![\"Abul-Ghazi](\"https:\/\/www.tart-aria.info\/wp-content\/uploads\/2017\/09\/kadykchanskiy\/32-Amur_Tart-Aria.Info_.jpg\" "\\"\\"")
<\/a><\/p>\nAle v\u0161echno m\u016f\u017ee b\u00fdt daleko jednodu\u0161\u0161\u00ed: \u201eUkryl zbran\u011b\u201c m\u016f\u017ee b\u00fdt tot\u00e9\u017e, jako odlo\u017eil zbran\u011b. Tak\u017ee to znamen\u00e1 \u201eukon\u010dil boje\u201c nebo \u201eskon\u010dil v\u00e1lku\u201c. Je to stejn\u00e9 jako u americk\u00fdch indi\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159i uzav\u0159en\u00ed m\u00edru \u0159\u00edkali: \u201ezakopal sekeru do zem\u011b\u201c.<\/i><\/p>\n
Pokud jde o roli samotn\u00e9ho Mangu-ch\u00e1na v d\u011bjin\u00e1ch, autor t\u00e9to kroniky, stejn\u011b jako modern\u00ed historici, \"skromn\u011b\" ne\u0159\u00edk\u00e1 nic o z\u00e1sluh\u00e1ch ch\u00e1na v\u016f\u010di Rusi. Na rozd\u00edl od roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch m\u00fdt\u016f o \"mongolsko-tatarsk\u00e9m jhu\" Mangu se p\u0159\u00e1telil s rusk\u00fdmi kn\u00ed\u017eaty a nejednou jim poskytl pomoc. Pob\u00fdval i v Novgorodu a Pskov\u011b, a dokonce uskute\u010dnil kampa\u0148 proti livonsk\u00fdm ryt\u00ed\u0159\u016fm v Narv\u011b, po \u010dem\u017e Livonia mnoho let pravideln\u011b platila dan\u011b Novgorodu a Pskovu. V Nikonsk\u00e9m letopisu je tato ud\u00e1lost pops\u00e1na takto:<\/i><\/p>\n \u00ab\u2026\u043a\u043d\u044f\u0437\u044c \u0432\u0435\u043b\u0438\u043a\u0438 \u042f\u0440\u043e\u0441\u043b\u0430\u0432 \u042f\u0440\u043e\u0441\u043b\u0430\u0432\u0438\u0447, \u0432\u043d\u0443\u043a \u0412\u0441\u0435\u0432\u043e\u043b\u043e\u0436\u0430, \u043f\u043e\u0441\u043b\u0430 \u043a \u0412\u043e\u043b\u043e\u0434\u0438\u043c\u0435\u0440\u044e \u0441\u043e\u0431\u0438\u0440\u0430\u0442\u0438 \u0432\u043e\u0438\u043d\u0441\u0442\u0432\u0430, \u0445\u043e\u0442\u044f \u0438\u0442\u0438 \u043d\u0430 \u043d\u0435\u043c\u0446\u0438, \u0430 \u0441\u043e\u0431\u0440\u0430\u0441\u044f \u0441\u0438\u043b\u0430 \u043c\u043d\u043e\u0433\u0430, \u0438 \u0432\u0435\u043b\u0438\u043a\u0438\u0439 \u0431\u0430\u0441\u043a\u0430\u043a \u0412\u043e\u043b\u043e\u0434\u0438\u043c\u0435\u0440\u0441\u043a\u0438\u0439 \u0418\u0430\u0440\u0433\u0430\u043c\u0430\u043d \u0438 \u0437\u044f\u0442\u044c \u0435\u0433\u043e \u0410\u0439\u0434\u0430\u0440 \u0441\u043e \u043c\u043d\u043e\u0433\u0438\u043c\u0438 \u0442\u0430\u0442\u0430\u0440\u044b \u043f\u0440\u0438\u0438\u0434\u043e\u0448\u0430, \u0438 \u0442\u043e \u0441\u043b\u044b\u0448\u0430\u0432\u0448\u0435 \u043d\u0435\u043c\u0446\u0438 \u0443\u0441\u0442\u0440\u0430\u0448\u0438\u0448\u0430\u0441\u044f, \u0438 \u0432\u043e\u0441\u0442\u0440\u0435\u043f\u0435\u0442\u0430\u0432\u0448\u0435 \u043f\u0440\u0438\u0441\u043b\u0430\u0448\u0430 \u0434\u0430\u0440\u044b \u043f\u043e\u0441\u043b\u044b \u0441\u0432\u043e\u044f, \u0438 \u0434\u043e\u0431\u0438\u0448\u0430 \u0447\u0435\u043b\u043e\u043c \u043d\u0430 \u0432\u0441\u0435\u0438 \u0432\u043e\u043b\u0438 \u0435\u0433\u043e, \u0438 \u0432\u0441\u0435\u0445 \u043f\u043e\u0434\u0430\u0440\u0438\u0448\u0430, \u0438 \u0432\u0435\u043b\u0438\u043a\u043e\u0433\u043e \u0431\u0430\u0441\u043a\u0430\u043a\u0430, \u0438 \u0432\u0441\u0435\u0445 \u043a\u043d\u044f\u0437\u0435\u0439 \u0442\u0430\u0442\u0430\u0440\u0441\u043a\u0438\u0445 \u0438 \u0442\u0430\u0442\u0430\u0440; \u0437\u0435\u043b\u043e \u0431\u043e \u0431\u043e\u044f\u0445\u0443\u0441\u044f \u0438 \u0438\u043c\u0435\u043d\u0438 \u0422\u0430\u0442\u0430\u0440\u0441\u043a\u043e\u0433\u043e. \u0418 \u0442\u0430\u043a\u043e \u0432\u0441\u044e \u0432\u043e\u043b\u044e \u0441\u044a\u0442\u0432\u043e\u0440\u0438\u0432\u0448\u0435 \u0432\u0435\u043b\u0438\u043a\u043e\u0433\u043e \u043a\u043d\u044f\u0437\u044f \u042f\u0440\u043e\u0441\u043b\u0430\u0432\u0430 \u042f\u0440\u043e\u0441\u043b\u0430\u0432\u0438\u0447\u0430, \u0438 \u041d\u0430\u0440\u043e\u0432\u044b \u0432\u0441\u0435\u044f \u043e\u0442\u0441\u0442\u0443\u043f\u0438\u0448\u0430\u0441\u044f \u0438 \u043f\u043e\u043b\u043e\u043d \u0432\u0435\u0441\u044c \u0432\u043e\u0437\u0432\u0440\u0430\u0442\u0438\u0448\u0430\u00bb (\u041f\u0421\u0420\u041b, \u0442. X, \u0441\u0442\u0440. 147).<\/p><\/blockquote>\n Kdy\u017e Mangu-ch\u00e1n zem\u0159el, Kaplaj-ch\u00e1n p\u0159edal v\u0161echny zem\u011b \u00edr\u00e1nsk\u00e9 pod vl\u00e1du sv\u00e9ho bratra Galaky. Ten um\u0159el ve m\u011bst\u011b \u0160am po t\u00e9, co zde vl\u00e1dl deset let. Po n\u011bm \u00cdr\u00e1nu vl\u00e1dl jeho syn Abka, a to 19 let.<\/p>\n Po jeho smrti p\u0159ebral vl\u00e1du jeho bratr Achmat. Tento princ p\u0159ijal Mohamed\u016fv z\u00e1kon, ale byl zabit sv\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm Argunem, synem Abka-ch\u00e1na, d\u0159\u00edve, ne\u017e stihl Mohamed\u016fv z\u00e1kon roz\u0161\u00ed\u0159it na v\u0161echny sv\u00e9 poddan\u00e9.<\/p>\n Zde letopisec z nezn\u00e1m\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny nepouk\u00e1zal na to, \u017ee fakticky zejm\u00e9na v dob\u011b vl\u00e1dy Achmata za\u010dala Moskevsk\u00e1 Tart\u00e1rie dominovat. Okam\u017eik p\u0159esunu centra z Kara-Kurum do Astrachan\u011b je obt\u00ed\u017en\u00e9 vysledovat, ale dobu, kdy se Moskva stala hlavn\u00edm politick\u00fdm a ekonomick\u00fdm centrem Velk\u00e9ho Tart\u00e1rie, lze ur\u010dit docela p\u0159esn\u011b. Je to doba panov\u00e1n\u00ed Ivana III. (zvan\u00e9ho t\u00e9\u017e Velik\u00fd; Rurikovec,1440 \u2013 1505).<\/i><\/p>\n A pr\u00e1v\u011b on se stal Velk\u00fdm Ch\u00e1nem nikoli form\u00e1ln\u011b, ale de facto. A doba jeho vl\u00e1dy \u201en\u00e1hodou\u201c spadala do chv\u00edle p\u0159elomu v cel\u00e9 sv\u011btov\u00e9 historii. Byl to rok 7000 od stvo\u0159en\u00ed sv\u011bta, kter\u00fd je v\u00fdznamn\u00fd \u201eobjeven\u00edm\u201c Nov\u00e9ho sv\u011bta Kry\u0161tofem Kolumbem a zaveden\u00edm nov\u00e9ho syst\u00e9mu letopo\u010dtu \u201eod vt\u011blen\u00ed Boha Slova\u201c, to je juli\u00e1nsk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e.<\/i><\/p>\n Do t\u00e9to doby spad\u00e1 i jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch katastrof, kter\u00e1 k nepozn\u00e1n\u00ed zm\u011bnila vzhled Asie, kdy gigantick\u00fd proud vody a bahna ze Severn\u00edho ledov\u00e9ho oce\u00e1nu \u00fapln\u011b smetl Velkou Tart\u00e1rii v\u00fdchodn\u011b od Uralsk\u00e9ho h\u0159betu a\u017e k sam\u00e9mu Mongolsku.<\/i><\/p>\n Tato ud\u00e1lost polo\u017eila za\u010d\u00e1tek nov\u00e9mu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u011bta, kv\u016fli \u010demu\u017e byla zcela p\u0159eps\u00e1na cel\u00e1 historie. Nen\u00ed n\u00e1hodou, \u017ee na p\u0159\u00edkaz Petra Velik\u00e9ho byly v\u0161echny star\u00e9 knihy na \u00fazem\u00ed Rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e sebr\u00e1ny a zni\u010deny. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee existuje velmi siln\u00fd d\u016fvod k podez\u0159en\u00ed, \u017ee v origin\u00e1le tohoto letopisu p\u016fvodn\u011b byly podrobn\u00e9 popisy t\u00e9to katastrofy. P\u0159esn\u011b proto jej tak\u00e9 na po\u010d\u00e1tku osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed \u0161v\u00e9d\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci hledali po cel\u00e9 Sibi\u0159i. Nalezen byl v \u0164umeni, p\u0159elo\u017een z arab\u0161tiny do ru\u0161tiny (\u0161v\u00e9d\u0161tina jako jazyk tehdy je\u0161t\u011b neexistovala) a origin\u00e1l pak odvezli s sebou do \u0160v\u00e9dska.<\/i><\/p>\n S nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed pak byly p\u0159i p\u0159ekladu do francouz\u0161tiny ve\u0161ker\u00e9 odkazy na povodn\u011b odstran\u011bny a sou\u010dasn\u011b byly vytvo\u0159eny kl\u00ed\u010de ke v\u0161em ostatn\u00edm informac\u00edm nezbytn\u00e9 pro nov\u00e9 majitele sv\u011bta. Pravdu o tomto p\u0159edpokladu nem\u016f\u017eeme ov\u011b\u0159it, ale fakta mluv\u00ed sama za sebe. V\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b pravdiv\u00e1 informace o historii, kterou dnes m\u00e1me, za\u010d\u00edn\u00e1 po roce 1492. To, co bylo d\u0159\u00edve, nen\u00ed zn\u00e1mo \u017e\u00e1dn\u00e9mu oby\u010dejn\u00e9mu smrteln\u00edkovi.<\/i><\/p>\n Pr\u00e1v\u011b po tomto roce Turci dobyli Konstantinopol a v Rusku za\u010dalo budov\u00e1n\u00ed \u201eNov\u00e9ho Jeruzal\u00e9ma\u201c, \u201eT\u0159et\u00edho \u0158\u00edma\u201c - Moskevsk\u00e9ho Kremlu. Pr\u00e1v\u011b v tomto momentu pod rusk\u00e9ho cara podlo\u017eili \u201e\u017eidovskou nev\u011bstu\u201c Zoe Paleolog a symbol Moskevsk\u00e9 Tart\u00e1rie \u2013 jednoro\u017eec \u2013 byl nahrazen zedn\u00e1\u0159sk\u00fdm dvojhlav\u00fdm orlem. Rusko se za\u010d\u00edn\u00e1 orientovat na Z\u00e1pad a ni\u010d\u00ed se v\u0161echno, co by mohlo p\u0159ipom\u00ednat jeho minulost, kdy se nach\u00e1zelo v sestav\u011b nejv\u011bt\u0161\u00edho a nejsiln\u011bj\u0161\u00edho st\u00e1tu, jak\u00fd existoval za celou zn\u00e1mou historii lidstva. Tento proces m\u016f\u017eeme nazvat detartarizac\u00ed a je to analogie s procesem, kter\u00fd je p\u0159ipraven jako na kop\u00edrce pro na\u0161e sousedn\u00ed republiky. Desov\u011btizace, to je tot\u00e9\u017e, \u010d\u00edm se ve sv\u00e9 dob\u011b zab\u00fdvali Petr I. a Kate\u0159ina II. Ale k tomu se je\u0161t\u011b vr\u00e1t\u00edme pozd\u011bji, zat\u00edm budeme pokra\u010dovat s na\u0161\u00ed kronikou.<\/i><\/p>\n Argun-ch\u00e1n vl\u00e1dl sedm let, ne\u017e um\u0159el. Pak vl\u00e1du p\u0159evzal jeho bratr Ka\u010diet, kter\u00fd zabil Bajdu, syna Tarageje. Ani ne za osm m\u011bs\u00edc\u016f ho zabil syn ch\u00e1na Hasan a ujal se kormidla.<\/p>\n Hasan-ch\u00e1n byl prvn\u00edm z rodu Taulaje, kdo p\u0159ijal Mohamed\u016fv z\u00e1kon a roz\u0161\u00ed\u0159il jej na v\u0161echny sv\u00e9 poddan\u00e9. A aby nemohlo doj\u00edt k n\u00e1vratu (op\u011bt a znova) k modloslu\u017eebnictv\u00ed, p\u0159ik\u00e1zal v\u0161echny modly sp\u00e1lit a rovn\u011b\u017e tak svatyn\u011b. Zem\u0159el v roce 701 (1302) st\u00e1r pouze 30 let.<\/p>\n N\u00e1sledn\u00edkem v \u00edr\u00e1nsk\u00e9 zemi byl jeho syn Ilseitu. Vl\u00e1dl s velkou sl\u00e1vou 13 let a potom um\u0159el. Korunu pak dostal jeho syn Abusait. Bylo mu v\u0161ak pouze 12 let a do dosa\u017een\u00ed plnoletosti za n\u011bj vl\u00e1dl velmo\u017e Amir-\u010cupani, hlava rodu Suldus. Kdy\u017e se Abusait-ch\u00e1n ujal vl\u00e1dy, z\u00edskal si velkou sl\u00e1vu skrze svoji chrabrost p\u0159i roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed hranic zem\u00ed \u00edr\u00e1nsk\u00fdch.<\/p>\n Kdy\u017e po 19 letech vl\u00e1dy zem\u0159el, z rodu Suldus, v n\u011bm\u017e v\u0161ichni otcov\u00e9 i synov\u00e9 se jmenovali \u010cupani, p\u0159edali vl\u00e1du Arpa-ch\u00e1novi, kter\u00fd byl potomkem Artobuga, t\u0159et\u00edho syna Taulaje. Za jeho vl\u00e1dy \u017eil jak\u00fdsi b\u00fdval\u00fd v\u016fdce rodu Ujrat\u016f jm\u00e9nem Aly, kter\u00fd m\u011bl velkou moc ve m\u011bst\u011b Bagdat, a ten u\u010dinil ch\u00e1nem Musu, potomka Taragaj-ch\u00e1na. Musa-ch\u00e1n napadl Arpa-ch\u00e1na a vzal mu vl\u00e1du, \u017eivot a v\u0161echny jeho zem\u011b.<\/p>\n V t\u00e9 dob\u011b byl v zemi Rum \u0161ejchem Had\u017eani Buskur. Ten se dozv\u011bd\u011bl o skutc\u00edch Musy-ch\u00e1na, \u00a0a jmenoval ch\u00e1nem Magometa, vnuka Tumura. Kdy\u017e Magomet z\u00edskal tento titul, sebral velik\u00e9 vojsko a vyrazil k hranic\u00edm zem\u011b \u00cdr\u00e1n. Musa-ch\u00e1n se dozv\u011bd\u011bl o pochodu Magemeta-ch\u00e1na a vy\u0161el mu vst\u0159\u00edc k m\u011bstu Tabris. I byla velik\u00e1 bitva, v n\u00ed\u017e bylo vojsko Musy-ch\u00e1na zcela rozdrceno a on s\u00e1m utekl k Ujrat\u016fm.<\/p>\n Kdy\u017e \u0160ejch Aly zv\u011bd\u011bl o nezdaru Musy, vypravil se do Bastanu, kde u\u010dinil ch\u00e1nem Tagaj-Timura, potomka \u010cud\u017eirara, bratra \u010cingis-ch\u00e1na. Nyn\u00ed se ve t\u0159ech spojili a \u0161li na Magomet-ch\u00e1na. Nicm\u00e9n\u011b \u0161ejch Had\u017eani-D\u017ealagir vy\u0161el jim vst\u0159\u00edc a zcela je rozbil v m\u00edst\u011b Jagarmurt. Musa-ch\u00e1n p\u0159i\u0161el o \u017eivot, ale Tagaj-Timur a \u0161ejch Aly utekli do zem\u011b Chor\u00e1s\u00e1n.<\/p>\n Jin\u00fd \u0161ejch Had\u017eani-Hod\u017ea, vel\u00edc\u00ed pobl\u00ed\u017e hranic s Rumem, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl o ne\u0161\u0165astn\u00e9m \u00fasp\u011bchu (\u00dasp\u011bch, jak se zd\u00e1, b\u00fdv\u00e1 r\u016fzn\u00fd!<\/i>) Musy, sebral velik\u00e9 vojsko a vystoupil proti Magometovi. Prob\u011bhlo n\u011bkolik t\u011b\u017ek\u00fdch bitev a\u017e pak vypukla ta velk\u00e1 z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 u m\u011bsta Naksivan, v n\u00ed\u017e \u0161t\u011bst\u00ed stanulo p\u0159i \u0161ejchu Had\u017eani-Hod\u017eovi. Magomet-ch\u00e1n byl zabit v pr\u016fb\u011bhu bitvy a \u0161ejch Had\u017eani-D\u017ealagir utekl do m\u011bsta Sultana.<\/p>\n \u0160ejk Had\u017eani-Hod\u017ea p\u0159edal vl\u00e1du nad Tabrisem \u017een\u011b jm\u00e9nem Satibik a s\u00e1m pokra\u010doval v pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed nep\u0159\u00e1tel. \u0160ejch Had\u017eani-D\u017ealagir, vida, \u017ee prohr\u00e1v\u00e1, pojal \u00famysl po\u017e\u00e1dat o milost a dobrovoln\u011b se vzdal v\u00edt\u011bzi. Ten se pak vr\u00e1til do Tabrisu, kde mu Satibik vr\u00e1tila kl\u00ed\u010de od m\u011bsta, a \u0161ejch Had\u017eani-Hod\u017ea ji z vd\u011b\u010dnosti za v\u011brnou slu\u017ebu provdal za v\u00fdznamn\u00e9ho velmo\u017ee Sulejmana, syna Magometa.<\/p>\n Po n\u011bjak\u00e9m \u010dase \u0161ejch Had\u017eani-D\u017ealagir na\u0161el zp\u016fsob jak uprchnout. Dostal se do Bagdatu a u\u010dinil tam ch\u00e1nem D\u017eagan-Timura, potomka Galaku-ch\u00e1na. Sebral vojsko a rozhodl se je\u0161t\u011b jednou zkusit \u0161t\u011bst\u00ed ve v\u00e1lce se \u0161ejchem Had\u017eani-Hod\u017eou. Ale jsa op\u011bt pora\u017een, vr\u00e1til se do Bagdatu, kde svrhl D\u017eagan-Timura, obviniv ho ze sv\u00e9 por\u00e1\u017eky, a s\u00e1m se ujal vl\u00e1dy. Tehdy se stal velmi zl\u00fdm a krut\u00fdm ve vl\u00e1d\u011b nad zem\u011bmi bagdatsk\u00fdmi.<\/p>\n Mezi sv\u00fdmi man\u017eelkami m\u011bl pak jednu Arabku, kter\u00e1 se p\u0159\u00e1telila s n\u011bjak\u00fdm Jakup-\u0160agem. A kdy\u017e \u0161ejch Had\u017eani-D\u017ealagir na\u0159\u00eddil, aby ho zatkli za n\u011bjakou jinou z\u00e1le\u017eitost, vylekala se tato \u017eena, \u017ee se \u0161ejch dozv\u011bd\u011bl o jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed, a tak, kdy\u017e mu\u017e usnul, napiv se v\u00edna, pro\u0159\u00edzla mu hrdlo.<\/p>\n \u0160ejch Had\u017ean-Hod\u017ea pak vzal na sebe vl\u00e1du nad v\u0161emi zem\u011bmi bagdatsk\u00fdmi a stal se velk\u00fdm vl\u00e1dcem, ale ch\u00e1nsk\u00fd titul nep\u0159ijal. Po jeho smrti m\u011bl b\u00fdt n\u00e1sledn\u00edkem jeho bratr Malik-A\u0161raf, ale u\u010dinil ch\u00e1nem jednoho z potomk\u016f Galaku-ch\u00e1na Nau-\u0160irvana. Po \u010dase toho v\u0161ak zalitoval, zavrhl ho a s\u00e1m se prohl\u00e1sil za ch\u00e1na. Vedl v\u0161ak \u017eivot nepo\u0159\u00e1dn\u00fd, a tak se jeho poddan\u00ed vydali s \u017ealobou k D\u017eanibek-ch\u00e1novi, kter\u00fd vl\u00e1dl v Da\u0161t\u011b-Kip\u010daku.<\/p>\n D\u017eanibek-ch\u00e1n se vydal na Malik-A\u0161rafa s vojskem, porazil ho a vzal na sebe vl\u00e1du nad v\u0161emi jeho zem\u011bmi. To se stalo v roce 756 (1356).<\/p>\n A zde autor (ale sp\u00ed\u0161 p\u0159ekladatel) naru\u0161il chronologii a vr\u00e1til se k popisu ud\u00e1lost\u00ed, k nim\u017e do\u0161lo dlouho p\u0159ed v\u00edt\u011bzstv\u00edm D\u017eanibek-ch\u00e1na nad vojsky Malik-A\u0161rafa.<\/i><\/p>\n Je velmi dob\u0159e mo\u017en\u00e9, \u017ee k tomu do\u0161lo nikoli ze zapomn\u011btlivosti vyprav\u011b\u010de-star\u00e9ho ch\u00e1na, ale sp\u00ed\u0161 to vypad\u00e1 na zfal\u0161ov\u00e1n\u00ed letopisu, kdy\u017e p\u0159ekladatel\u00e9 vypustili zna\u010dnou \u010d\u00e1st textu, kter\u00fd obsahoval informace o skute\u010dn\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch z\u00e1niku Velk\u00e9 Tart\u00e1rie. A pak jen tak nahrubo lepili r\u016fzn\u00e9 zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1sti vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Ale \"mont\u00e1\u017e\" byla, jak uvid\u00edte, velmi neohraban\u00e1. Vrac\u00edme se tedy zp\u011bt k \u010cingisch\u00e1novi.<\/i><\/p>\n \u010cingis-ch\u00e1n byl zrovna na ta\u017een\u00ed, kdy\u017e Borta-Ku\u010din, matka \u010cu\u010di-ch\u00e1na byla t\u011bhotn\u00e1. Tehdy p\u0159i\u0161li Markatti, p\u0159epadli jejich s\u00eddlo, zbo\u0159ili ho a Borta-Ku\u010din s sebou odvedli. Ale proto\u017ee byla snachou Aunek-ch\u00e1na Karaitsk\u00e9ho, b\u00fdval\u00e9ho p\u0159\u00edtele Isseugi-Bajadur-ch\u00e1na, otce \u010cingise, byla j\u00ed darov\u00e1na svoboda i doprovod na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cestu za man\u017eelem.<\/p>\n Cestou v\u0161ak porodila syna a nebylo ho ani do \u010deho zabalit. Tehdy ud\u011blala z mouky tuh\u00e9 t\u011bsto, kter\u00e9 polo\u017eila na k\u00e1men, a do n\u011bj miminko zabalila.<\/p>\n Kdy\u017e dorazila k man\u017eelovi, \u010cingis-ch\u00e1n m\u011bl obrovskou radost a zvolal: \u201eSl\u00e1va Bohu! Ty ses u\u017e vr\u00e1tila i s \u010cu\u010di!\u201c (\u010cu\u010di znamen\u00e1 v mogullsk\u00e9m jazyce - \u201ehost\u201c). A od t\u00e9 doby ho v\u0161ichni naz\u00fdvali \u010cu\u010di. Kdy\u017e pak je\u0161t\u011b za \u017eivota otce zem\u0159el v zemi Da\u0161t\u011b-Kip\u010dak, kde vl\u00e1dl, stal se po n\u011bm ch\u00e1nem B\u00e1t\u00fa. (Zde p\u0159ekladatel u\u010dinil pozn\u00e1mku, \u017ee n\u00e1rod, kter\u00fd si nyn\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 koz\u00e1ci Z\u00e1poro\u017e\u0161t\u00ed, Don\u0161t\u00ed a Jaj\u010dt\u00ed, poch\u00e1zej\u00ed v\u0161ichni od t\u011bchto Kip\u010dak\u016f. To je \u0161ach-mat sou\u010dasn\u00fdm historik\u016fm, etnograf\u016fm a v prvn\u00ed \u0159ad\u011b nacionalist\u016fm.<\/i>)<\/p>\n Na otcovsk\u00fd tr\u016fn ho posadil B\u011blgataj vyslan\u00fd \u010cingis-ch\u00e1nem. Sotva v\u0161ak skon\u010dily oslavy a hostiny, p\u0159i\u0161la zpr\u00e1va o smrti \u010cingis-ch\u00e1na v hlavn\u00edm s\u00eddle Karakorumu. Tehdy se B\u011blgataj s B\u00e1t\u00fa vydali do Karakorumu a p\u0159enechali na dobu sv\u00e9 nep\u0159\u00edtomnosti vl\u00e1du mlad\u0161\u00edmu bratrovi Togaj-Timurovi.<\/p>\n Kdy\u017e B\u00e1t\u00fa-Sagin-ch\u00e1n dorazil do hlavn\u00edho m\u011bsta, dlouhou dobu oplak\u00e1vali smrt otce. Pak se setkali v\u0161ichni princov\u00e9, hlavn\u00ed d\u016fstojn\u00edci a v\u00fdznamn\u00ed velmo\u017ei, aby zvolili n\u00e1sledn\u00edka. Zvolen byl Ugadaj-ch\u00e1n a po jeho n\u00e1stupu na tr\u016fnu se p\u011bt princ\u016f, v\u010detn\u011b B\u00e1t\u00faa, vydalo na pochod na Kataj. S v\u00fdsledkem tohoto ta\u017een\u00ed pak byl Ugadaj-ch\u00e1n velmi spokojen a ocenil moudrost a state\u010dnost B\u00e1t\u00fa-Sagin-ch\u00e1na. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b po n\u00e1vratu B\u00e1t\u00faa z katajsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed mu Ugadaj-ch\u00e1n sv\u011b\u0159il vojsko velik\u00e9 na pochod proti \u010cerkass\u016fm, Russ\u016fm, Ba\u0161kirc\u016fm a Bulhar\u016fm.<\/p>\n Sv\u011b\u0159il mu i sv\u00e9ho syna Kajuka, syna Tauleje Mangu a syna \u010cagataje B\u011bdara. Kdy\u017e v\u0161ichni \u010dty\u0159i spolu s vojskem dorazili do Da\u0161t\u011b-Kip\u010dak, jeho bratr vl\u00e1dnouc\u00ed v nep\u0159\u00edtomnosti B\u00e1t\u00fa-Sagin-ch\u00e1na jej i v\u0161echny prince uv\u00edtal s p\u0159evelikou sl\u00e1vou a v\u0161emo\u017en\u00fdm poho\u0161t\u011bn\u00edm, kter\u00e9 trvalo po cel\u00e9 t\u0159i dny. Potom B\u00e1t\u00fa-Sagin-ch\u00e1n uspo\u0159\u00e1dal novou hostinu, kter\u00e1 trvala tentokr\u00e1t \u010dty\u0159icet dn\u00ed. A po skon\u010den\u00ed v\u0161ech oslav se vydali na dal\u0161\u00ed pochod. Tato kampa\u0148 pak m\u011bla takov\u00fd \u00fasp\u011bch, \u017ee se o tom dozv\u011bd\u011bl cel\u00fd sv\u011bt.<\/p>\n Pak se bezpe\u010dn\u011b vr\u00e1til do Da\u0161te-Kip\u010daku, kde brzy na to zem\u0159el v hlavn\u00edm m\u011bst\u011b \u0160oja, v zemi naz\u00fdvan\u00e9 Kokorda.<\/p>\n Sou\u010dasn\u00ed historici z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee Kokorda je jak\u00e1si m\u00fdtick\u00e1 Modr\u00e1 Horda - Kok Horda a st\u00e1le nem\u016f\u017eou tuto oblast na map\u011b naj\u00edt, a\u0165 hledaj\u00ed, jak hledaj\u00ed. P\u0159ekladatel v\u0161ak v ot\u00e1zce o p\u0159esn\u00e9m um\u00edst\u011bn\u00ed velk\u00e9ho kamenn\u00e9ho m\u011bsta \u0160oi nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00e9 nejasnosti. Jeho ruiny byly patrn\u00e9 je\u0161t\u011b v 19. stolet\u00ed na soutoku \u0159eky Urislavy s Volhou. M\u011bsto bylo zni\u010deno Tamerlanov\u00fdmi jednotkami a nikdy nebylo obnoveno.<\/i><\/p>\n Probl\u00e9mem dnes je pouze s identifikac\u00ed modern\u00edho n\u00e1zvu jednoho z p\u0159\u00edtok\u016f Volhy s t\u00edm, kter\u00fd v minulosti nesl zvu\u010dn\u00e9 jm\u00e9no Urislava. Podle nepotvrzen\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed v ned\u00e1vn\u00e9 minulosti na vtoku \u0159eky Akchtuby do Volhy rozeb\u00edrali jak\u00e9si ruiny pro pou\u017eit\u00ed jako stavebn\u00ed materi\u00e1l. Je to p\u0159\u00edmo na opa\u010dn\u00e9m b\u0159ehu Volgogradu, kter\u00fd byl v minulosti naz\u00fdv\u00e1n Stalingrad, d\u0159\u00edve Caricyn a je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm nesl jm\u00e9no Carica. A v tom m\u016f\u017ee b\u00fdt vod\u00edtko. M\u011bsto na soutoku bylo tradi\u010dn\u011b pojmenov\u00e1no podle n\u00e1zvu p\u0159\u00edtoku \u0159eky. Nap\u0159\u00edklad na soutoku \u0159eky Pleskavy do \u0159eky Velik\u00e1 byla vybudov\u00e1na pevnost, kter\u00e1 se naz\u00fdvala Pleskava (nyn\u00ed Pskov).<\/i><\/p>\n Podle t\u00e9to logiky lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee Achtuba se d\u0159\u00edve naz\u00fdvala Carica, a dala jm\u00e9no i m\u011bstu. Ale proto\u017ee Volgograd le\u017e\u00ed na opa\u010dn\u00e9m b\u0159ehu a na soutoku Achtuby a Volhy byly n\u011bjak\u00e9 ruiny, lze tak\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee d\u0159\u00edve byla Carica na lev\u00e9m b\u0159ehu Volhy v m\u00edst\u011b vtoku stejnojmenn\u00e9 \u0159eky do Volhy-Ra. Pak by to mohly b\u00fdt ruiny onoho kamenn\u00e9ho m\u011bsta ch\u00e1na B\u00e1t\u00faa - \u0160oia na \u0159ece Urislav\u011b-Carici.<\/i><\/p>\n A je docela mo\u017en\u00e9, \u017ee m\u011bsto \u0160uja v Ivanovsk\u00e9 oblasti by mohlo b\u00fdt p\u0159enesen\u00fdm toponymem. To se \u010dasto st\u00e1v\u00e1, kdy\u017e osadn\u00edci buduj\u00edc\u00ed si nov\u00e9 m\u011bsto, d\u00e1vaj\u00ed mu jm\u00e9no m\u00edsta, odkud poch\u00e1zej\u00ed. A \u0160uja mohla klidn\u011b b\u00fdt p\u016fvodn\u011b \u0160oiou. Ale rozhodn\u011b ne tou, co byla hlavn\u00edm m\u011bstem Kokordy.<\/i><\/p>\n Po smrti B\u00e1t\u00fa-Sagin-ch\u00e1na nastoupil na m\u00edsto vl\u00e1dce Da\u0161te-Kip\u010dack\u00fdch zem\u00ed jeho bratr Burga. P\u0159i sv\u00e9m n\u00e1stupu uspo\u0159\u00e1dal velkou hostinu a bohat\u011b obdaroval v\u0161echny v\u00fdznamn\u00e9 velmo\u017ee a d\u016fstojn\u00edky. Velk\u00e9 dary poslal i Kaplaj-ch\u00e1novi, aby ten \u017eehnal jeho tr\u016fnu. A vl\u00e1dl pak moud\u0159e, z\u00edsk\u00e1vaje si velkou sl\u00e1vu. Soused\u00e9 ho m\u011bli v \u00fact\u011b a b\u00e1li se ho.<\/p>\n Kdy\u017e se jednou ub\u00edral ke dvoru Kaplaj-ch\u00e1na, potkal na cest\u011b kupce bucharsk\u00e9. Po rozhovoru s nimi cht\u011bl okam\u017eit\u011b p\u0159ijmout Z\u00e1kon Mohameda a p\u0159iv\u00e9st k n\u011bmu v\u0161echny sv\u00e9 poddan\u00e9. Av\u0161ak zem\u0159el d\u0159\u00edve, ne\u017e usp\u011bl sv\u016fj pl\u00e1n uskute\u010dnit. Vl\u00e1dl 25 let a n\u00e1stupcem byl jeho bratr Mengu-Timur.<\/p>\n Tento ch\u00e1n po t\u00e9, co z\u00edskal korunu, p\u0159edal do v\u011b\u010dn\u00e9ho vlastnictv\u00ed Bajadur-ch\u00e1novi jeden rod ze sv\u00fdch poddan\u00fdch naz\u00fdvan\u00fd Ak-Orda (sou\u010dasn\u00ed v\u011bdci nedok\u00e1\u017e\u00ed ur\u010dit um\u00edst\u011bn\u00ed B\u00edl\u00e9 Hordy; zat\u00edm existuje mnoho nep\u0159\u00edm\u00fdch d\u016fkaz\u016f, \u017ee B\u00edl\u00e1 Horda se nach\u00e1zela na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed Litvy a B\u011bloruska v\u010detn\u011b dne\u0161n\u00edho m\u011bsta Lipeck. Pr\u00e1v\u011b B\u00edl\u00e1 Horda se stala z\u00e1kladem Velk\u00e9ho kn\u00ed\u017eectv\u00ed Litovsk\u00e9ho)<\/i>, a Oran-Timurovi, synu Togaj-Timura, dal m\u011bsta Kafu a Krim. (Kaafu - Feodosii, kter\u00e1 se podle verze ortodoxn\u00ed historie pova\u017euje za kolonii Janova a\u017e do roku 1475, a pak se m\u011bla st\u00e1t sou\u010d\u00e1st\u00ed Osmansk\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, a m\u011bsto Krim je dne\u0161n\u00ed Simferopol.)<\/i><\/p>\n Potom vyt\u00e1hl na Volgar (P\u0159ekladatel up\u0159es\u0148uje, \u017ee Volgarie je provincie na v\u00fdchod od Volhy a\u017e k Orlovsk\u00fdm hor\u00e1m (Ural) a od Samary ke Kam\u011b.<\/i>) a vr\u00e1til se po t\u00e9, co tam dos\u00e1hl velk\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Av\u0161ak brzo znova vyrazil do zem\u00ed \u00edr\u00e1nsk\u00fdch. Tam vl\u00e1dl jeho p\u0159\u00edtel Abka-ch\u00e1n, s n\u00edm\u017e si ka\u017ed\u00fd rok vym\u011b\u0148ovali dary.<\/p>\n Toto p\u0159\u00e1telstv\u00ed trvalo a\u017e do smrti Abka-ch\u00e1na. Jeho n\u00e1stupcem byl Achmat, syn Galaku-ch\u00e1na. Ten p\u0159ijal Z\u00e1kon Mohameda a usedl na tr\u016fn \u00cdr\u00e1nsk\u00fdch zem\u00ed. Ale Argun, syn Abky ho zabil a zmocnil se koruny. Kdy\u017e se o tom dozv\u011bd\u011bl Mengu-Timur-ch\u00e1n, vyslal tam dva gener\u00e1ly jm\u00e9nem Ta\u0161aj a Turkataj s 8.000 voj\u00e1ky.<\/p>\n Argun-ch\u00e1n jim poslal v \u00fastrety sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho d\u016fstojn\u00edka jm\u00e9nem Amir Tagarata a s\u00e1m za n\u00edm n\u00e1sledoval. V m\u00edst\u011b naz\u00fdvan\u00e9m Karabach se ob\u011b arm\u00e1dy st\u0159etly a arm\u00e1da Mengu-Timur-ch\u00e1na byla pora\u017eena. Kdy\u017e se ch\u00e1n tuto zpr\u00e1vu dozv\u011bd\u011bl, byl tak zarmoucen, \u017ee z toho brzy zem\u0159el.<\/p>\n Po jeho smrti nastoupil na tr\u016fn Kip\u010dack\u00fdch syn B\u00e1t\u00fa-Sagin-ch\u00e1na Tuda Mangu, kter\u00fd sv\u00e9 poddan\u00e9 zat\u00ed\u017eil takovou dan\u00ed, \u017ee Tochtagu, syn Mengu-Timur-ch\u00e1na na tuto nespravedlnost pouk\u00e1zal. Ch\u00e1n to p\u0159ijal s takovou nevol\u00ed, \u017ee \u017ealobce byl nucen rychle prchnout do sousedn\u00ed zem\u011b. Po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b se v\u0161ak Tochtagu vr\u00e1til se siln\u00fdm vojskem, Tuda-Mangu-ch\u00e1na porazil a odebral mu \u017eezlo. S\u00e1m se pak stal ch\u00e1nem Kip\u010dack\u00fdm, vl\u00e1dl \u0161est let, byl poddan\u00fdmi milov\u00e1n a proslavil se p\u0159ipojen\u00edm mnoha m\u011bst a zem\u00ed. Poh\u0159ben je ve m\u011bst\u011b \u0160agarisaraj\u010dik.<\/p>\n Jeho n\u00e1stupcem se stal syn Usbek-ch\u00e1n. A i kdy\u017e mu bylo jen 13 let, vl\u00e1dl s velkou moudrost\u00ed a st\u00e1lost\u00ed. Zavedl Z\u00e1kon Mohameda ve v\u0161ech sv\u00fdch provinci\u00edch. Usbek-ch\u00e1n byl milov\u00e1n v\u0161emi n\u00e1rody, tak\u017ee pak p\u0159ijaly jeho jm\u00e9no na v\u011b\u010dn\u00e9 \u010dasy a nazvali se Uzbeky.<\/p>\n Po jeho smrti nastoupil D\u017eanibek-ch\u00e1n, kter\u00fd horliv\u011b sledoval dodr\u017eov\u00e1n\u00ed Z\u00e1kona Mohameda v\u0161emi sv\u00fdmi poddan\u00fdmi ve v\u0161ech zem\u00edch Kip\u010dack\u00fdch a dostalo se mu za to sl\u00e1vy pobo\u017en\u00e9ho vl\u00e1dce. V dob\u011b jeho vl\u00e1dy Malik-E\u0161ref, syn Timur-Ta\u0161i ukradl tr\u016fn Adirbejcanu a sousedn\u00edch provinci\u00ed. Vedl \u017eivot nespoutan\u00fd a byl takov\u00fdm tyranem, \u017ee mnoz\u00ed jeho poddan\u00ed rad\u011bji uprchli k D\u017eanibek-ch\u00e1novi.<\/p>\n Mezi nimi byl jeden z u\u010ditel\u016f Z\u00e1kona Mohamedova naz\u00fdvan\u00fd Mogosudin, kter\u00fd ve\u0159ejn\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161el Z\u00e1kon v me\u0161it\u00e1ch. Ch\u00e1novi \u0159ekl o tom, \u017ee pokud se nepostav\u00ed nez\u0159\u00edzen\u00e9mu zp\u016fsobu \u017eivota, jak\u00fd vede jeho soused Malik-E\u0161ref, uvid\u00ed to jeho poddan\u00ed i poddan\u00ed D\u017eanibeka a p\u0159ijmou nespr\u00e1vn\u00e9 n\u00e1vyky a t\u00edm ohroz\u00ed pohodu ve v\u0161ech zem\u00edch. (V minulosti hr\u00e1la mor\u00e1lka a mravnost d\u016fle\u017eitou roli a byly pova\u017eov\u00e1ny za z\u00e1klad bezpe\u010dnosti st\u00e1tu<\/i>.) Usly\u0161ev to D\u017eanibek-ch\u00e1n, p\u0159ik\u00e1zal sebrat vojsko a vyrazit na Malik-E\u0161refa.<\/p>\n P\u0159i\u0161el, pobil nep\u0159\u00edtele, Malik-E\u0161refa zabil a jeho zemi p\u0159ipojil k zem\u00edm Kip\u010dack\u00fdm. Provincii rozdal sv\u00fdm d\u016fstojn\u00edk\u016fm a bohatstv\u00ed chamtivce ve zlat\u011b, st\u0159\u00edb\u0159e, drah\u00fdch kamenech a dal\u0161\u00edch drahocennostech bylo nalo\u017eeno na karavanu 400 velbloud\u016f. Tr\u016fn Malika se dostal synu D\u017eanibek-ch\u00e1na Berdibekovi. S\u00e1m se vr\u00e1til do sv\u00e9 zem\u011b s bohatou ko\u0159ist\u00ed, ale z\u00e1hy onemocn\u011bl, a ze strachu, \u017ee nestihne p\u0159edat tr\u016fn sv\u00e9mu synovi, vyslal posla do Adirbejcan, aby Berdibek neprodlen\u011b p\u0159ijel k otci. Ch\u00e1pal v\u0161ak, \u017ee se kv\u016fli velk\u00e9 vzd\u00e1lenosti syn nestihne do jeho smrti vr\u00e1tit. P\u0159ik\u00e1zal proto velmo\u017e\u016fm, aby Berdibeka posadili na tr\u016fn, jakmile p\u0159ijede.<\/p>\n D\u017eanibek-ch\u00e1n slavn\u011b vl\u00e1dl sedm let. Poh\u0159ben je ve m\u011bst\u011b \u0160agrisaraj\u010diku. To se stalo v roce 758 (1348).<\/p>\n Zde p\u0159ekladatel jednozna\u010dn\u011b ukazuje na um\u00edst\u011bn\u00ed tohoto m\u011bsta:<\/p>\n