![\"Napoleon](\"https:\/\/www.tart-aria.info\/wp-content\/uploads\/2017\/12\/kadykchanskiy\/01-Napoleon_Tart-Aria.Info_.jpg\" "\\"\\"")
<\/a>Ale v\u0161echno se vysv\u011btl\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edte, \u017ee Francie nebyla nep\u0159\u00edtelem Petrohradu, ale byla sou\u010d\u00e1st\u00ed Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9, jej\u00ed\u017e centrum se v osmn\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed nach\u00e1zelo pr\u00e1v\u011b na severoz\u00e1pad\u011b Ruska. T\u00edm se vysv\u011btluj\u00ed mnoh\u00e9 absurdity, napsan\u00e9 o t\u00e9to tajemn\u00e9 \"Vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce z roku 1812\". Francouzsk\u00fd expedi\u010dn\u00ed sbor byl jen \u010d\u00e1st\u00ed arm\u00e1dy Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9, kter\u00e1 p\u016fsobila spole\u010dn\u011b s ruskou arm\u00e1dou proti Moskevsk\u00e9 Tart\u00e1rii.<\/p>\n Pod\u00edvejme se na hlavn\u00ed ot\u00e1zky vyno\u0159uj\u00edc\u00ed se p\u0159i studiu tohoto obdob\u00ed rusk\u00e9 historie:<\/p>\n 1) Ve Vlasteneck\u00e9 v\u00e1lce 1812 \u00fadajn\u011b Rusov\u00e9 porazili v t\u011b\u017ek\u00e9m boji nezdolnou \u0161elmu jm\u00e9nem Napoleon. Ale je t\u0159eba naz\u00fdvat v\u011bci prav\u00fdmi jm\u00e9ny: tedy ne s Franci\u00ed bojovalo Rusko, ale s celou Evropou. A ne Rusko, ale Moskevsk\u00e1 Tart\u00e1rie. A zda to byla v\u00e1lka v obvykl\u00e9m smyslu, je velk\u00e1 ot\u00e1zka. \u201eNesmrteln\u00e9 d\u00edlo\u201c Lva Tolst\u00e9ho je pln\u00e9 takov\u00fdch absurdit, \u017ee dokonce ani zjevn\u00ed skeptici nemaj\u00ed nejmen\u0161\u00ed pochybnosti o tom, \u017ee toto d\u00edlo vzniklo na zak\u00e1zku, za \u00fa\u010delem prezentovat spr\u00e1vnou vl\u00e1dn\u00ed verzi o ud\u00e1lostech v\u00e1lky s Napoleonem.<\/p>\n Mnoho odborn\u00edk\u016f dosp\u011blo k z\u00e1v\u011bru, \u017ee rom\u00e1n \"V\u00e1lka a m\u00edr\" byl vytvo\u0159en t\u00fdmem autor\u016f, a to nejen proto, \u017ee Tolstoj s\u00e1m se tehdy \u00fa\u010dastnil boj\u016f - slou\u017eil toti\u017e na Krymu b\u011bhem dal\u0161\u00ed v\u00e1lky Ruska s Evropou, ale u\u017e s jin\u00fdm Napoleonem (1853 - 1856). A tak prost\u011b nemohl napsat takov\u00e9 nesm\u00edrn\u00e9 nesmysly o vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b, jak\u00e9 by mohl tvrdit jen amat\u00e9r, kter\u00fd v arm\u00e1d\u011b nikdy neslou\u017eil, a to ani v t\u00fdlu v dob\u011b m\u00edru.<\/p>\n Te\u010f vezm\u011bme ofici\u00e1ln\u00ed historii t\u00e9to v\u00e1lky. Ka\u017ed\u00fd den je zdokumentov\u00e1n. Zn\u00e1m\u00e1 m\u00edsta na map\u011b, jm\u00e9na, barvy kon\u00ed a po\u010dty voj\u00e1k\u016f, zbran\u00ed a voz\u016f na obou stran\u00e1ch, kte\u0159\u00ed se z\u00fa\u010dastnili ka\u017ed\u00e9 bitvy. Takovou p\u0159esnost\u00ed bude nad\u0161en ka\u017ed\u00fd historik-specialista na imperialistickou (prvn\u00ed sv\u011btovou) nebo ob\u010danskou v\u00e1lku. Jen\u017ee v\u00e1lka, to je p\u0159edev\u0161\u00edm chaos. Nekone\u010dn\u00e9 mizen\u00ed dokument\u016f i \u017eiv\u00fdch sv\u011bdk\u016f. Z tohoto d\u016fvodu z\u016fst\u00e1v\u00e1 v historii jak\u00e9koliv v\u00e1lky, kter\u00e1 skon\u010dila, mnoho tajemstv\u00ed, nejasnost\u00ed a z\u00e1had. Ale ve stovk\u00e1ch tis\u00edc\u016f zdroj\u016f je z Velk\u00e9 vlasteneck\u00e9 1812 pops\u00e1na snad ka\u017ed\u00e1 minuta! Nen\u00ed v\u00e1m to divn\u00e9?<\/p>\n A pak pochop\u00edme, \u017ee pokud st\u00e1t pou\u017eil v\u0161echny dostupn\u00e9 prost\u0159edky k vytvo\u0159en\u00ed m\u00fdtu o v\u00e1lce v roce 1812, pak asi m\u011bl skute\u010dn\u011b co skr\u00fdvat.<\/p>\n 2) Velk\u00e9 rozpaky vzbuzuje fakt, \u017ee pot\u00e9, co v\u00edt\u011bzstv\u00edm skon\u010dila v\u00e1lka, kter\u00e1 byla nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed v historii rusk\u00e9ho n\u00e1roda (v t\u00e9 dob\u011b), v\u0161ichni socha\u0159i a architekti, jako by se z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu zbl\u00e1znili, za\u010dali masivn\u011b po cel\u00e9m Rusku tvo\u0159it pam\u00e1tn\u00edky na po\u010dest \u00fapln\u011b jin\u00e9 epoch\u00e1ln\u00ed ud\u00e1losti, sice tak\u00e9 roku dvan\u00e1ct\u00e9ho, ale ne osmn\u00e1ct set, ale \u0161estn\u00e1ct set. Div divouc\u00ed! P\u0159edstavte si analogickou situaci: Je\u0161t\u011b by nedozn\u011bly ozv\u011bny salv na po\u010dest v\u00edt\u011bzstv\u00ed 9. kv\u011btna 1945, a v\u0161ichni socha\u0159i by jednomysln\u011b sp\u011bchali tesat pomn\u00edky hrdin\u016f t\u0159eba rusko-tureck\u00e9 v\u00e1lky. Bylo by to norm\u00e1ln\u00ed? Ne, to nebylo. Tak pro\u010d po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky 1812 nikoho nenapadlo zv\u011b\u010dnit pam\u00e1tku hrdin\u016f t\u00e9to v\u00e1lky, a v\u0161ichni se zab\u00fdvali jen ud\u00e1lostmi star\u00fdmi dv\u011b st\u011b let?<\/p>\n Ale to nen\u00ed v\u0161echno! Boom odhalov\u00e1n\u00ed pam\u00e1tn\u00edk\u016f hrdin\u016fm v\u00e1lky z roku 1812 se Ruskem ne\u010dekan\u011b prohnal a\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. \u010c\u00edm se provinili hrdinov\u00e9 v\u00e1lky v letech 1853 \u2013 1856, \u017ee nebyly ur\u010deny jim? V\u0161ude se stav\u011bly pam\u00e1tky, triumf\u00e1ln\u00ed oblouky, chr\u00e1my zasv\u011bcen\u00e9 Archand\u011blu Michaelovi a to v\u0161echno na po\u010dest t\u011bch d\u00e1vn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, kdy\u017e bojovali nikoli se t\u0159et\u00edm Napoleonem, ale s jeho str\u00fdcem - Buonapartem prvn\u00edm.<\/p>\n Z\u00e1v\u011bry se nazna\u010duj\u00ed samy. V roce 1812 se ve skute\u010dnosti stalo n\u011bco glob\u00e1ln\u00edho a na pam\u011b\u0165 t\u00e9to ud\u00e1losti byly postaveny pam\u00e1tn\u00edky. Ale pak se zm\u011bnila politika a tyto pam\u00e1tky byly p\u0159ejmenov\u00e1ny na po\u010dest ud\u00e1lost\u00ed z roku 1612, na kter\u00e9 lid\u00e9 u\u017e d\u00e1vno zapomn\u011bli. D\u00edla mistr\u016f t\u011bch let s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed nesouvisej\u00ed s t\u011bmi, kter\u00fdm je p\u0159ipisov\u00e1no autorstv\u00ed.<\/p>\n A tady to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt zaj\u00edmav\u00e9. V Kazani je chr\u00e1m postaven\u00fd podle v\u0161ech k\u00e1non\u016f zedn\u00e1\u0159sk\u00e9 architektury ve tvaru pyramidy se \u201ev\u0161evidouc\u00edm okem\u201c, postaven\u00fd na pam\u00e1tku voj\u00e1k\u016f padl\u00fdch b\u011bhem dobyt\u00ed Kazan\u011b v roce 1552. H\u00e1dejte, kdy byl tento chr\u00e1m vybudov\u00e1n! V roce 1813! To tedy znamen\u00e1, \u017ee v zemi zu\u0159ila v\u00e1lka, cel\u00fd n\u00e1rod nap\u00ednal v\u0161echny s\u00edly, aby zv\u00edt\u011bzil nad okupanty, mu\u017eici pob\u00edhali po les\u00edch s vidlemi a hledali ztracen\u00e9 \u201emysj\u00e9 \u0161evalj\u00e9\u201c a soub\u011b\u017en\u011b s t\u00edm Ambrose Sretensky buduje takovouto pyramidu, nav\u00edc na po\u010dest ud\u00e1lost\u00ed, k nim\u017e do\u0161lo p\u0159ed dv\u011bma sty pades\u00e1ti lety. Logika je kde?<\/p>\n Tato budova byla postavena v pln\u00e9m souladu s \u00farovn\u00ed technologie druh\u00e9 poloviny 19. stolet\u00ed. A soud\u011b podle v\u00fdzdoby jako vzpom\u00ednka na stejnou ud\u00e1lost, kter\u00e9 jsou v\u011bnov\u00e1ny v\u0161echny ostatn\u00ed chr\u00e1my ozdoben\u00e9 \"v\u0161evidouc\u00edm okem\". Ud\u00e1losti roku 1552 jsou tu jen z\u00e1minkou. Je v\u0161ak jasn\u00e9, \u017ee tento chr\u00e1m nebyl v Kazani postaven bez d\u016fvodu! Znamen\u00e1 to snad, \u017ee Kaza\u0148 m\u011bla cosi spole\u010dn\u00e9ho s on\u011bmi skryt\u00fdmi ud\u00e1lostmi, kter\u00e9 jsou maskovan\u00e9 jako sou\u010d\u00e1st vlasteneck\u00e9 v\u00e1lky z roku 1812? T\u011bm, kdo jsou zasv\u011bceni, by m\u011blo b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee Kaza\u0148, stejn\u011b jako Moskva a Ni\u017en\u00fd Novgorod, se nepoddaly Petrohradu a\u017e do roku 1812 a nad\u00e1le z\u016fst\u00e1valy Tart\u00e1ri\u00ed. To jasn\u011b nazna\u010duje i zobrazen\u00ed na znaku dne\u0161n\u00edho hlavn\u00edho m\u011bsta Tatarst\u00e1nu - had Zilant, velmi podobn\u00fd griffonovi, kter\u00fd je zobrazen na znaku Velk\u00e9 Tart\u00e1rie.<\/p>\n Pak je pochopiteln\u00e9, pro\u010d v Pa\u0159\u00ed\u017ei vznikla medaile roku 1812 nejen \"Za obsazen\u00ed Moskvy\", ale tak\u00e9 \"Za dobyt\u00ed Volhy\".<\/p>\n Ano, zd\u00e1 se, \u017ee Napoleon nesp\u011bchal a \u010d\u00e1st jeho expedi\u010dn\u00edch sil do\u0161la do Kazan\u011b. A tito jeho voj\u00e1ci jsou poh\u0159beni spolu s rusk\u00fdmi na m\u00edst\u011b Kaza\u0148sk\u00e9 pyramidy. Takov\u00fd sled ud\u00e1lost\u00ed je diktov\u00e1n samotnou logikou. Kdy\u017e Rusk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e zcela rozdrtila Malou Tart\u00e1rii (Krym), a pln\u011b ovl\u00e1dla Novorossii, zb\u00fdvalo zni\u010dit pouze stopy jejich existence v minulosti, jejich\u017e nositelkou byla Moskevsk\u00e1 Tart\u00e1rie. A to bylo provedeno hlavn\u011b s pomoc\u00ed intervence z Evropy. Stejn\u011b jako se to pozd\u011bji sna\u017eila ud\u011blat B\u00edl\u00e1 arm\u00e1da, kter\u00e1 se sama ocitla \u201ev bot\u00e1ch\u201c Tart\u00e1rie v dob\u011b ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v letech 1917 - 1922. Igor \u0160kurin, kter\u00fd je autorem \u201eLogistick\u00e9 teorie civilizace\u201c, zkoumal tyto probl\u00e9my velmi zevrubn\u011b. P\u0159evypr\u00e1v\u011bt jeho my\u0161lenky pova\u017euji za nevd\u011b\u010dn\u00e9, tak\u017ee si dovol\u00edm del\u0161\u00ed cit\u00e1t z jeho \u010dl\u00e1nku \"Ohniska v\u00e1lky 1812\":<\/p>\n \"Skute\u010dn\u00e1 historie Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e se st\u00e1v\u00e1 mimo\u0159\u00e1dn\u011b srozumitelnou, logickou a snadno pochopitelnou, pokud se na ni pod\u00edv\u00e1me ze spr\u00e1vn\u00e9ho \u00fahlu, toti\u017e od Baltsk\u00e9ho mo\u0159e.<\/p>\n Cel\u00fd tento ambiciozn\u00ed pl\u00e1n byl uskute\u010d\u0148ov\u00e1n metodou postupn\u00fdch krok\u016f po velmi dlouh\u00e9 obdob\u00ed. My se nyn\u00ed pod\u00edv\u00e1me na situaci p\u0159ed v\u00e1lkou v roce 1812. V dob\u011b Kate\u0159iny II. ji\u017e bylo na proniknut\u00ed do povod\u00ed Volhy vynalo\u017eeno zna\u010dn\u00e9 \u00fasil\u00ed. P\u0159esto je\u0161t\u011b na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed byl Petrohrad od Moskevsko-Smolensk\u00e9 vyso\u010diny zcela izolov\u00e1n; neexistovala tu \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159irozen\u00e1 vodn\u00ed cesta (jen \u0161patn\u011b proveden\u00fd Vy\u0161n\u011bvolodsk\u00fd syst\u00e9m, jak\u017e tak\u017e funguj\u00edc\u00ed na sestupu k P\u00edt\u011bru). V t\u00e9 dob\u011b samoz\u0159ejm\u011b nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 letadla, \u017e\u00e1dn\u00e9 \u017eeleznice, \u017e\u00e1dn\u00e9 silnice, pouze vodn\u00ed cesty po \u0159ek\u00e1ch a kr\u00e1tk\u00e9 pozemn\u00ed \u00faseky mezi nimi. A pokud neexistuj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 obvykl\u00e9 zp\u016fsoby komunikace, na kter\u00fdch se p\u0159em\u00eds\u0165uje zbo\u017e\u00ed, arm\u00e1da atd., pak neexistuje dopravn\u00ed spojen\u00ed, bez n\u011bho\u017e nem\u016f\u017ee existovat ani \u017e\u00e1dn\u00e1 st\u00e1tnost. Kur\u00fd\u0159i s vyhl\u00e1\u0161kami sice mohou projet, ale bez ekonomick\u00e9 a silov\u00e9 slo\u017eky jsou tyto vyhl\u00e1\u0161ky bezcenn\u00e9.<\/p>\n To je tak\u00e9 d\u016fvod, pro\u010d Moskevsko-Smolensk\u00e1 vyso\u010dina, rozprost\u00edraj\u00edc\u00ed se v horn\u00ed \u010d\u00e1sti povod\u00ed Volhy a Dn\u011bpru, byla v t\u00e9 dob\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 zcela mimo dosah Petrohradu, kter\u00fd v\u0161ak bylo mo\u017en\u00e9 krmit pouze stejn\u011b jako starov\u011bk\u00fd Novgorod. Jin\u00fdmi slovy, nepot\u0159ebuji vynal\u00e9zt n\u011bjakou novou realitu, vysv\u011btluji jen, pro\u010d tyto oblasti b\u00fdvaly r\u016fzn\u00fdmi st\u00e1ty, a \u017ee Petrohrad \u2013 tedy Oldenburgov\u00e9\/\"Romanovci\" - dobyl Moskevskou Tart\u00e1rii a pot\u00e9 sv\u00e9 nov\u00e9 majetky nazval Ruskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed, co\u017e znamen\u00e1, \u017ee roz\u0161\u00ed\u0159il n\u00e1zev Russia na dobyt\u00e9 zem\u011b. V tom nen\u00ed nic ur\u00e1\u017eliv\u00e9ho (nu mo\u017en\u00e1 pro ty, kte\u0159\u00ed se pokl\u00e1daj\u00ed za potomky vl\u00e1dc\u016f Tart\u00e1rie), naopak, v d\u016fsledku vznikl velice mocn\u00fd st\u00e1t, tak\u017ee osobn\u011b nem\u00e1m v t\u00e9to v\u011bci v\u016f\u010di dobyvatel\u016fm \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdhrady. Sou\u010dasn\u011b s v\u00fdstavbou p\u0159\u00edm\u00fdch vodn\u00edch cest byly provedeny dal\u0161\u00ed rozs\u00e1hl\u00e9 a d\u016fkladn\u00e9 p\u0159\u00edpravy na vojenskou invazi a pov\u00e1le\u010dnou rekonstrukci obsazen\u00e9ho \u00fazem\u00ed:<\/p>\n V roce 1803 byl s p\u0159edstihem zad\u00e1n \u00fakol ideologick\u00e9 p\u0159\u00edpravy na budouc\u00ed v\u00e1lku: vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9 historie dobyt\u00fdch \u00fazem\u00ed bylo sv\u011b\u0159eno N. Karamzinovi, kter\u00fd byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vyhl\u00e1\u0161kou jmenov\u00e1n \"rusk\u00fdm historiografem\" (\u017e\u00e1dn\u00fd takov\u00fd post p\u0159ed Karamzinem ani po n\u011bm nebyl). Z\u00e1rove\u0148 bylo v tomt\u00e9\u017e roce 1803 rozhodnuto vytvo\u0159it pam\u00e1tn\u00edk pro v\u00edt\u011bze (socha\u0159 Martos);<\/p>\n 1804, \u010derven - zaveden\u00ed p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 cenzury; bylo zak\u00e1z\u00e1no tisknout, distribuovat a prod\u00e1vat cokoli bez schv\u00e1len\u00ed org\u00e1n\u016f cenzury;<\/p>\n 1804 - 1807 - v Petrohrad\u011b byla vybudov\u00e1na Konno-gvard\u011bjsk\u00e1 ar\u00e9na pro celoro\u010dn\u00ed v\u00fdcvik jezdc\u016f za ka\u017ed\u00e9ho po\u010das\u00ed.<\/p>\n V roce 1805 byl prvn\u00edm propojen\u00edm dokon\u010den vodn\u00ed syst\u00e9m B\u011brezina, kter\u00fd spojil Z\u00e1padn\u00ed Dvinu s p\u0159\u00edtokem Dn\u011bpru - \u0159ekou B\u011brezinou v oblasti Vitebska. Tak vznikla nep\u0159eru\u0161en\u00e1 vodn\u00ed cesta \"od Varagjan\u016f k \u0158ek\u016fm\", t.j. od Baltsk\u00e9ho mo\u0159e k Z\u00e1padn\u00ed Dvin\u011b (Daugav\u011b), pak plavebn\u00ed komorou B\u011brezinsk\u00e9ho syst\u00e9mu dol\u016f po \u0159ece B\u011brezina do Dn\u011bpru a d\u00e1le po jeho proud k \u010cern\u00e9mu mo\u0159i;<\/p>\n 1805 - unifikace d\u011blost\u0159electva - \"Arak\u010dejevsk\u00fd\" syst\u00e9m;<\/p>\n 1807 - Alexander a Napoleon v Tilsitu podepsali m\u00edrovou smlouvu a tajnou dohodu o ofenzivn\u00ed a obrann\u00e9 alianci. V\u00fdznamn\u00e1 tajn\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed obou imper\u00e1tor\u016f prob\u011bhla za p\u0159\u00edsn\u00fdch bezpe\u010dnostn\u00edch opat\u0159en\u00ed o samot\u011b na voru uprost\u0159ed \u0159eky N\u011bman;<\/p>\n 1808 - dal\u0161\u00ed setk\u00e1n\u00ed Alexandra a Napoleona se konalo v Erfurtu, kde byla podeps\u00e1na tajn\u00e1 konvence;<\/p>\n 1809 - p\u0159ijel z Anglie princ George Oldenburg v \u010dele \u201eExpedice vodn\u00ed dopravy\u201c, kter\u00e1 se spolu s n\u00edm p\u0159est\u011bhovala z Petrohradu co nejbl\u00ed\u017ee k Moskv\u011b - do Tveru (Kalinin), kter\u00fd Alexander naz\u00fdval \u201ena\u0161\u00edm t\u0159et\u00edm hlavn\u00edm m\u011bstem\u201c. Pro slu\u017ebu v expedici byl na vojensk\u00e9m z\u00e1klad\u011b z\u0159\u00edzen \"sbor in\u017een\u00fdr\u016f\". Pro uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed lodn\u00ed dopravy a pro dohled nad n\u00ed byl ur\u010den zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \"policejn\u00ed t\u00fdm\". Pod\u00e9l \u0159eky Tverca byla dokon\u010dena stavba pozemn\u00ed cesty po b\u0159ehu pro pohyb burlak\u016f, bylo zapo\u010dato prohlubov\u00e1n\u00ed Lado\u017esk\u00e9ho kan\u00e1lu a Vy\u0161n\u011bvolock\u00fd syst\u00e9m byl uveden do provozu v obou sm\u011brech.<\/p>\n Karamzin pravideln\u011b v Tveru p\u0159ed\u010d\u00edtal princi Oldenburgovi \"Historii rusk\u00e9ho st\u00e1tu\", kterou vytvo\u0159il. V letech 1809 \u2013 1812 bylo v Petrohrad\u011b vyd\u00e1no 5 alb pro typovou v\u00fdstavbu \u201eSb\u00edrka fas\u00e1d, Jeho imper\u00e1torsk\u00fdm Veli\u010denstvem schv\u00e1len\u00fdch pro soukrom\u00e9 stavby ve m\u011bstech Rusk\u00e9ho imp\u00e9ria\u201c. V\u0161ech p\u011bt alb obsahovat asi 200 n\u00e1vrh\u016f obytn\u00fdch, komer\u010dn\u00edch, pr\u016fmyslov\u00fdch, obchodn\u00edch a jin\u00fdch budov a v\u00edce ne\u017e 70 projekt\u016f ohrad a bran. Tvrd\u011b byla dodr\u017eov\u00e1na jen jedna z\u00e1sada: udr\u017een\u00ed konstantn\u00ed stylov\u00e9 jednoty v\u0161ech budov, kter\u00e9 jsou zahrnuty v albech.<\/p>\n Od roku 1810 z p\u0159\u00edkazu Alexandra I. Arak\u010dejev\u016fm se zkou\u0161\u00ed technologie organizace vojensk\u00fdch osad, kter\u00e9 budou zapot\u0159eb\u00ed pozd\u011bji p\u0159i kolonizaci okupovan\u00fdch \u00fazem\u00ed - voj\u00e1ci z\u016fstanou \u017e\u00edt na okupovan\u00fdch \u00fazem\u00edch, \u010d\u00edm\u017e se z\u00e1rove\u0148 vy\u0159e\u0161\u00ed n\u011bkolik probl\u00e9m\u016f: odpad\u00e1 probl\u00e9m jejich rotace, voj\u00e1ci jsou sob\u011bsta\u010dn\u00ed, udr\u017euj\u00ed v m\u00edst\u011b po\u0159\u00e1dek, dopln\u00ed se p\u0159irozen\u00fd \u00fabytek mu\u017e\u016f na \u00fazem\u00ed b\u011bhem v\u00e1lky atd. Tak\u00e9 byl v roce 1810 vytvo\u0159en nez\u00e1visl\u00fd vl\u00e1dn\u00ed \u00fa\u0159ad - gener\u00e1ln\u00ed \u0159editelstv\u00ed pro n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti r\u016fzn\u00fdch (zahrani\u010dn\u00edch) n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed s pr\u00e1vem v\u00fdstavby nebo likvidace chr\u00e1m\u016f, jmenov\u00e1n\u00ed veden\u00ed mni\u0161sk\u00fdch \u0159\u00e1d\u016f, schv\u00e1len\u00ed p\u0159edstavitel\u016f konfes\u00ed atd.<\/p>\n 1810 - za\u010dal fungovat Mariinsk\u00fd vodn\u00ed syst\u00e9m a od roku 1810 do roku 1812 byla pod veden\u00edm slavn\u00e9ho in\u017een\u00fdra Devolanta provedena dal\u0161\u00ed rekonstrukce B\u011brezinsk\u00e9ho vodn\u00edho syst\u00e9mu.<\/p>\n Od roku 1810 do roku 1812 byly podle p\u0159\u00edkazu Alexandra I. neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle postaveny dv\u011b nejmodern\u011bj\u0161\u00ed pevnosti - Dinaburg na Z\u00e1padn\u00ed Dvin\u011b a Bobrujsk na B\u011brezin\u011b. D\u00e1le byla zmodernizov\u00e1na st\u00e1vaj\u00edc\u00ed pevnost v \u00fast\u00ed Dviny \u2013 Dinamunde a v\u0161echny pevnosti na Z\u00e1padn\u00ed Dvin\u011b byly dopl\u0148ov\u00e1ny st\u0159elivem a z\u00e1sobami potravin.<\/p>\n O tom, co takov\u00e1 situace znamen\u00e1, m\u016f\u017ee pochybovat jen bl\u00e1zen. Dopl\u0148me v\u0161ak je\u0161t\u011b p\u00e1r zaj\u00edmavost\u00ed. Nap\u0159\u00edklad pro\u010d byla tato v\u00e1lka naz\u00fdv\u00e1na \"v\u00e1lkou roku 1812\". Bylo by p\u0159ece logi\u010dt\u011bj\u0161\u00ed ji naz\u00fdvat \"v\u00e1lku 1812 - 1814\". V\u011bc v\u0161ak pochop\u00edme, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edme, \u017ee v\u0161echny c\u00edle v\u00e1lky byly dosa\u017eeny pr\u00e1v\u011b v roce 1812 a n\u00e1sledn\u00e9 ud\u00e1losti ji\u017e pro Romanovce nem\u011bly zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdznam. Hlavn\u00edm \u00fa\u010delem operace bylo tedy zni\u010dit Moskvu a p\u0159\u00edpadn\u011b Kaza\u0148. A Mina (Kuzma Minin) a Po\u017e\u00e1r (Dmitrij Po\u017earskij) se s t\u00edmto \u00fakolem vyrovnali dokonale.<\/p>\n Zasv\u011bcen\u00fd pochop\u00ed, \u017ee Minin je mina; podkop\u00e1n\u00ed proveden\u00e9 pod hradbami Kremlu, na kter\u00e9 nedvojsmysln\u011b ukazuje Po\u017e\u00e1rsk\u00fd, tj. po\u017e\u00e1r, kter\u00fd zni\u010dil Moskvu. To znamen\u00e1, \u017ee Kreml byl dobyt \u00fatokem pomoc\u00ed odst\u0159elen\u00ed st\u011bny a potom byl zalo\u017een grandi\u00f3zn\u00ed po\u017e\u00e1r, po kter\u00e9m Moskvu postavili znova, t\u00e9m\u011b\u0159 od nuly, ani\u017e zanechali sebemen\u0161\u00ed p\u0159ipom\u00ednku jej\u00ed tartarsk\u00e9 minulosti. A cel\u00e1 tato ud\u00e1lost zjevn\u011b nebyla bez souvislost\u00ed a n\u00e1hodn\u00e1. Bylo to jen jedno z divadel vojensk\u00e9 operace v Eurasii. Ve skute\u010dnosti byla \"Vlasteneck\u00e1 v\u00e1lka roku 1812\" jen epizodou sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00e1 prob\u00edhala po cel\u00e9 severn\u00ed polokouli.<\/p>\n Jak jist\u011b ch\u00e1pete, \"V\u00e1lka za americkou nez\u00e1vislost\" za\u010dala p\u0159esn\u011b tehdy, kdy\u017e byla potla\u010dena \"povst\u00e1n\u00ed Jemeljana Puga\u010deva\". To nazna\u010duje propojenost oldenbursk\u00fdch akc\u00ed p\u0159i rozd\u011blen\u00ed Velk\u00e9 Tart\u00e1rie v Eurasii a Severn\u00ed Americe. Co je\u0161t\u011b se stalo ve sv\u011bt\u011b v roce 1812? Ano, n\u011bco podobn\u00e9ho. \"Druh\u00e1 v\u00e1lka za nez\u00e1vislost USA\" za\u010dala synchronn\u011b s \"v\u00fdchodn\u00edm ta\u017een\u00edm Napoleona\". Op\u011bt n\u00e1hoda? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne, v\u017edy\u0165 \"Krymsk\u00e1 v\u00e1lka\" a \"ob\u010dansk\u00e1 v\u00e1lka\" v USA tak\u00e9 prob\u011bhly ve stejnou dobu! To v\u0161e nazna\u010duje, \u017ee tyto konflikty m\u011bly stejn\u00e9 ko\u0159eny a byly glob\u00e1ln\u00edmi ud\u00e1lostmi propojen\u00fdmi neviditelnou nit\u00ed.<\/p>\n<\/a><\/a><\/p>\n
\nVypo\u010d\u00edt\u00e1vat v\u0161echny z\u00e1bavn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy o invazi hord Napoleona do Ruska nebudu, v\u0161em jsou zn\u00e1m\u00e9. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b i absurdn\u00ed vysv\u011btlen\u00ed trasy, kdy\u017e nam\u00edsto toho, aby se vydal dob\u00fdt hlavn\u00ed m\u011bsto, Napoleon z nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu t\u00e1hl na tehdy provin\u010dn\u00ed Moskvu. Mimo r\u00e1mec m\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu jsou i \u00fadaje o po\u010dtu jeho vojsk, podle kter\u00fdch \u00fadajn\u011b \u010delo vstupovalo do Moskvy, zat\u00edmco t\u00fdl pr\u00e1v\u011b vyt\u00e1hl z Pa\u0159\u00ed\u017ee. A ne\u0159eknu nic ani o \u201evelk\u00e9 borodinsk\u00e9\u201c bitv\u011b, v n\u00ed\u017e, pokud by se v\u0161echny historiky ozn\u00e1men\u00e9 divize shrom\u00e1\u017edily na tomto m\u00edst\u011b, by j\u00edzda musela b\u00fdt se\u0161ikov\u00e1na ve t\u0159ech vrstv\u00e1ch na sob\u011b.<\/p>\n\n
\nNeexistence p\u0159\u00edm\u00fdch vodn\u00edch cest je objektivn\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00fd moment pro pochopen\u00ed toho, co se d\u011blo, jak\u00e9si \"alibi naruby\" pro Petrohrad \u2013 nem\u011bl p\u0159ece s Moskvou a Smolenskem nic spole\u010dn\u00e9ho.
\nSkeptici si mohou pe\u010dliv\u011b prohl\u00e9dnout mapu Evropy v prvn\u00edm vyd\u00e1n\u00ed encyklopedie Britannica z roku 1771 a ujistit se, \u017ee Rusko (Russia) nen\u00ed v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b Moskovsk\u00e1 Tart\u00e1rie (Muscovite Tartarie), kterou tu my kv\u016fli stru\u010dnosti naz\u00fdv\u00e1m prost\u011b Moskovi\u00ed nebo Starou vlast\u00ed. Zaj\u00edmav\u00e1 toponyma z t\u00e9to mapy jsou uvedena i na druh\u00e9m obr\u00e1zku - fragmentu mapy \u0160okalsk\u00e9ho ze slovn\u00edku Brockhausu, kde \u010derven\u00e1 \u010d\u00e1ra nazna\u010duje rozvod\u00ed \u0159ek Baltiku.<\/p>\n<\/a><\/p>\n<\/a><\/p>\n
\nHlavn\u00edm m\u011bstem, kter\u00e9 \u0159\u00eddilo dopravn\u00ed uzly Moskevsko-Smolensk\u00e9 vrchoviny, v t\u00e9 dob\u011b bylo \"kl\u00ed\u010dov\u00e9 m\u011bsto\" Smolensk, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se na horn\u00edm toku Dn\u011bpru, kde za\u010d\u00ednal \u0159et\u011bzec \u201evolok\u016f\u201c (\u00faseky, kde musely b\u00fdt lod\u011b p\u0159etahov\u00e1ny po sou\u0161i z jedn\u00e9 \u0159eky do druh\u00e9 \u2013 pozn. p\u0159ekl.) spojuj\u00edc\u00ed vodn\u00ed cesty \"od Varjang\u016f k \u0158ek\u016fm\" a \"od Varjang\u016f do Persie\" na k\u0159i\u017eovatce obchodn\u00edch cest z povod\u00ed Dn\u011bpru, Z\u00e1padn\u00ed Dviny, Volhy a Oky.
\nProst\u00e9 vojensk\u00e9 dobyt\u00ed m\u011bst na Moskevsko-Smolensk\u00e9 vyso\u010din\u011b, ani\u017e by byla zahrnuta do oblasti ekonomick\u00fdch z\u00e1jm\u016f, nem\u011blo smysl, a proto p\u0159\u00edpravy na v\u00e1lku za\u010daly u\u017e na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed rozs\u00e1hlou v\u00fdstavbou p\u0159\u00edm\u00e9 vodn\u00ed cesty z Petrohradu k Volze: a to Marinsk\u00fdm a Tichvinsk\u00fdm vodn\u00edm syst\u00e9mem a rekonstrukc\u00ed Vy\u0161n\u011bvolock\u00e9ho. V\u00fdstavba B\u011brezinsk\u00e9ho vodn\u00edho syst\u00e9mu zajistila ovl\u00e1dnut\u00ed jak tok\u016f zbo\u017e\u00ed p\u0159es Smolensk, tak i samotn\u00e9ho m\u011bsta. P\u0159irozen\u011b \u017ee v\u00e1lka za\u010dala a\u017e v okam\u017eiku, kdy byly zm\u00edn\u011bn\u00e9 cesty pro vp\u00e1d vojsk p\u0159ipraven\u00e9, co\u017e je\u0161t\u011b uvid\u00edme.<\/p>\n<\/a><\/p>\n
\nV roce 1809 byl v Rusku otev\u0159en zm\u00edn\u011bn\u00fd Institut in\u017een\u00fdr\u016f Dopravn\u00edho sboru. Prvn\u00ed absolventi z n\u011bj vy\u0161li v roce 1812. Jedna skupina absolvent\u016f dobrovoln\u011b p\u0159e\u0161la do stavebn\u00ed \u010d\u00e1sti a 12 lid\u00ed bylo vysl\u00e1no do velen\u00ed arm\u00e1dy. Tak\u017ee ji\u017e na za\u010d\u00e1tku kampan\u011b v roce 1812 byli k existuj\u00edc\u00ed arm\u00e1d\u011b p\u0159iveleni in\u017een\u00fd\u0159i korpusu \u017eeleznice a fakticky tak byly z\u0159\u00edzeny vojensk\u00e9 in\u017een\u00fdrsk\u00e9 jednotky, kter\u00e9 z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu je\u0161t\u011b nikdy d\u0159\u00edve neexistovaly (podrobn\u011bji o vojensko-in\u017een\u00fdrsk\u00e9 slu\u017eb\u011b ve v\u00e1lce z roku 1812).<\/p>\n
\n\u201eVojensk\u00e9 osady - Syst\u00e9m organizace vojsk v Rusku v letech 1810 - 1857, kombinuj\u00edc\u00ed vojenskou slu\u017ebu s vykon\u00e1v\u00e1n\u00edm produktivn\u00ed pr\u00e1ce, a to zejm\u00e9na v zem\u011bd\u011blstv\u00ed...\u201c<\/p>\n<\/a>