nyn\u00ed je jasn\u00e1 neudr\u017eitelnost argument\u016f kritik\u016f verz\u00ed o um\u011bl\u00e9m p\u016fvodu \u201eostanc\u016f\u201c, kte\u0159\u00ed tvrd\u00ed, \u017ee pokud chyb\u00ed schody, okna \u010di dve\u0159e, neexistuje tu t\u00edm p\u00e1dem ani mo\u017enost praktick\u00e9ho vyu\u017eit\u00ed takov\u00fdch staveb. Pro\u010d by tedy v\u016fbec byly stav\u011bny? Jen\u017ee co odpov\u00ed tito kritici nap\u0159\u00edklad na ot\u00e1zku um\u011bl\u00e9ho p\u016fvodu terricon\u016f, kter\u00e9 schody ani okna samoz\u0159ejm\u011b nemaj\u00ed? Jsou to snad \"z\u00e1zraky p\u0159\u00edrody\"?<\/p>\n

\"Terricony<\/a>
Terricony Donbasu<\/figcaption><\/figure>\n

Mimochodem, v\u00edte, \u017ee terricony maj\u00ed schopnost samovzn\u00edcen\u00ed vlivem sv\u00e9 vlastn\u00ed hmotnosti? M\u00e1lokdo v\u00ed, \u017ee tyto hromady n\u011bkdy dokonce vybuchuj\u00ed; pak jim \"sundaj\u00ed st\u0159echu\" a ony se chovaj\u00ed podobn\u011b jako sopky s kr\u00e1tery! Z toho tedy plyne, \u017ee pak mohou existovat n\u011bjak\u00e9 (ne-li v\u0161echny) geologick\u00e9 \u00fatvary, kter\u00e9 jsou nyn\u00ed pova\u017eov\u00e1ny za vyhasl\u00e9 sopky, a p\u0159itom to v\u016fbec nejsou p\u0159\u00edrodn\u00ed \u00fatvary, ale odvaly, kter\u00e9 kdysi explodovaly.<\/p>\n

\"Donbask\u00e9<\/a>
Donbask\u00e9 terricony, kter\u00e9 vybuchly<\/figcaption><\/figure>\n

Aby bylo mo\u017en\u00e9 na v\u0161echny tyto ot\u00e1zky odpov\u011bd\u011bt, bylo by t\u0159eba prov\u00e9st rozs\u00e1hl\u00e9 a c\u00edlev\u011bdom\u00e9 studie, kter\u00e9 v\u0161ak dne\u0161n\u00ed ortodoxn\u00ed v\u011bdci nikdy neprovedou, proto\u017ee ji\u017e maj\u00ed p\u0159edem p\u0159ipravenou odpov\u011b\u010f. A tu jsme sly\u0161eli u\u017e tis\u00edckr\u00e1t: \"To nen\u00ed mo\u017en\u00e9, proto\u017ee... to nen\u00ed mo\u017en\u00e9.\u201c<\/p>\n

Ale n\u00e1m je hlavn\u00ed ot\u00e1zka p\u0159esto jasn\u00e1. Ano, velk\u00e1 \u010d\u00e1st megalitick\u00fdch objekt\u016f, jejich\u017e p\u016fvod je sporn\u00fd, je i z pohledu ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bdy vytvo\u0159ena \u010dlov\u011bkem. N\u011bkter\u00e9 z nich jsou poz\u016fstatky d\u016fln\u00ed \u010dinnosti (lomy), n\u011bkter\u00e9 skl\u00e1dkami odpadu (zkamen\u011bl\u00e9 odvaly) a ty, co maj\u00ed zjevn\u00e9 stopy opracov\u00e1n\u00ed, jsou pravd\u011bpodobn\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed infrastruktury starov\u011bk\u00e9 t\u011b\u017eby.<\/p>\n

Av\u0161ak nejen energetick\u00e1 a t\u011b\u017eebn\u00ed, ale i \u00faprav\u00e1rensk\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed mohla b\u00fdt - nebo sp\u00ed\u0161 ur\u010dit\u011b byla - sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u011b\u017eebn\u00edho pr\u016fmyslu. A tak\u00e9 dal\u0161\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed, jejich\u017e \u00fa\u010del nezn\u00e1me, jist\u011b byla prad\u00e1vn\u00fdmi obyvateli Zem\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1na. Jen\u017ee kolik toho je\u0161t\u011b nev\u00edme o fyzik\u00e1ln\u00edch principech, na kter\u00fdch byly tyto provozy zalo\u017eeny! Co nap\u0159\u00edklad mohlo b\u00fdt um\u00edst\u011bno na t\u011bchto \"kamenn\u00fdch desk\u00e1ch\"? Jak\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed? Nebo jsou tyto kameny u\u017e samotn\u00fdmi apar\u00e1ty a my jen prost\u011b nev\u00edme, jak je \"zapnout\"?<\/p>\n

\"Puma<\/a>
Puma Punku, Bol\u00edvie<\/figcaption><\/figure>\n

Zde je jeden z n\u00e1zorn\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f toho, jak jasn\u011b \u010dlov\u011bkem vytvo\u0159en\u00e1 struktura je n\u00e1dr\u017e\u00ed na zkamen\u011blou surovinu, z n\u00ed\u017e se v tomto \"reaktoru\" zjevn\u011b od\u010derpalo v\u0161e, co bylo cenn\u00e9, a pot\u00e9 ochuzen\u00e1 pasta \u0161la do v\u00fdroby nov\u00fdch stavebn\u00edch blok\u016f.<\/p>\n

\"Machu<\/a>
Machu Picchu, Peru<\/figcaption><\/figure>\n

Je to \u010d\u00e1st \u201estroje\u201c doslova zamrzl\u00e1 uprost\u0159ed pracovn\u00edho cyklu, s petrifikovan\u00fdm \"polotovarem\" v \u00fatrob\u00e1ch? V\u00fdroba se zjevn\u011b zastavila n\u00e1hle. Podobn\u00fd obr\u00e1zek jsem vid\u011bl na vlastn\u00ed o\u010di v opu\u0161t\u011bn\u00e9 tov\u00e1rn\u011b na v\u00fdrobu cihel, kde byl stroj na m\u00edch\u00e1n\u00ed hl\u00edny zastaven ve chv\u00edli, kdy v n\u011bm byla surovina - surov\u00e1 hl\u00edna. Pozd\u011bji hl\u00edna zkamen\u011bla a drah\u00fd pr\u016fmyslov\u00fd mix\u00e9r se tak stal pro dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci nepou\u017eiteln\u00fdm.<\/p>\n

Sousedstv\u00ed dvou metod t\u011b\u017eby nerostn\u00fdch surovin jsem v\u00e1m minule uk\u00e1zal na p\u0159\u00edkladu Ostrova pop\u016f. Nyn\u00ed v\u00e1m chci p\u0159edv\u00e9st, co se stane, kdy\u017e se divochovi dostane do rukou d\u011bdictv\u00ed v podob\u011b drah\u00e9ho a slo\u017eit\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed.
\nJe\u0161t\u011b jedn\u00edm ostrovem na Uralu je:<\/p>\n

Ostrov V\u00edry (55.1609458N, 60.0321589E)<\/h2>\n

Ural je nepochybn\u011b velmi cenn\u00fd region, a to nejen kv\u016fli obrovsk\u00e9mu mno\u017estv\u00ed zdroj\u016f. Pro badatele po minulosti je to p\u0159edev\u0161\u00edm sv\u00e9ho druhu \"konzerva\" s artefakty. Vzhledem k nep\u0159\u00edstupnosti, n\u00edzk\u00e9 obydlenosti, tvrd\u00e9mu klimatu a je\u0161t\u011b z mnoha dal\u0161\u00edch p\u0159\u00ed\u010din se Ural a Sibi\u0159 staly p\u0159\u00edrodn\u00edmi rezervacemi, kde se lidem prost\u011b je\u0161t\u011b nepoda\u0159ilo zni\u010dit pam\u00e1tky na minulost planety jako celku. I kdy\u017e se o to tvrd\u011b sna\u017eili. Nyn\u00ed se m\u016f\u017eeme jen dohadovat, co jsme ztratili \"d\u00edky\" aktivit\u00e1m kamen\u00edk\u016f a horn\u00edk\u016f.<\/p>\n

\"Jezero<\/a>
Jezero Turgojak pobl\u00ed\u017e m\u011bsta Miass v \u010celjabinsk\u00e9 oblasti<\/figcaption><\/figure>\n

Jezero Turgoyak se nach\u00e1z\u00ed ve v\u00fdchodn\u00edm podh\u016f\u0159\u00ed Uralu v hlubok\u00e9 mezihorn\u00ed p\u00e1nvi mezi Ural-Tau a Ilmensk\u00fdm h\u0159betem v nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce 320 metr\u016f. Jezero m\u00e1 26,4 km2, jeho d\u00e9lka je 6,9 km, nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161\u00ed\u0159ka 6,3 km a d\u00e9lka pob\u0159e\u017e\u00ed \u010din\u00ed 27 km. Hloubka dosahuje a\u017e 34 m, pr\u016fm\u011brn\u00e1 hloubka je 19,2 m. \u010cistotou vody jej p\u0159ed\u010d\u00ed jen Bajkal.
\nExistuje n\u011bkolik verz\u00ed p\u016fvodu jezera. Podle jedn\u00e9 z historick\u00fdch hypot\u00e9z je Turgojak star\u00fd 15 milion\u016f let.\u00a0Jin\u00fdm jezer\u016fm odhaduj\u00ed skromn\u011bj\u0161\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed \u2013 2 miliony let. Jedna z verz\u00ed hovo\u0159\u00ed o zlomu nebo propadu, podobn\u011b jako tomu je u Bajkalu, druh\u00e1 o zved\u00e1n\u00ed granitov\u00e9 \u010do\u010dky obna\u017een\u00e9 vlivem zv\u011btr\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

K dispozici je tak\u00e9 verze o meteoritick\u00e9m p\u016fvodu. Na z\u00e1padn\u00ed stran\u011b jezera se ty\u010d\u00ed cca 3 km dlouh\u00fd oblouk Zaozern\u00e9ho h\u0159ebenu, kter\u00fd spolu s horou Puga\u010dov (v jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1sti jezera) a nevysok\u00fdm h\u0159ebenem ohrani\u010duj\u00edc\u00edm jako hr\u00e1z jezero z v\u00fdchodu tvo\u0159\u00ed v podstat\u011b dokonal\u00fd kruh maj\u00edc\u00ed asi 9 km v pr\u016fm\u011bru. Um\u00edst\u011bn\u00ed ostatn\u00edch h\u0159eben\u016f pobl\u00ed\u017e b\u0159eh\u016f se \u0159\u00edd\u00ed zcela odli\u0161n\u00fdm vzorem; to v\u0161e je z\u0159eteln\u011b vid\u011bt na map\u011b reli\u00e9fu:<\/p>\n

\"\u043c\u0435\u0433\u0430\u043b\u0438\u0442?\"<\/a><\/p>\n

Podvodn\u00ed reli\u00e9f jezera p\u0159ipom\u00edn\u00e1 obrovskou m\u00edsu: dno se rychle sva\u017euje hned od pob\u0159e\u017e\u00ed a v hloubce 15 - 20 metr\u016f (asi 100 - 200 metr\u016f od b\u0159ehu) se m\u011bn\u00ed na t\u00e9m\u011b\u0159 ploch\u00fd povrch s velmi m\u00edrn\u00fdm sklonem sm\u011brem ke st\u0159edu; ve vzd\u00e1lenosti kolem kilometru od pob\u0159e\u017e\u00ed dosahuje ze v\u0161ech stran hloubky zhruba 30 metr\u016f. Dno je t\u00e9m\u011b\u0159 dokonale hladk\u00e9 (zm\u011bna hloubky na vzd\u00e1lenost 100 metr\u016f nen\u00ed v\u00edce ne\u017e p\u016fldruh\u00e9ho metru) a skl\u00e1d\u00e1 se ze sm\u011bsi p\u00edsku, \u0161t\u011brku a \u0159\u00eddk\u00fdch mal\u00fdch kamen\u016f (10 - 20 cm), kter\u00e9 maj\u00ed strukturu podobnou granitu. Skaln\u00ed v\u00fdb\u011b\u017eek Ostrova V\u00edry, tr\u010d\u00edc\u00ed ze dna jezera p\u0159i z\u00e1padn\u00edm b\u0159ehu, se skl\u00e1d\u00e1 z vrstev granitu, p\u0159i\u010dem\u017e tyto vrstvy jsou prakticky horizont\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

V 21. stolet\u00ed podnikatel\u00e9 v cestovn\u00edm ruchu uc\u00edtili v tomto m\u00edst\u011b v\u016fni zisku. Na b\u0159ehu jezera, jeho\u017e n\u00e1zev je z ba\u0161kir\u0161tiny p\u0159elo\u017een jako \"Hlavn\u00ed m\u00edsto\", jako houby po de\u0161ti vyrostly des\u00edtky penzion\u016f. A aby bylo p\u0159il\u00e1k\u00e1no co nejv\u00edce turist\u016f, zrodilo se mnoho legend a m\u00fdt\u016f. Jako v t\u00e9 reklam\u011b: \"Legendy \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee ... petrohrad\u0161t\u00ed griffini maj\u00ed nejen zlat\u00e1 k\u0159\u00eddla, ale i zlat\u00e9 srdce...<\/p>\n

Poj\u010fte a p\u0159esv\u011bd\u010dete se, zda tu takov\u00e9 legendy byly i p\u0159ed p\u0159\u00edchodem penzion\u016f.<\/p>\n

\u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee tu byla poustevna n\u011bjak\u00e9 kn\u011b\u017eny nebo v\u011bdmy (podle jin\u00fdch zdroj\u016f) jm\u00e9nem V\u00edra. \u00dadajn\u011b utekla od rodi\u010d\u016f, aby nebyla provd\u00e1na za nemilovan\u00e9ho mu\u017ee. A zde pak l\u00e9\u010dila ryb\u00e1\u0159e a star\u00e9 lidi... Co\u017e ... no nechme to tak! Jej\u00ed d\u016fm nikdo nikdy nevid\u011bl, jsou tu jen hroby, s\u00eddli\u0161t\u011b prvobytn\u011b pospoln\u00fdch lid\u00ed, dolmeny, menhiry a prost\u011b... n\u011bjak\u00e9 divn\u00e9 kameny. St\u00e1\u0159\u00ed t\u011bchto staveb se odhaduje na 5 a\u017e 8 tis\u00edc let. Pravda, nejsou uvedeny metody, kter\u00fdmi bylo toto datov\u00e1n\u00ed provedeno.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

Verze archeolog\u016f<\/b><\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd archeolog po n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b ostrova vyj\u00e1d\u0159\u00ed sv\u016fj n\u00e1zor a uvede sv\u00e9 od\u016fvodn\u011bn\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b jejich n\u00e1zory se ve v\u011bt\u0161in\u011b shoduj\u00ed \u2013 stavby jsou skute\u010dn\u011b unik\u00e1tn\u00ed.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

Zde jsou n\u011bkter\u00e1 ze zji\u0161t\u011bn\u00ed:<\/p>\n

1) V\u011bt\u0161ina megalitick\u00fdch staveb ostrova je podobn\u00e1 galerijn\u00edm hrobk\u00e1m atlantick\u00e9 Evropy (severoz\u00e1padn\u00ed Francie, D\u00e1nsko, Anglie). V\u0161e se a\u017e do detail\u016f shoduje: stejn\u00e9 architektonick\u00e9 techniky, um\u00edst\u011bn\u00ed galeri\u00ed m\u00edstnost\u00ed, stejn\u00e9 n\u00e1sypy, maskov\u00e1n\u00ed staveb p\u0159ed ne\u017e\u00e1douc\u00edma o\u010dima. Evropsk\u00e9 pam\u00e1tky se datuj\u00ed do 3. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l.<\/p>\n

2) \"Jeskyn\u011b poustevnice\" nejd\u0159\u00edve vypad\u00e1 jako gal\u00e9rie hrobky (dlouh\u00e1 chodba s poh\u0159ebn\u00edmi komorami na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b), postaven\u00e1 z kamenn\u00fdch desek. Podobn\u00e9 struktury na \u00fazem\u00ed Ruska d\u0159\u00edve nebyly nalezeny. Pravd\u011bpodobn\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed kamenn\u00e9 poh\u0159ebn\u00ed klenby je 6 tis\u00edc let. Je tedy prakticky stejn\u011b star\u00e1 jako sv\u011btov\u011b proslul\u00fd britsk\u00fd megalit Stonehenge.<\/p>\n

3) Megalitick\u00e9 struktury ostrova v\u0161ak nejsou obytn\u00fdm objektem. Ostrov je zarostl\u00fd p\u011bkn\u00fdmi stromy vhodn\u00fdmi ke stavebn\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. Bylo by tedy jist\u011b v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed a logi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed pou\u017e\u00edt je pro p\u0159ekryt\u00ed zemn\u00edch prac\u00ed sp\u00ed\u0161 ne\u017e t\u011b\u017ek\u00e9 kamenn\u00e9 desky. Deset metr\u016f od jeskyn\u011b jsou vykop\u00e1vky: je tu zemljanka starov\u011brc\u016f z konce 18. stolet\u00ed postaven\u00e1 podle t\u00e9ho\u017e principu.<\/p>\n

Dosavadn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed v\u011bdeck\u00fd v\u00fdzkum n\u00e1m tedy umo\u017e\u0148uje vyvodit jedin\u00fd z\u00e1v\u011br: ostrov byl od prad\u00e1vna pou\u017e\u00edv\u00e1n jako m\u00edsto, kde se prov\u00e1d\u011bly kultovn\u00ed (n\u00e1bo\u017eensk\u00e9) ob\u0159ady. Pravd\u011bpodobn\u011b proto se tak naz\u00fdv\u00e1 \"Ostrov V\u00edry\" - \u201ev\u00edry\u201c v n\u00e1bo\u017eensk\u00e9m, ritu\u00e1ln\u00edm v\u00fdznamu.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

Dosud nebyl na ostrov\u011b nalezen h\u0159bitov starov\u011brc\u016f. Mo\u017en\u00e1 to souvis\u00ed s t\u00edm, \u017ee za pro\u0161l\u00e1 stalet\u00ed \u00farove\u0148 vody v jeze\u0159e Turgojak v\u00fdrazn\u011b stoupla. A tak se h\u0159bitov mohl ocitnout pod vodou. A pr\u00e1v\u011b tato skute\u010dnost probouz\u00ed z\u00e1jem archeolog\u016f o detailn\u00ed pr\u016fzkum t\u00e9 \u010d\u00e1sti ostrova, kter\u00e1 se ocitla pod hladinou.<\/p>\n

Bezpochyby jeskyn\u011b svat\u00e9 V\u00edry je stavba kultovn\u00ed a v tom p\u0159\u00edpad\u011b nem\u00e1 v\u00fdznam ma\u0159it \u010das a pr\u00e1ci kv\u016fli nezn\u00e1m\u00e9mu magick\u00e9mu ritu\u00e1lu.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

\u201eNejstar\u0161\u00ed n\u00e1lezy z obdob\u00ed paleolitu (star\u0161\u00ed doba kamenn\u00e1, 20. - 30. tis\u00edc let) byly objeveny p\u0159i vykop\u00e1vk\u00e1ch pod p\u0159evisem (\"pala\u010dinkov\u00fd\" megalit, na n\u011bm\u017e stoj\u00ed k\u0159\u00ed\u017e). Jsou to kousky kamene rozestaven\u00e9 k ritu\u00e1ln\u00edmu pou\u017eit\u00ed.<\/p>\n

V\u011bt\u0161ina archeologick\u00fdch nalezi\u0161\u0165 (s\u00eddla, zbytky obydl\u00ed a megalitick\u00e9 struktury) se v\u00e1\u017eou k obdob\u00ed neolitu (mlad\u0161\u00ed doba kamenn\u00e1, p\u0159ed 7 - 8 tis\u00edci lety) a eneolitu (pozdn\u00ed doba kamenn\u00e1, p\u0159ed 6 \u2013 5 tis\u00edci lety).<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

N\u00e1lezy bronzov\u00e9 doby a \u010dasn\u00e9 doby \u017eeleza archeology objeveny nebyly. Dal\u0161\u00ed stopy lidsk\u00e9ho pobytu se t\u00fdkaj\u00ed u\u017e nov\u011bj\u0161\u00edch obdob\u00ed: jedn\u00e1 se o dva lomy z 18. stolet\u00ed a z\u0159\u00edceniny kamenn\u00fdch budov kl\u00e1\u0161tera starov\u011brc\u016f z 19. stolet\u00ed.<\/p>\n

Jak u\u017e jsem d\u0159\u00edve zm\u00ednil, v\u011bdci s v\u00fdjimkou slov \u201eritu\u00e1ln\u00ed\" a \"kultovn\u00ed\" se na vysok\u00e9 \u0161kole nic jin\u00e9ho nenau\u010dili! Ale i v takov\u00fdch informac\u00edch je mo\u017en\u00e9 zachytit zrno pravdy. P\u0159inejmen\u0161\u00edm souhlas\u00ed s t\u00edm, \u017ee tu dlouho nikdo nebyl: byli tu primitivn\u00ed lid\u00e9, pak to bylo dlouho opu\u0161t\u011bn\u00e9 a teprve ned\u00e1vno sem na\u0161i prad\u011bdov\u00e9 p\u0159i\u0161li, aby zde dob\u00fdvali k\u00e1men.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

Stejn\u011b jako v p\u0159\u00edb\u011bhu o osvojen\u00ed hory Ostrov pop\u016f tu v\u0161ak vznik\u00e1 ot\u00e1zka: Pro\u010d bylo t\u0159eba jezdit l\u00e1mat k\u00e1men na t\u011b\u017eko dostupn\u00fd ostrov, kdy\u017e se kolem v\u00e1lelo kamen\u00ed bezpo\u010det?<\/p>\n

A je\u0161t\u011b jedna velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka: Kter\u00e1 kultura zp\u016fsobila nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161kody tomu, co tu bylo p\u0159ed n\u00ed? Je o\u010dividn\u00e9, \u017ee dolmeny nebyly postaveny t\u011b\u017ea\u0159i z 18. stolet\u00ed! Odpov\u011b\u010f tak p\u0159ich\u00e1z\u00ed sama: Je snaz\u0161\u00ed br\u00e1t u\u017e hotov\u00e9 blok, ne\u017e se d\u011blat s nov\u00fdmi. Pak se n\u00e1klady na dopravu stanou ospravedlniteln\u00fdmi, proto\u017ee l\u00e1mat sk\u00e1ly a n\u00e1sledn\u011b pak d\u00e1t kameni pot\u0159ebn\u00fd tvar je mnohem obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159iv\u00e9zt kameny hotov\u00e9, a to i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee doprava je slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

\"\u0160ipky<\/a>
\u0160ipky ukazuj\u00ed na zjevn\u00e9 stopy ru\u010dn\u00edho opracov\u00e1n\u00ed kamene.<\/figcaption><\/figure>\n

Mnoh\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed naleznete i http:\/\/samopoznanie.ru\/sacral_areas\/ostrov_very\/<\/a>:<\/p>\n

\"V\u011bdci tu nalezli \u00falomky horsk\u00e9ho k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lu a krystal\u016f, kter\u00e9 se na ostrov\u011b nevyskytuj\u00ed. Rovn\u011b\u017e na\u0161li sekery z kamene a d\u0159eva, kter\u00e9 mohly b\u00fdt pou\u017eity jako dl\u00e1ta nebo na vyd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed k\u016f\u017ee zv\u00ed\u0159at a \u010dlov\u011bka. A kone\u010dn\u011b - pr\u00e1v\u011b zde byly nalezeny v\u011bci, jejich\u017e st\u00e1\u0159\u00ed dosahuje 10 000 let.\"<\/i><\/p>\n

\u00c1, to je velmi zaj\u00edmav\u00e9! Skaln\u00ed k\u0159i\u0161\u0165\u00e1l a krystaly! Stejn\u011b jako v Ji\u017en\u00ed Americe! To je opravdu velmi zaj\u00edmav\u00e9! Cht\u011blo by to mysl\u00edm poohl\u00e9dnout se i po zlat\u011b...
\nA opravdu! O lo\u017eisc\u00edch zlata v \u00fadol\u00ed Miass informace skute\u010dn\u011b existuj\u00ed!<\/p>\n

I takov\u00e9 tu byly legendy<\/h2>\n

Od nepam\u011bti koluj\u00ed po Uralu legendy o bohat\u00e9m zlat\u00e9m Miassk\u00e9m \u00fadol\u00ed. Dodnes sta\u0159\u00ed vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o nuget\u00e1ch, p\u0159ekra\u010duj\u00edc\u00edch ve\u0161kerou fantazii, o z\u00e1zra\u010dn\u00fdch r\u00fd\u017eovi\u0161t\u00edch a bohat\u00fdch \u017eil\u00e1ch. Mnoh\u00e9 z nich jsou pravdiv\u00e9. Existuj\u00ed v\u0161ak i jin\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy o tom, jak kv\u016fli zlatu se lid\u00e9 dopou\u0161t\u011bli podvod\u016f i vra\u017ed.
\nJeden z nich je o pr\u016fmysln\u00edku Petrovovi. Kdy\u017e jedna z \u0161achet, kter\u00e9 vlastnil, byla vyt\u011b\u017eena a nezbylo v n\u00ed u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 zlato, dal\u0161\u00ed pr\u00e1ce ztratila smysl. Ale Petrov necht\u011bl p\u0159estat, a tak vymyslel l\u00e9\u010dku.\u00a0Ve\u010der, kdy\u017e se horn\u00edci roze\u0161li do sv\u00fdch domov\u016f, Petrov s\u0148al ze zdi zbra\u0148 a nabral munici. D\u0159\u00edve v\u0161ak, ne\u017e se spustil do \u0161achty, vysypal z n\u00e1boj\u016f prach a na jeho m\u00edsto nasypal zlat\u00fd p\u00edsek. Pak nen\u00e1padn\u011b vlezl do \u0161achty. Dlouho se uvnit\u0159 oz\u00fdvaly v\u00fdst\u0159ely, kter\u00e9 v\u0161ak na povrchu nebylo sly\u0161et. R\u00e1no se Petrov vydal vyjedn\u00e1vat s cizinci, kte\u0159\u00ed m\u011bli z\u00e1jem o prodej. Dohadovali se dlouho. Petrov z\u00e1m\u011brn\u011b zvy\u0161oval cenu, kupuj\u00edc\u00ed v\u00e1hali. Nakonec se rozhodli vz\u00edt si vzorek. Petrov je s klidem zavedl dol\u016f. Nepochyboval o v\u00fdsledku. Vzorek samoz\u0159ejm\u011b poskytl \"vynikaj\u00edc\u00ed\" v\u00fdsledky, a tak byl d\u016fl v\u00fdhodn\u011b prod\u00e1n.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/p>\n

Tento nugget je nejv\u011bt\u0161\u00ed, jak\u00fd se na Uralu na\u0161el \u2013 v\u00edce jak 2 pudy 7 liber! P\u0159i p\u0159eveden\u00ed na pro n\u00e1s obvykl\u00fd syst\u00e9m m\u011b\u0159en\u00ed to je 36kg a 200g! V roce 1842 ho na\u0161el sedmn\u00e1ctilet\u00fd Nikifor Sjutkin. Jo, jo...<\/p>\n

Tak\u017ee v\u0161e se shoduje: hodn\u011b kamen\u00ed, hodn\u011b vody, k\u0159i\u0161\u0165\u00e1ly, k\u0159emen a sl\u00edda. Chyb\u00ed u\u017e jenom to zlato a cesty. A ono to vypad\u00e1, \u017ee tu opravdu n\u011bco bude! Nen\u00ed to p\u0159ece pro nic za nic, \u017ee je n\u00e1v\u0161t\u011bva ostrova bez pr\u016fvodce zak\u00e1z\u00e1na!<\/p>\n

Fotografov\u00e1n\u00ed rovn\u011b\u017e neradi dovoluj\u00ed, jinak se d\u00e1 t\u011b\u017eko vysv\u011btlit, \u017ee sn\u00edmky stovek turist\u016f na r\u016fzn\u00fdch webech vypadaj\u00ed, jako by byly z jednoho fotoapar\u00e1tu. Dokonce ze stejn\u00e9ho \u00fahlu! Tak\u017ee pracuji s t\u00edm, co je.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

Vid\u00edte? Zjevn\u00e1 nesrovnalost ve slo\u017een\u00ed i kvalit\u011b zpracov\u00e1n\u00ed kamene. Nezapad\u00e1 to do jednoho celku \u2013 sestava je z p\u0159\u00edrodn\u00edho kamene, neopracovan\u00e9 valouny jednodu\u0161e postaven\u00e9 jeden na druh\u00fd, a najednou mezi nimi jasn\u011b opracovan\u00fd blok s dokonalou geometri\u00ed! Zb\u00fdv\u00e1 zjistit, zda tu na\u0161i restaur\u00e1to\u0159i nepou\u017eili nov\u011bj\u0161\u00ed k\u00e1men, kter\u00fd tu byl opracov\u00e1n v lomu v 18. nebo 19. stolet\u00ed, anebo zda to nebyli stavitel\u00e9 doby kamenn\u00e9, kdo ke stavb\u011b prad\u00e1vn\u00e9ho \u201esklepa\u201c pou\u017eil je\u0161t\u011b daleko star\u0161\u00ed opracovan\u00fd blok, kter\u00fd tu nalezli. Soud\u011b podle toho, \u017ee tu nejsou patrn\u00e9 stopy modern\u00edho z\u00e1sahu, dovol\u00edm si p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee sta\u0159\u00ed primitivn\u00ed stavitel\u00e9 pou\u017eili v\u0161echno, co jim padlo pod ruku, a padlo tam i tohle!<\/p>\n

A proto\u017ee jsme dosp\u011bli k z\u00e1v\u011bru, \u017ee p\u016fvodn\u00ed um\u011bl\u00e1 stavba, nebo p\u0159esn\u011bji to, co z n\u00ed zbylo, se stalo voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fdm zdrojem stavebn\u00edho kamene, znamen\u00e1 to, \u017ee ty skute\u010dn\u011b p\u016fvodn\u00ed bloky budou tam, kde je nebylo mo\u017en\u00e9 vz\u00edt. A to potvrdil i fotograf-pot\u00e1p\u011b\u010d Konstantin Pozd\u0148akov. Bohu\u017eel jeho str\u00e1nka je z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu uzav\u0159ena a j\u00e1 jsem ztratil p\u0159\u00edstup ke sb\u00edrce jeho fotografi\u00ed po\u0159\u00edzen\u00fdch na dn\u011b jezera Turgojak. Tam toti\u017e ve skute\u010dnosti z\u016fstalo velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed dokonale formovan\u00fdch kamenn\u00fdch blok\u016f, troj\u00faheln\u00edkov\u00fdch kamenn\u00fdch desek, a dokonce i zbytky konstrukc\u00ed v podob\u011b st\u011bn.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

Nepoda\u0159ilo se mi naj\u00edt dokonalej\u0161\u00ed n\u00e1hrady fotografi\u00ed Konstantina Pozd\u0148akova, tak\u017ee se mus\u00edme spokojit s t\u00edm, co m\u00e1me. Hlavn\u00ed v\u011bc je, \u017ee na\u0161e domn\u011bnka je spr\u00e1vn\u00e1 a \u017ee v jeze\u0159e Turgojak existovaly um\u011ble vytvo\u0159en\u00e9 konstrukce z kamene je\u0161t\u011b v ned\u00e1vn\u00e9 minulosti.<\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

\"kadykchanskiy<\/a>\"kadykchanskiy<\/a><\/p>\n

Spolu s v\u00fd\u0161e uveden\u00fdmi z\u00e1v\u011bry a poznatky pova\u017euji za opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee v tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jedn\u00e1 o poz\u016fstatky hodn\u011b star\u00e9 struktury, kter\u00e1 byla pou\u017e\u00edv\u00e1na k z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed cenn\u00fdch kov\u016f. Ostrov V\u00edry byl v d\u00e1vn\u00e9 minulosti nepochybn\u011b m\u00edstem t\u011b\u017eby zlata. Ale to, jak tyto fragmenty vysoce technologick\u00e9 struktury vyu\u017e\u00edvali na\u0161i pozd\u011bj\u0161\u00ed p\u0159edkov\u00e9, nazna\u010duje, \u017ee jsme bu\u010f degenerovali do \u00farovn\u011b \u010dlov\u011bka doby kamenn\u00e9, nebo to v\u0161echno v\u016fbec nen\u00ed na\u0161e.<\/p>\n

Ale s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed se jedn\u00e1 o vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed m\u00edsta kulturami r\u016fzn\u00fdch \u00farovn\u00ed v\u00fdvoje.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

P\u0159i studiu megalit\u016f a megalitick\u00fdch staveb nar\u00e1\u017e\u00edme na obrovsk\u00fd odpor ortodoxn\u00ed v\u011bdy, co\u017e souvis\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm s t\u00edm, \u017ee znalosti vyd\u00e1van\u00e9 za skute\u010dn\u011b v\u011bdeck\u00e9 jsou \u010dasto zalo\u017eeny na nepodlo\u017een\u00fdch dogmatech. Je to jak v jedn\u00e9 star\u00e9 anekdot\u011b: „Doktor \u0159ekl do m\u00e1rnice, tak do m\u00e1rnice!“ Co m\u00e1\u0161 v kaps\u00e1ch, megalite? Ji\u017e d\u00e1vno pro n\u011b nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, zda […]<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":34274,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[660],"tags":[707,709],"series":[],"class_list":{"0":"post-34248","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-lost-technologies-cs","8":"tag-megality-cs","9":"tag-drevnie-karery-cs"},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/34248","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=34248"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/34248\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/34274"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=34248"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=34248"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=34248"},{"taxonomy":"series","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/series?post=34248"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}