{"id":27162,"date":"2017-09-11T12:15:47","date_gmt":"2017-09-11T09:15:47","guid":{"rendered":"http:\/\/www.tart-aria.info\/?p=27162"},"modified":"2017-11-06T16:57:05","modified_gmt":"2017-11-06T13:57:05","slug":"zrod-tart%c3%a1rie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/zrod-tart%c3%a1rie\/","title":{"rendered":"Zrod Tart\u00e1rie"},"content":{"rendered":"

Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed dal\u0161\u00edho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed by nem\u011blo smysl, pokud by \u010dten\u00e1\u0159 dostate\u010dn\u011b pevn\u011b nestr\u00e1vil v\u0161e, co bylo uvedeno v <\/span>p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti.<\/span>N\u00ed\u017ee toti\u017e p\u0159edlo\u017e\u00edm text jednoho velmi zaj\u00edmav\u00e9ho dokumentu, kter\u00fd je zastoupen v mnoha knihovn\u00e1ch a nikdy se neskr\u00fdval p\u0159ed o\u010dima historik\u016f ani \u0161ir\u0161\u00edho okruhu \u010dten\u00e1\u0159\u016f. Zcela podle moudr\u00e9ho pravidla: \"Chce\u0161-li n\u011bco bezpe\u010dn\u011b schovat \u2013 polo\u017e to na nejviditeln\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsto\". A pr\u00e1v\u011b v tomto p\u0159\u00edpad\u011b jsme sv\u011bdky \u00fa\u010dinnosti t\u00e9to metody. Nevzhledn\u00fd dvoud\u00edln\u00fd svazek s nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm, nudn\u00fdm n\u00e1zvem (voln\u011b p\u0159elo\u017eeno - Genealogick\u00e1 historie o Tatarech) prost\u011b p\u0159it\u00e1hne pozornost opravdu m\u00e1lokoho. Ale pokud v\u00edte, jak spr\u00e1vn\u011b interpretovat to, o \u010dem se v n\u011bm p\u00ed\u0161e, pak se o\u010di otev\u0159ou a dostav\u00ed se jasn\u00e9 pochopen\u00ed, \u017ee tento text je neoceniteln\u00fdm pramenem znalost\u00ed o historii v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Velk\u00e9 Tart\u00e1rie.<\/span><\/p>\n

\"\u041c\u043e\u043d\u0435\u0442\u044b<\/a>
Mince z Velk\u00e9 Tart\u00e1rie, konec XVI. stolet\u00ed. N\u00e1pisy jsou dvojjazy\u010dn\u00e9 \u2013 v ru\u0161tin\u011b a\u2026 n\u011bjak\u00e9m tartarsk\u00e9m jazyce.<\/figcaption><\/figure>\n

Jazyk t\u00e9to knihy je pro vn\u00edm\u00e1n\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e pom\u011brn\u011b nesnadn\u00fd, a to hned z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f. Krom\u011b toho, \u017ee je ps\u00e1n p\u0159edrevolu\u010dn\u00edm stylem a p\u00edsmem, zp\u016fsob vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed je slo\u017eit\u00fd a nadm\u00edru ozdobn\u00fd, opl\u00fdv\u00e1 mno\u017estv\u00edm opakov\u00e1n\u00ed a mnohon\u00e1sobn\u00fdmi odbo\u010den\u00edmi od t\u00e9matu; je tu plno vysv\u011btlen\u00ed, vzpom\u00ednek a to v\u0161e \u010dasto p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 chvalozp\u011bvy na proroka Mohameda.<\/span><\/p>\n

D\u00e1le je t\u0159eba st\u00e1le br\u00e1t v \u00favahu, \u017ee rukopis je ps\u00e1n sou\u010dasn\u011b \u010dty\u0159mi p\u00edsa\u0159i, kter\u00fdm diktuje um\u00edraj\u00edc\u00ed star\u00fd ch\u00e1n Abu-l-Ghazi Khan, kter\u00fd patrn\u011b ob\u010das upadal i do bezv\u011bdom\u00ed a trp\u011bl nemocemi st\u00e1\u0159\u00ed. Nicm\u00e9n\u011b v pam\u011bti tohoto \u010dlov\u011bka byl ulo\u017een ohromuj\u00edc\u00ed objem informac\u00ed: data, \u010d\u00edsla, jm\u00e9na. P\u0159itom se tento star\u00fd ch\u00e1n neust\u00e1le omlouval za to, \u017ee si u\u017e n\u011bkter\u00e9 detaily nepamatuje. No a samoz\u0159ejm\u011b je t\u0159eba vz\u00edt v \u00favahu extr\u00e9mn\u00ed religiozitu cel\u00e9ho pojet\u00ed, kter\u00e1 nepochybn\u011b m\u011bla vliv i na objektivitu vypr\u00e1v\u011bn\u00ed.<\/span><\/p>\n

Jedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch faktor\u016f, kter\u00e9 p\u0159isp\u011bly k v\u011brohodnosti tohoto textu, je \u010detnost jeho p\u0159eklad\u016f. P\u016fvodn\u011b byl naps\u00e1n v arab\u0161tin\u011b. Pak jej p\u0159elo\u017eili do ru\u0161tiny, na\u010de\u017e se ob\u011b varianty \u2013 arabsk\u00e1 i rusk\u00e1 \u2013 objevily ve Stockholmu. Pozd\u011bji tento text p\u0159elo\u017eili z ru\u0161tiny do francouz\u0161tiny a teprve v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed z francouzsk\u00e9ho jazyka jej znovu p\u0159elo\u017eili do ru\u0161tiny. Nav\u00edc je t\u0159eba vz\u00edt v \u00favahu, \u017ee s\u00e1m p\u0159ekladatel z francouz\u0161tiny neznal skute\u010dnou historii Ruska. Nicm\u00e9n\u011b i tak mus\u00edme p\u0159ed n\u00edm smeknout klobouk, nebo\u0165 ud\u011blal v\u0161e, co bylo v jeho sil\u00e1ch, aby se zabr\u00e1nilo zkreslen\u00ed p\u016fvodn\u00edho textu. A to je docela v\u00fdkon!<\/span><\/p>\n

Cel\u00e1 kniha se hem\u017e\u00ed spoustou jeho pozn\u00e1mek, v nich\u017e komentuje n\u011bkter\u00e9 ud\u00e1losti, kter\u00e9 z podle jeho n\u00e1zoru autor popsal \u0161patn\u011b. A v tom vid\u00edm zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kouzlo t\u00e9to pr\u00e1ce. Jasn\u011b to ukazuje metody fal\u0161ov\u00e1n\u00ed historie a zp\u016fsoby jejich vlivu na modern\u00ed \u017eivot. P\u0159ekladatel je hluboce p\u0159esv\u011bd\u010den o tom, \u017ee jedin\u00e9 spr\u00e1vn\u00e9 znalosti z\u00edskal on na univerzit\u011b a \"Normansk\u00e1 teorie\" je jedin\u00e1 pravda, zat\u00edmco star\u00fd ch\u00e1n byl nevzd\u011blan\u00fd a vypr\u00e1v\u00ed b\u00e1chorky.<\/span><\/p>\n

Jen\u017ee ono je v\u0161echno \u00fapln\u011b naopak. Mozek p\u0159ekladatele je zanesen\u00fd historick\u00fdmi m\u00fdty, zat\u00edmco autor kroniky byl zcela bez p\u0159edsudk\u016f. Podal historii, jak ji \u00fastn\u011b d\u011bdili v\u0161ichni potomci \u010cingis-ch\u00e1na z generace na generaci. A jej\u00ed pravdivost je nyn\u00ed potvrzena modern\u00edmi v\u00fdzkumy. P\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed bude \u0159\u00edci, \u017ee kronika op\u011bt potvrzuje v\u011brnost na\u0161ich p\u0159edstav o Tart\u00e1rii, kter\u00e9 vznikly na z\u00e1klad\u011b jin\u00fdch zdroj\u016f, je\u017e nejsou s t\u00edmto d\u00edlem spojen\u00e9. A to \u010din\u00ed kroniku opravdu senza\u010dn\u00edm n\u00e1lezem, kter\u00fd eliminuje \u010detn\u00e9 rozpory a \u00faskal\u00ed, je\u017e m\u00e1 historie akademick\u00e1.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e jsem se knihou zab\u00fdval, uv\u011bdomil jsem si, \u017ee v t\u00e9to p\u016fvodn\u00ed podob\u011b to nikdo \u010d\u00edst nebude, krom\u011b snad p\u00e1r odborn\u00edk\u016f. No a to, co se jim dostane do rukou, se okam\u017eit\u011b zm\u011bn\u00ed v to, co cht\u011bj\u00ed vid\u011bt. Proto jsem se rozhodl, \u017ee lep\u0161\u00ed bude ud\u011blat voln\u00e9 p\u0159evypr\u00e1v\u011bn\u00ed, z n\u011bho\u017e budou vypu\u0161t\u011bny v\u0161echny chvalozp\u011bvy a nev\u00fdznamn\u00e9 odbo\u010dky. Dvoud\u00edln\u00fd svazek, kter\u00fd obsahuje bezm\u00e1la tis\u00edc stran, se mi tak poda\u0159ilo st\u011bsnat do velikosti bro\u017eury, kde je jen to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed. Pouze jsem se sna\u017eil zachovat styl autora; a\u017e to bol\u00ed, jak kr\u00e1sn\u011b zn\u00ed, a to zejm\u00e9na pokud budete \u010d\u00edst nahlas. Je to sou\u010dasn\u011b bylina i vzru\u0161uj\u00edc\u00ed thriller, p\u0159ij\u00edman\u00fd jako n\u011bco ve stylu fantasy.<\/span><\/p>\n

Av\u0161ak nic v n\u011bm nen\u00ed vymy\u0161leno. Pouze to, co je p\u0159evzato z mytologie. Ale to plat\u00ed ve v\u011bt\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e pouze pro samotn\u00fd za\u010d\u00e1tek, kde autor vypr\u00e1v\u00ed o p\u016fvodu Mogull\u016f. A jako horliv\u00fd muslim si nemohl dovolit v\u00edce svobody ve vztahu ke Kor\u00e1nu, v n\u011bm\u017e je zmapov\u00e1n pro ka\u017ed\u00e9ho v\u011b\u0159\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka p\u0159\u00edb\u011bh o Adamovi. Nicm\u00e9n\u011b tu jsou n\u011bkter\u00e9 ot\u00e1zky, kter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed zkoum\u00e1n\u00ed a porozum\u011bn\u00ed. Nap\u0159\u00edklad technokrat m\u016f\u017ee rozeznat v t\u00e9to \u010d\u00e1sti vypr\u00e1v\u011bn\u00ed popis vysoce sofistikovan\u00e9 technologie genetick\u00e9ho in\u017een\u00fdrstv\u00ed...<\/span><\/p>\n

Ale to je tak asi v\u0161echno, co jsem cht\u011bl \u010dten\u00e1\u0159\u016fm sd\u011blit d\u0159\u00edve, ne\u017e se pust\u00ed do \u010detby. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee nyn\u00ed jste p\u0159ipraveni \u010d\u00edst kroniku smyslupln\u011b a v\u011bnovat pozornost d\u016fle\u017eit\u00fdm detail\u016fm. Jako nap\u0159\u00edklad jm\u00e9n\u016fm historick\u00fdch postav. Mohou n\u00e1m toho toti\u017e hodn\u011b \u0159\u00edct. Mezi mogullsk\u00fdmi jm\u00e9ny je mno\u017estv\u00ed rusk\u00fdch i evropsk\u00fdch, a dokonce i ukrajinsk\u00e1. Vyhnout se vlastn\u00edm pozn\u00e1mk\u00e1m se mi nepoda\u0159ilo, jsou v\u0161ak pouze v m\u00edstech, kde jsem se jich nedok\u00e1zal zdr\u017eet. Ale ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f jsem nechal prostor pro p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed \u010dten\u00e1\u0159ovi. A nen\u00ed pochyb o tom, \u017ee budete d\u011blat mnohem v\u00edce objev\u016f, ne\u017e j\u00e1.<\/span><\/p>\n

Douf\u00e1m, \u017ee v\u00e1s studium kroniky Velk\u00e9 Tart\u00e1rie bude bavit. V t\u00e9to \u010d\u00e1sti v\u00e1s toti\u017e \u010dek\u00e1 podrobn\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o t\u00e9to zemi, v n\u00ed\u017e se pokus\u00edm shrnout v\u0161echny mn\u011b zn\u00e1m\u00e9 informace z\u00edskan\u00e9 ze v\u0161ech zdroj\u016f, kter\u00e9 jsem zkoumal v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edch let.<\/span><\/p>\n

Tak\u017ee - p\u0159\u00edjemn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed se zak\u00e1zanou histori\u00ed!<\/span><\/p>\n

\"\u0442\u0430\u0440\u0442\u0430\u0440\u0438\u044f\"<\/a>
autor: Abu-l-Ghazi Khan (1603 \u2013 1664) historik, vl\u00e1dce Chorezmu, zn\u00e1m\u00fd jako autor dvou v\u00fdznamn\u00fdch historick\u00fdch prac\u00ed.<\/figcaption><\/figure>\n

Sv\u011bt od Adama do potopy<\/h2>\n

Kdy\u017e se B\u016fh rozhodl stvo\u0159it Adama, poslal na Zem and\u011bla D\u017eabraila (Gavriila), aby mu p\u0159inesl hrst hl\u00edny. Jeho zeptala se Matka-syr\u00e1 Zem\u011b: \"K \u010demu je ti hrst hl\u00edny ode m\u011b, Gavrilu\u0161ko?\"<\/span><\/p>\n

A usly\u0161ev\u0161i odpov\u011b\u010f and\u011bla, poprosila: \"Ned\u011blej to, Gavrile! Adamovy d\u011bti se budou mno\u017eit a budou h\u0159e\u0161iti p\u0159ed Bohem a B\u016fh se rozhn\u011bv\u00e1 a potrest\u00e1 je hrozn\u011b, a j\u00e1 se velmi boj\u00edm bo\u017e\u00edho trestu, proto\u017ee jej nemohu vydr\u017eet.\"<\/span><\/p>\n

S takovou odpov\u011bd\u00ed vr\u00e1til se Gavriil k Bohu. Tehdy B\u016fh poslal k Zemi Michaila. And\u011bl se v\u0161ak vr\u00e1til se stejnou omluvou, nesplniv bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edkaz.<\/span><\/p>\n

Tehdy poslal B\u016fh and\u011bla Asrafila, ale i on se vr\u00e1til s pr\u00e1zdnou.<\/span><\/p>\n

Na\u010de\u017e se sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit Matku-syrou Asrail a i jeho se pokou\u0161ela p\u0159emluvit. Ale odpov\u011bd\u011bl j\u00ed Asrail: \u201ePro m\u011b jsou tv\u00e9 domn\u011bnky nic ve srovn\u00e1n\u00ed s bo\u017e\u00edm p\u0159\u00edkazem.\u201c Vzal hrst hl\u00edny a donesl ji Bohu. A hrst ta byla vzata v tom m\u00edst\u011b, kde byla pozd\u011bji postavena kostka Mekky. Mekka je s\u00eddlo chr\u00e1n\u011bn\u00e9 horami, v m\u00edst\u011b, kter\u00e9 nen\u00ed moc plodn\u00e9 krom\u011b n\u011bkter\u00fdch trav a velik\u00fdch vodn\u00edch d\u00fdn\u00ed naz\u00fdvan\u00fdch v Rusku melouny.<\/span><\/p>\n

B\u016fh se zaradoval a ud\u011blil Asrailovi za spln\u011bn\u00ed p\u0159\u00edkazu \u010destnou povinnost p\u0159ij\u00edmat lidsk\u00e9 du\u0161e lou\u010d\u00edc\u00ed se s t\u011blem a p\u0159iv\u00e9st je p\u0159ed jeho zrak.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e B\u016fh vytvo\u0159il Adama, polo\u017eil jej mezi domem Mekky a domem Toiofem, kde ho nechal 39 dn\u00ed. \u010cty\u0159ic\u00e1t\u00e9ho dne Adam o\u017eil a byl uveden do r\u00e1je, kde zh\u0159e\u0161il s Evvou, okusiv zak\u00e1zan\u00e9ho ovoce.<\/span><\/p>\n

Adam \u017eil tis\u00edc let. Jeho jm\u00e9no ozna\u010duje hl\u00ednu, kterou and\u011bl vzal v Mekce. Dostal p\u0159ezd\u00edvku Safi-Jula. Vid\u011bl 40.000 sv\u00fdch potomk\u016f a jmenoval je\u0161t\u011b za sv\u00e9ho \u017eivota sv\u00fdm n\u00e1stupcem syna sv\u00e9ho \u0160issa, kter\u00fd vl\u00e1dl v\u0161em zem\u00edm kolem, napln\u011bn\u00fdm lidmi otce. \u0160issa \u017eil 412 let a po smrti jeho du\u0161i Asrail odnesl do Araje, to je do r\u00e1je.<\/span><\/p>\n

Jm\u00e9no \u0160iss bylo mu d\u00e1no z jazyka junonsk\u00e9ho, tj. \u0159e\u010dtiny. Ale mou\u0159en\u00edni mu \u0159\u00edkali E-\u010cbu\u010dalla.<\/span><\/p>\n

Po jeho smrti na jeho m\u00edsto nastoupil syn Anus. Vl\u00e1dl ve velk\u00e9 svatosti a ctnosti. \"Anus\" na mou\u0159en\u00ednsk\u00e9m jazyce znamen\u00e1 \"Ctnostn\u00fd\". \u017dil 412 let, a po n\u011bm vl\u00e1dl jeho syn \u0160inan, kter\u00fd zem\u0159el ve 240 letech, p\u0159i\u010dem\u017e z\u016fstavil sv\u00fdm n\u00e1sledn\u00edkem syna Melagila, kter\u00fd prvn\u00ed za\u010dal stav\u011bt m\u011bsta. Vida, \u017ee obyvatelstvo se mno\u017e\u00ed, Melagil postavil prvn\u00ed m\u011bsto Babill, kter\u00e9 nazval Suss. Domy ve m\u011bst\u011b byly zbudov\u00e1ny z hl\u00edny a d\u0159eva. A lid\u00e9 opustili j\u00e1my a horsk\u00e9 jeskyn\u011b, p\u0159es\u00eddl\u00edce do Suss. Melagil prvn\u00ed zavedl \u017en\u011b a dal poddan\u00fdm \u00farodn\u00e1 pole. \u017dil 920 let, a kdy\u017e um\u00edral, stanovil sv\u00fdm n\u00e1sledn\u00edkem toho ze sv\u00fdch syn\u016f, kter\u00fd nesl jm\u00e9no Berdi a kter\u00fd pak \u017eil 960 let. Podle junonsk\u00e9ho jazyka se jmenoval Achnuchom a byl velmi ctnostn\u00fd. Mou\u0159en\u00ednsk\u00fdm jazykem se jmenoval Idris. V\u011b\u0161til a u\u010dil poddan\u00e9. Pak ho and\u011bl vzal na sv\u00e1 k\u0159\u00eddla a odnesl do R\u00e1je.<\/span><\/p>\n

Pot\u00e9 vl\u00e1dl jeho syn Manu\u0161lag, kter\u00fd byl ctnostn\u00fd a bohabojn\u00fd. Ale po\u010det let jeho \u017eivota nen\u00ed zn\u00e1m. Jeho m\u00edsto zaujal syn \u010camech, jeho\u017e po\u010det let \u017eivota je stejn\u011b nezn\u00e1m\u00fd, nicm\u00e9n\u011b je\u0161t\u011b za \u017eivota ur\u010dil n\u00e1stupcem sv\u00e9ho syna Nui.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e Nui oslavil 150 let, B\u016fh ho jmenoval Prorokem. Po 700 let Nui ukazoval lidem nebeskou cestu, ale nedok\u00e1zal p\u0159il\u00e1kat k Bohu v\u00edce ne\u017e 80 mu\u017e\u016f a \u017een. Vida, \u017ee lid\u00e9 se odvr\u00e1tili od Boha, za\u010dal volat, obraceje se k Bohu, aby ten vym\u00fdtil tento lid. Nato se zjevil and\u011bl Gavriil a \u0159ekl Nui, \u017ee B\u016fh to v\u0161e sly\u0161el a zni\u010d\u00ed lidstvo potopou. Ihned jej nau\u010dil, jak postavit archu, a Nui ji za pomoci osmdes\u00e1ti pravov\u011brn\u00fdch postavil.<\/span><\/p>\n

Jakmile ji dokon\u010dili, rozev\u0159ela se Zem\u011b a Nebe vylilo de\u0161t\u011b. Pak Prorok vzal po p\u00e1ru v\u0161echna zv\u00ed\u0159ata, ryby a pt\u00e1ky a vystoupil na archu. A osmdes\u00e1t pravov\u011brn\u00fdch s n\u00edm. Ostatn\u00ed zv\u011b\u0159 a pt\u00e1ky smetla sv\u011btov\u00e1 potopa.<\/span><\/p>\n

(Zde je t\u0159eba poznamenat, \u017ee na rozd\u00edl od v\u0161ech ostatn\u00edch zdroj\u016f vypr\u00e1v\u011bj\u00edc\u00edch o sv\u011btov\u00e9 potop\u011b, autor tvrd\u00ed, \u017ee nejen z nebe se valila voda, ale rozev\u0159ela se tak\u00e9 Zem\u011b.)<\/span><\/i><\/p>\n

Ale po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b B\u016fh zak\u00e1zal de\u0161t\u011b, a vody se ztratily.<\/span><\/p>\n

Obrozen\u00ed<\/h2>\n

Nui stav\u011bl svoji archu na ho\u0159e D\u017eu-di mezi m\u011bsty Mu\u010dullem a \u0160amem, odkud ho vody vyzvedly prvn\u00ed den v m\u011bs\u00edci Red\u017eeba. Plavil se do 10. dne v m\u011bs\u00edci Magaramu a pak p\u0159ist\u00e1l na ho\u0159e. Tak\u017ee se po vod\u011b\u00a0pohyboval\u00a0\u0161est m\u011bs\u00edc\u016f a deset dn\u00ed. Ze v\u0161ech lid\u00ed na ar\u0161e z\u016fstal na\u017eivu jen on s man\u017eelkou a t\u0159i jeho synov\u00e9. Ostatn\u00ed zem\u0159eli na n\u00e1sledky nemoc\u00ed.<\/span><\/p>\n

Vystoupili na sou\u0161 a Nui poslal syny na t\u0159i strany. Gama do Indie, Sama do \u00cdr\u00e1nu a Iafise do zem\u011b Kapipun-\u0160amach. A p\u0159ik\u00e1zal syn\u016fm, aby nestav\u011bli m\u011bsta, dokud se lid\u00e9 na Zemi nerozmno\u017e\u00ed.<\/span><\/p>\n

Iafis opustil horu, na kter\u00e9 archa p\u0159ist\u00e1la, a ode\u0161el \u017e\u00edt do m\u00edst mezi \u0159ekami Atella (Volha-Ra) a Jaik, kde um\u0159el po 250 letech, zanechav po sob\u011b 8 syn\u016f a mnoho p\u0159\u00edbuzn\u00fdch.<\/span><\/p>\n

D\u011btmi Iafise byli: Turk, Chars, Saklap, Russ, Maninak, \u010cvin, Kamari, Garik (Goroch).\u00a0Pravd\u011bpodobn\u011b pr\u00e1v\u011b Gorocha m\u011bl na mysli Marco Polo, kdy\u017e vypr\u00e1v\u011bl o velk\u00e9m ch\u00e1novi nesouc\u00edm jm\u00e9no Gor, kter\u00e9ho naz\u00fdvali je\u0161t\u011b tak\u00e9 Georgiem.<\/span><\/p>\n

D\u0159\u00edve ne\u017e zem\u0159el, jmenoval sv\u00fdm n\u00e1stupcem Turka, kter\u00e9mu dal p\u0159ezd\u00edvku Iafis-Oglany. Stanovil ho p\u00e1nem nad celou rodinou, p\u0159ik\u00e1zav, aby v\u0161ichni ostatn\u00ed mu byli poslu\u0161ni.<\/span><\/p>\n

Turk byl \u010dlov\u011bkem velik\u00e9ho rozumu a objevil mnoho velmi u\u017eite\u010dn\u00fdch v\u011bc\u00ed pro \u017eivot. Ud\u011blal si stan a pro \u017eivot si vybral m\u00edsto Izachkol. Narodili se mu \u010dty\u0159i synov\u00e9: Taunak, \u010cakale, Berza\u010dal a Amlak.<\/span><\/p>\n

Um\u00edraje, ozna\u010dil jako sv\u00e9ho n\u00e1stupce Taunaka, kter\u00fd byl tak\u00e9 velk\u00fdm vyn\u00e1lezcem. Pr\u00e1v\u011b Taunak zjistil, \u017ee pe\u010den\u00e9 maso je se sol\u00ed chutn\u011bj\u0161\u00ed. V tut\u00e9\u017e dobu v \u00cdr\u00e1nu vl\u00e1dl Kajumars.<\/span><\/p>\n

Taunak \u017eil 240 let a n\u00e1slednictv\u00ed p\u0159edal sv\u00e9mu synovi El\u010da-ch\u00e1nu. El\u010da-ch\u00e1n \u017eil dlouho a vl\u00e1du p\u0159edal synovi Dibbakui-ch\u00e1nu, kter\u00fd tak\u00e9 \u017eil dlouho, vl\u00e1dl spravedliv\u011b a n\u00e1slednictv\u00ed p\u0159edal synu Kajuk-ch\u00e1novi. Kajuk-ch\u00e1n p\u0159edal vl\u00e1du Alan\u010da-ch\u00e1novi. A\u017e po dobu vl\u00e1dy Alan\u010da-ch\u00e1na se \u017eilo podle z\u00e1kon\u016f zaveden\u00fdch Iafisem. \u017dili v bohatstv\u00ed, dostatku a hlubok\u00e9m klidu.<\/span><\/p>\n

Za\u010d\u00e1tek boj\u016f<\/h2>\n

Na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 m\u011bli takov\u00e9 r\u010den\u00ed: kdy\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e krm\u00ed\u0161 psa, nakonec ho tak rozmazl\u00ed\u0161, \u017ee pokou\u0161e i vlastn\u00edho p\u00e1na. A p\u0159esn\u011b to se stalo s poddan\u00fdmi Alan\u010da-ch\u00e1na. Opustili Boha a za\u010dali se klan\u011bt modl\u00e1m. P\u0159in\u00e1\u0161eli mu ob\u011bti \u2013\u00a0nejprve tajn\u011b, a pot\u00e9 i zjevn\u011b.<\/span><\/p>\n

Alan\u010da-ch\u00e1n m\u011bl dva syny-dvoj\u010data: Tartara a Mogulla. Mezi n\u011b rozd\u011blil sv\u00e9 zem\u011b. Tartar-ch\u00e1n \u017eil dlouho a zanechal po sob\u011b Buch-ch\u00e1na. I Buch-ch\u00e1n vl\u00e1dl dlouho a nakonec p\u0159enechal sv\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed synovi Ialan\u010da-ch\u00e1novi. Po n\u011bm vl\u00e1dl Ettele-ch\u00e1n, pak Attai\u010dir-ch\u00e1n, kter\u00fd za\u010dal s krvav\u00fdmi v\u00e1lkami. Po smrti Attai\u010dir-ch\u00e1na na jeho m\u00edsto nastoupil syn Orda-ch\u00e1n, jen\u017e pojal \u00famysl bojovat s potomky Mogull-ch\u00e1na. Nesta\u010dil ho v\u0161ak splnit, zem\u0159el. A tak v\u00e1lku za\u010dal a\u017e jeho syn Siun\u010d-ch\u00e1n.<\/span><\/p>\n

Mungal \u2013 slovo je zkomolen\u00e9, p\u0159edt\u00edm jsme hovo\u0159ili o Mogullovi \u2013\u00a0znamen\u00e1 \u201esmutn\u00fd\u201c. A byl on zasmu\u0161il\u00e9 povahy. Potomci jeho vl\u00e1dli dev\u011bt pokolen\u00ed: Mogul-ch\u00e1n byl prvn\u00ed a Ill-ch\u00e1n posledn\u00ed. \u010cingis-ch\u00e1n vl\u00e1dl je\u0161t\u011b dlouho po nich. Jeden spisovatel, \u0160ara-Sudin, napsal, \u017ee ve v\u0161em hledali \u010d\u00edslo 9, nebo\u0165 pr\u00e1v\u011b ono pr\u00fd B\u016fh pou\u017eil ve stvo\u0159en\u00ed.<\/span><\/p>\n

Mogull-ch\u00e1n vl\u00e1dl dlouho a spravedliv\u011b a zanechal po sob\u011b \u010dty\u0159i syny: Kara-ch\u00e1na, Aubas-ch\u00e1na, Kauvas-ch\u00e1na a Kavar-ch\u00e1na. Kara-ch\u00e1n jako nejstar\u0161\u00ed dostal velk\u00e9 dr\u017eavy. V l\u00e9t\u011b \u017eil u hor Artach a Kartach (<\/span>nyn\u00ed Uug-\u0422\u0430g a Ki\u010dik-\u0422\u0430g na ji\u017en\u00edm Uralu<\/span><\/i>) a v zim\u011b na b\u0159ehu \u0159eky Sirr. A \"cel\u00fd sv\u011bt se tam viditeln\u011b klan\u011bl modl\u00e1m\".\u00a0Od milovan\u00e9 man\u017eelky m\u011bl Kara-ch\u00e1n slunci podobn\u00e9ho syna, kter\u00fd se t\u0159pytil jako zlat\u00fd, ale od porodu si nevzal j\u00eddlo. Matce se ka\u017edou noc zd\u00e1l stejn\u00fd sen, kdy j\u00ed d\u00edt\u011b \u0159\u00edkalo, \u017ee dokud budou uct\u00edvat modly, nebude z jej\u00edch prsou s\u00e1t. Aby d\u00edt\u011b zachr\u00e1nila, obr\u00e1tila se matka k prav\u00e9mu Bohu a v tu hodinu d\u00edt\u011b jej\u00ed prsa p\u0159ijalo.<\/span><\/p>\n

Ti, kdo \u017eili v obdob\u00ed od Iafise do Alan\u010da-ch\u00e1na, se dr\u017eeli prav\u00e9ho z\u00e1kona, ale na konci, p\u0159esyceni hojnost\u00ed, opustili Boha a za\u010dali se klan\u011bt modl\u00e1m. A za Kara-ch\u00e1na to do\u0161lo tak daleko, \u017ee pokud se otec cht\u011bl obr\u00e1tit k prav\u00e9mu bohu, jeho vlastn\u00ed d\u011bti ho zabily.<\/span><\/p>\n

Ogus-ch\u00e1n \u2013 prvn\u00ed velk\u00fd dobyvatel<\/h2>\n

Od \u010das\u016f Mogull-ch\u00e1na bylo zvykem ned\u00e1vat d\u011btem jm\u00e9na, dokud jim neuplyne rok od narozen\u00ed. Proto ani Kara-ch\u00e1n synu sv\u00e9mu necht\u011bl d\u00e1t jm\u00e9no d\u0159\u00edve. A\u017e po roce uspo\u0159\u00e1dal hostinu, a p\u0159iveda d\u00edt\u011b, \u0159ekl dvo\u0159an\u016fm: \"V\u00edte, \u017ee m\u00e9mu synovi je u\u017e rok, je tedy \u010das d\u00e1t mu jm\u00e9no.\" V\u0161ichni zmlkli. Tu v\u0161ak samo d\u00edt\u011b vyk\u0159iklo: \"Jak\u00e9 jm\u00e9no byste mi cht\u011bli d\u00e1t? Jmenuji se p\u0159ece Ogus!\" I podivili se dvo\u0159an\u00e9 a rozhodli, \u017ee kdy\u017e si d\u00edt\u011b samo vybralo pro sebe jm\u00e9no, je vid\u011bt, \u017ee bude velk\u00fdm vl\u00e1dcem.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e chlapec za\u010dal mluvit, z jeho \u00fast vy\u0161lo slovo \"Allah!\" V\u0161ichni se sm\u00e1li, mysleli, \u017ee d\u00edt\u011b v\u011bci nerozum\u00ed, \u017ee jen tak \u017evatl\u00e1. Nicm\u00e9n\u011b brzy si uv\u011bdomili, \u017ee b\u016fh hovo\u0159\u00ed \u00fasty d\u00edt\u011bte, oznamuje tak sv\u00e9 jm\u00e9no.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159i\u0161el \u010das, provdali za n\u011bj jeho sest\u0159enici, dceru Kavar-ch\u00e1na. I \u0159ekl j\u00ed, \u017ee zn\u00e1 toho, kdo je oba stvo\u0159il. Ale ona mu neuv\u011b\u0159ila a Ogus se od mlad\u00e9 \u017eeny odvr\u00e1til. P\u0159estal se s n\u00ed d\u011blit o lo\u017ee a v\u0161emo\u017en\u011b se j\u00ed stranil. Tehdy se o tom dozv\u011bd\u011bl Kara-ch\u00e1n a provdal za sv\u00e9ho syna druhou sest\u0159enici, dceru Kavas-ch\u00e1na. Ale situace se opakovala stejn\u011b jako s prvn\u00ed.<\/span><\/p>\n

Po n\u011bkolika letech se Ogus jednoho dne vracel z lovu a jel pod\u00e9l \u0159eky. Na b\u0159ehu potkal \u017eenu perouc\u00ed pr\u00e1dlo a vedle n\u00ed t\u0159et\u00ed sest\u0159enici, dceru Auvas-ch\u00e1na. \u0158ekl j\u00ed, \u017ee \u017eije podle prav\u00e9ho z\u00e1kona, i o sv\u00fdch dvou man\u017eelk\u00e1ch modloslu\u017eebnic\u00edch j\u00ed pov\u011bd\u011bl. Po\u017e\u00e1dal ji o ruku a sl\u00edbil, \u017ee ji bude milovat po cel\u00fd \u017eivot, pokud se od\u0159ekne modloslu\u017eebnictv\u00ed. Ona souhlasila a p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti svatby byla velk\u00e1 hostina.<\/span><\/p>\n

N\u011bkolik let Ogus \u017eil v m\u00edru a harmonii se svou \u017eenou, ale jednoho dne, kdy\u017e odjel na lov a\u017e ke vzd\u00e1len\u00e9 hranici, otec Kara-ch\u00e1n uspo\u0159\u00e1dal hostinu, na kterou pozval i v\u0161echny synovy man\u017eelky. Zeptal se jich, zda v\u011bd\u00ed, co je p\u0159\u00ed\u010dinou toho, \u017ee prvn\u00ed dv\u011b Ogus nep\u0159ijal, ale t\u0159et\u00ed miluje celou svou du\u0161\u00ed.<\/span><\/p>\n

Prvn\u00ed man\u017eelka odpov\u011bd\u011bla: \"Tv\u016fj syn se dr\u017e\u00ed jin\u00e9ho z\u00e1kona, ne\u017eli ty a my s druhou man\u017eelkou. My jsme tento z\u00e1kon odm\u00edtly p\u0159ijmout a on n\u00e1s za to znen\u00e1vid\u011bl. T\u0159et\u00ed \u017eena jeho z\u00e1kon p\u0159ijala a stal se milovanou\".<\/span><\/p>\n

I rozhn\u011bval se Kara-ch\u00e1n. Za\u010dal sb\u00edrat lid vojensk\u00fd, aby jel za Ogusem. Ale t\u0159et\u00ed man\u017eelka poslala Ogusovi v\u010das zpr\u00e1vu, aby ho nezastihli nep\u0159ipraven\u00e9ho. Tak se Ogus dozv\u011bd\u011bl o pl\u00e1nech sv\u00e9ho otce a svolal k sob\u011b v\u0161echny, kdo mu p\u0159\u00edsahali v\u011brnost. P\u0159ijeli nejen \u010dlenov\u00e9 rodu, ale i ti, kdo ztratili velikost a urozenost, ti, kter\u00e9 Ogus zval Ujgury.<\/span><\/p>\n

Kara-ch\u00e1n sice vedl vojsko velik\u00e9, ale mal\u00fdm vojskem Oguse byl pora\u017een. Ut\u00edkal, byl v\u0161ak zran\u011bn \u0161\u00edpem do hlavy, od \u010deho\u017e z\u00e1hy zem\u0159el. Ogus nastoupil na m\u00edsto otce a p\u0159ik\u00e1zal v\u0161em, aby p\u0159ijali prav\u00fd z\u00e1kon. A kdo tak u\u010dinil, dostal milost a dobr\u00e9 dary od mlad\u00e9ho ch\u00e1na. Ale ti, kdo pokra\u010dovali v klan\u011bn\u00ed se modl\u00e1m, Ogus ni\u010dil nemilosrdn\u011b.<\/span><\/p>\n

Ti, kdo i nad\u00e1le setrv\u00e1vali v klan\u011bn\u00ed se modl\u00e1m, uprchli do sousedn\u00edch zem\u00ed, kter\u00e9 d\u0159\u00edve pat\u0159ily Mogull-ch\u00e1novi, ale nyn\u00ed vy\u0161ly z poddanstv\u00ed. Tehdy Ogus do t\u011bchto zem\u00ed vstoupil a v\u0161echny podmanil sv\u00e9 dr\u017eav\u011b. A to v\u010detn\u011b zem\u011b Tartar-ch\u00e1na, kter\u00fd \u017eil v bl\u00edzkosti m\u011bsta D\u017eur\u017eut.<\/span><\/p>\n

D\u017eur\u017eut le\u017e\u00edc\u00ed u hranic \u010d\u00ednsk\u00fdch byl velmi siln\u00fd a opevn\u011bn\u00fd. Indicky i persky byl naz\u00fdv\u00e1n \u010cin.<\/span><\/p>\n

Ogus-ch\u00e1n s velkou vehemenc\u00ed D\u017eur\u017eut dobyl, porazil Tartar-ch\u00e1na a z\u00edskal tolik majetku, \u017ee nebylo nemo\u017en\u00e9 jej v\u0161echen odv\u00e9zt nar\u00e1z. Ale na\u0161el se v jeho vojsku \u010dlov\u011bk, kter\u00fd vynalezl povozy. V\u0161echen majetek se pak na vozy ve\u0161el a ty sk\u0159\u00edpaly a vrzaly, za co\u017e je nazvali kunnek. A vyn\u00e1lezce pojmenovali Kankli. Tak\u017ee v\u0161ichni, kte\u0159\u00ed se nyn\u00ed jmenuj\u00ed Kankli, jsou potomci tohoto nadan\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd objevil u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed voz\u016f.<\/span><\/p>\n

Za 72 let si Ogus podmanil v\u0161echny sv\u00e9 sousedy a dovedl je k prav\u00e9mu z\u00e1konu. Podmanil si Katajsk\u00e9 imp\u00e9rium, D\u017eur\u017eut i Tangutsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed s Kara-Kitajem. Hlavn\u00ed m\u011bsto Kara-Kitaje je velmi velk\u00e9 a \u017eij\u00ed v t\u00e9 zemi lid\u00e9 s tak sn\u011bd\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi jako Indov\u00e9.<\/span><\/p>\n

Pob\u00fdvali pak u jezera Mogilla, kter\u00e9 je mezi \u010c\u00ednou a Indi\u00ed. Odch\u00e1zeje posl\u00e9ze odtud a zanechav za z\u00e1dy \u010c\u00ednu, na\u0161el na mo\u0159sk\u00e9m b\u0159ehu mezi skalami mnoho odv\u00e1\u017en\u00fdch n\u00e1rod\u016f, kter\u00fdm vl\u00e1dl Itburak-ch\u00e1n. Ch\u00e1novi voj\u00e1ci byli tak dovedn\u00ed a state\u010dn\u00ed, \u017ee se Ogus-ch\u00e1n nakonec musel st\u00e1hnout do zem\u011b mezi dv\u011bma \u0159ekami.<\/span><\/p>\n

\"Pal\u00e1c<\/a>
Pal\u00e1c Velik\u00e9ho Ch\u00e1na<\/figcaption><\/figure>\n

Jak bylo zvykem, na pochodu se v\u0161emi d\u016fstojn\u00edky \u0161ly i jejich man\u017eelky. Man\u017eelky t\u011bch, kdo v boj\u00edch padli, si k sob\u011b pak brali dal\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edci. Tehdy jeden ze zabit\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f po sob\u011b zanechal t\u011bhotnou \u017eenu. Kdy\u017e se bl\u00ed\u017eila chv\u00edle porodu, ode\u0161la ta \u017eena do lesa, na\u0161la si velk\u00fd star\u00fd strom, zalezla do jeho dutiny a porodila tam syna.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e se to ch\u00e1n dozv\u011bd\u011bl, ihned k sob\u011b narozen\u00e9ho chlapce vzal, proto\u017ee jeho otec za ch\u00e1na polo\u017eil \u017eivot. Nazval adoptovan\u00e9ho syna Kip\u010dak, co\u017e ve star\u00e9m turksk\u00e9m jazyce znamen\u00e1 \u201edut\u00fd strom\u201c, a u\u010dil ho vojensk\u00e9mu \u0159emeslu do t\u00e9 doby, dokud se Kip\u010dak nestal vynikaj\u00edc\u00edm bojovn\u00edkem.\u00a0Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edmi potomky rodu Kip\u010daka byli M. I. Kutuzov a N. V. Gogol.<\/span><\/p>\n

Tehdy mu Ogus-ch\u00e1n dal dobr\u00e9 vojsko a poslal ho na Russy, Ulaky, Mad\u017eagry a Ba\u0161kirce \u017eij\u00edc\u00ed na \u0159ek\u00e1ch Tina, kter\u00e1 pramen\u00ed z jezera Ivan (<\/span>nyn\u00ed \u0159eka Don<\/span><\/i>), Atella (<\/span>Volha<\/span><\/i>) a Jaid\u017eika (<\/span>Jaik \u2013 Ural<\/span><\/i>). Tato m\u00edsta na v\u011bky obsadily n\u00e1rody, kter\u00e9 byly zv\u00e1ny Kip\u010daky (Kum\u00e1ni) a \u017e\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 n\u00e1rody nikdy v\u00edce tyto zem\u011b nevlastnily. A v\u0161ichni koz\u00e1ci jsou rodem Kip\u010daci.<\/span><\/p>\n

O 17 let pozd\u011bji Ogus-ch\u00e1n vyt\u00e1hl na Itburak-ch\u00e1na znova a tentokr\u00e1t zv\u00edt\u011bzil. Ch\u00e1na poru\u010dil usmrtit a z poddan\u00fdch popravit jen ty, kte\u0159\u00ed odm\u00edtnou p\u0159ijmout prav\u00fd z\u00e1kon. K ostatn\u00edm se zachoval velkodu\u0161n\u011b a otcovsky.<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

Pak odt\u00e1hl a usadil se na indick\u00e9 hranici v bl\u00edzkosti Tala\u0161e, Sairamu, Ta\u0161kentu, Samarkantu a Buchary. A vyslal syna s \u010d\u00e1st\u00ed vojska k m\u011bst\u016fm Andi\u017ean a Turkestan. Po uplynut\u00ed \u0161esti m\u011bs\u00edc\u016f se syn vr\u00e1til v\u00edt\u011bzn\u011b, kdy\u017e p\u0159edt\u00edm ob\u011b m\u00edsta obsadil.<\/span><\/p>\n

Tehdy se Ogus-ch\u00e1n vydal k Samarkantu, dobyl jej a u\u010dinil se vl\u00e1dcem cel\u00e9 Bucharie. Pot\u00e9 uprost\u0159ed zimy obsadil i m\u011bsta Balka a Chor (<\/span>nyn\u00ed jih Chabarovsk\u00e9ho kraje<\/span><\/i>), kde vl\u00e1dly krut\u00e9 mrazy a napadalo nem\u00e1lo sn\u011bhu. Na ja\u0159e, kdy\u017e se do Choru vr\u00e1tilo teplo, na\u0159\u00eddil ch\u00e1n uspo\u0159\u00e1dat vojenskou p\u0159ehl\u00eddku a tehdy se zjistilo, \u017ee \u0159ady jsou ne\u00fapln\u00e9. Za\u010dal tedy hledat chyb\u011bj\u00edc\u00ed, ti v\u0161ak dorazili pozd\u011bji a vypr\u00e1v\u011bli, \u017ee za vojskem zaostali proto, \u017ee sn\u00edh zav\u00e1l stopy a oni se ztratili. Dlouho bloudili, dokud nena\u0161li cestu do Choru. Ogus se tomu zasm\u00e1l a dal jim p\u0159ezd\u00edvku Karliki, co\u017e znamen\u00e1 \u201esn\u00edh\u201c.<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

Odtud odvedl Ogus-ch\u00e1n sv\u00e9 vojsko ke Kabullu, Gasm\u011b\u0148ju a Ka\u0161m\u00edru, co\u017e jsou velmi slavn\u00e1 m\u011bsta a nach\u00e1zej\u00ed se na sever od Indie. Kdy\u017e se vl\u00e1dce Ka\u0161m\u00edru jm\u00e9nem Jagma dozv\u011bd\u011bl o bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se Ogusov\u011b vojsku, obsadil horsk\u00e9 sout\u011bsky, pr\u016fsmyky i \u0159eky. Cel\u00fd rok se Ogus nemohl p\u0159es tyto z\u00e1tarasy dostat, ale kdy\u017e je zdolal, usmrtil Jagmu a obyvatele Ka\u0161m\u00edru pobil. Potom se p\u0159es m\u011bsta Badag\u0161an a Samarkant vr\u00e1til na sv\u00e9 dr\u017eavy.<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

Dlouho pak znovu sb\u00edral velkou arm\u00e1du, a shrom\u00e1\u017ediv dostate\u010dn\u00e9 z\u00e1soby, vydal se poko\u0159it \u00edr\u00e1nsk\u00e1 m\u011bsta \u0160am a Misser. Cestou se setkal u Tala\u0161e se sv\u00fdmi voj\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se zdr\u017eeli za vojskem v dob\u011b n\u00e1vratu z Ka\u0161m\u00edru. Star\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edk vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee jeho \u017eena za\u010dala cestou rodit a tak zhubla, \u017ee ztratila pro d\u00edt\u011b ml\u00e9ko. Tehdy se rozhodl ud\u011blat zast\u00e1vku, nalovit zv\u011b\u0159 a pt\u00e1ky, aby nakrmil \u017eenu a ta mohla nakrmit potomka. Ogus se sm\u00e1l, kdy\u017e sly\u0161el tento p\u0159\u00edb\u011bh, a d\u016fstojn\u00edkovi dal p\u0159ezd\u00edvku Kall-La\u010d, jeliko\u017e \u201ekall\u201c znamen\u00e1 \u201ezbytek\/poz\u016fstatek\u201c a \u201ea\u010d\u201c \u2013 \u201ehladov\u00fd\u201c.<\/span><\/p>\n

Kdy\u017e Ogus-ch\u00e1n p\u0159e\u0161el \u0159eku, obsadil \u00edr\u00e1nsk\u00e9 m\u011bsto Chorass\u00e1n. Jeho vl\u00e1dcem byl Kajumars, ale zem\u0159el p\u0159ed zletilost\u00ed sv\u00e9ho n\u00e1sledn\u00edka jm\u00e9nem Gau\u0161an. Velmo\u017ei se tam p\u0159etahovali o tr\u016fn a Ogus toho vyu\u017eil.<\/span><\/p>\n

Po dobyt\u00ed Chorass\u00e1nu vstoupili do \u00edr\u00e1nsk\u00fdch zem\u00ed Adirbejnd\u017eansk\u00e9 a Armjejensk\u00e9, kde n\u011bkter\u00e1 m\u011bsta se po vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed sama vzdala a jin\u00e1 byla vzata \u00fatokem. Ve m\u011bst\u011b \u0160am (Dama\u0161ek) vyslal Ogus-ch\u00e1n tajn\u011b jednoho v\u011brn\u00e9ho sluhu do lesa, aby na v\u00fdchod\u011b zakopal zlat\u00fd luk, a to tak, aby byl trochu vid\u011bt, a na z\u00e1pad\u011b t\u0159i zlat\u00e9 \u0161\u00edpy. Potom si pozval syny \u2013 Kiuna (Slunce), Aie (Luna) a Julduse (hv\u011bzda) \u2013 a poslal je na lov na v\u00fdchod. A syny Kuka (nebe), Tara (hora) a \u010cingise (mo\u0159e) poslal lovit na z\u00e1pad. T\u0159i star\u0161\u00ed synov\u00e9 se z v\u00fdchodu vr\u00e1til s bohatou ko\u0159ist\u00ed a zlat\u00fdm lukem, kter\u00fd na\u0161li, ale i mlad\u0161\u00ed synov\u00e9 p\u0159inesli hojnost divo\u010diny a tak\u00e9 t\u0159i zlat\u00e9 \u0161\u00edpy. Ch\u00e1n byl spokojen a na\u0159\u00eddil jim spravedliv\u011b se rozd\u011blit rovn\u00fdm d\u00edlem.<\/span><\/p>\n

 <\/p>\n

Pot\u00e9 zvedl vojsko a zam\u00ed\u0159il k rodn\u00e9 zemi, pochoduje p\u0159es poko\u0159en\u00e1 m\u011bsta, v nich\u017e p\u0159eb\u00fdvaly jeho garnizony, a v\u0161echny vzal dom\u016f. P\u0159itom k pora\u017een\u00fdm projevoval l\u00e1sku a velkodu\u0161nost. Kdy\u017e se vr\u00e1til, p\u0159ik\u00e1zal porazit 900 kon\u00ed a 9000 ovc\u00ed, postavit obrovsk\u00fd stan ozdoben\u00fd zlat\u00fdmi jablky a drahokamy a p\u0159in\u00e9st do n\u011bj 99 m\u011bch\u016f s pit\u00edm, z nich\u017e v 90 byl kumys a v 9 hork\u00e9 v\u00edno (<\/span>p\u00e1lenka z kumysu. P\u0159itom se tvrd\u00ed, \u017ee vodku do Ruska p\u0159ivezli Evropan\u00e9!<\/span><\/i>).<\/span><\/p>\n

Sv\u00e1tek slavila cel\u00e1 dr\u017eava. Ve stanu byli v\u0161ichni synov\u00e9 Oguse, velmo\u017ei a star\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edci. Syn\u016fm pak p\u0159ipomn\u011bl, jak na\u0161li v lese u \u0160amy zahraban\u00fd luk a \u0161\u00edpy. P\u0159ik\u00e1zal pak star\u0161\u00ed syny naz\u00fdvat Bjussjuky, co\u017e znamen\u00e1 \u201ezlomen\u00fd\/p\u0159emo\u017een\u00fd\/p\u0159ed\u011blan\u00fd\u201c, a mlad\u0161\u00ed U\u010d-Okkami, co\u017e znamen\u00e1 \u201et\u0159i \u0161\u00edpy\u201c.<\/span><\/p>\n

A \u0159ekl, \u017ee to nen\u00ed jen n\u00e1hoda, ale v\u016fle Boha, a a\u0165 je nejstar\u0161\u00ed syn Kiun po smrti Oguse jmenov\u00e1n Velk\u00fdm Ch\u00e1nem a luk a\u0165 se stane znakem ch\u00e1nsk\u00fdm. \u0160\u00edpy pak maj\u00ed znamenat posly ch\u00e1na vyslan\u00e9 ze zlat\u00e9ho luku dr\u017eavy. A m\u011bl b\u00fdt a\u017e do konce rodu znakem potomk\u016f Blusjuk\u016f a n\u00e1sledn\u00edci U\u010d-Okkov\u016f jejich poddan\u00fdmi a\u017e na v\u011bky.<\/span><\/p>\n

Ka\u017ed\u00e9ho vyznamenan\u00e9ho odm\u011bnil ch\u00e1n m\u011bsty a zem\u011bmi s poddan\u00fdmi a prost\u00e9 voj\u00e1ky podaroval st\u0159\u00edbrem, zlatem a drahokamy. Civilist\u016fm nechal na ulice dov\u00e9zt vozy s dobr\u00fdm j\u00eddlem a pit\u00edm, a tak v\u0161ichni dlouho hodovali a slavili sv\u00e9ho ch\u00e1na.<\/span><\/p>\n

Zde podle m\u00e9ho n\u00e1zoru nen\u00ed mo\u017en\u00e9 si nev\u0161imnout podobnosti mezi \u017eivotopisem Oguse-ch\u00e1na a Alexandra Makedonsk\u00e9ho.<\/span><\/i><\/p>\n

Z\u00e1nik \u0159\u00ed\u0161e Velk\u00fdch Mogull\u016f<\/h2>\n

Ogus-ch\u00e1n zem\u0159el po 116 letech vl\u00e1dy a velk\u00fdm ch\u00e1nem se podle odkazu stal Kiun. Na jeho dvo\u0159e z\u016fstal star\u00fd mudrc z D\u017eungar\u016f (<\/span>Ujgur\u016f<\/span><\/i>), kter\u00fd mu byl poradcem. \u0158ekl Kiun-ch\u00e1novi, \u017ee \u0159\u00ed\u0161i se bude da\u0159it do t\u00e9 doby, dokud se s bratry neza\u010dnou h\u00e1dat. Jakmile dojde ke sv\u00e1ru, p\u0159ijdou o v\u0161echno: o m\u011bsta i o provincie a poddan\u00e9, a co je nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u2013 i o \u010dest.<\/span><\/p>\n

Na radu star\u0161iny Kiun uspo\u0159\u00e1dal velkou hostinu a pozval na ni v\u0161echny, koho jen bylo mo\u017en\u00e9, aby bez utajov\u00e1n\u00ed cel\u00fd sv\u011bt\u011b vid\u011bl, \u017ee d\u011bdictv\u00ed po Ogus-ch\u00e1novi bude rozd\u011bleno rovn\u00fdm d\u00edlem mezi \u0161est bratr\u016f, z nich\u017e ka\u017ed\u00fd m\u011bl \u010dty\u0159i syny. V\u0161echno na 24 d\u00edl\u016f. Ano, tak tomu bylo, podle spravedlnosti v\u0161em rovn\u00fdm d\u00edlem.<\/span><\/p>\n

Dali postavit velk\u00fd modr\u00fd stan se zlat\u00fdmi jablky, kter\u00fd tu z\u016fstal po otci, a kolem \u0161est b\u00edl\u00fdch stan\u016f. Zakopali dva stromy na 40 sa\u017en\u00ed (<\/span>d\u00e9lkov\u00e1 m\u00edra, 2,134 m<\/span><\/i>) vysok\u00e9 a na jejich vrcholy byly p\u0159ipevn\u011bny zlat\u00e1 a st\u0159\u00edbrn\u00e1 slepice. St\u0159\u00edleli pak \u0161\u00edpy, sed\u00edce na kon\u00edch bez jak\u00e9koli opory -\u00a0Bjussjuci\u00a0na zlatou slepici a U\u010d-Okkov\u00e9 na st\u0159\u00edbrnou. T\u011bm, kdo ji sest\u0159elili, dal Kiun-ch\u00e1n p\u011bknou odm\u011bnu. A pak byla hostina podle zvyk\u016f p\u0159edk\u016f, kdy bylo pora\u017eeno 900 kon\u00ed, 9000 ovc\u00ed a d\u00e1no 99 m\u011bch\u016f s v\u00ednem a kumysem. A d\u011bdictv\u00ed Ogus-ch\u00e1na ve\u0159ejn\u011b rozd\u011blili rovn\u00fdm d\u00edlem. Ale dostalo se nejen na 24 p\u0159\u00edm\u00fdch d\u011bdic\u016f, ale i t\u011bm z d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 byly zrozeny ze soulo\u017enic.<\/span><\/p>\n

P\u0159\u00edm\u00fdmi potomky Ogus-ch\u00e1na byli:<\/span><\/p>\n

    \n
  1. syn Kiun-ch\u00e1n a vnuci Kagi, Bojat, Alkaaduli a Karajuli;<\/span><\/li>\n
  2. syn Ai-ch\u00e1n a vnuci Jasir, Jafir, Dodurga a Dutar;<\/span><\/li>\n
  3. syn Juldus-ch\u00e1n a vnuci U\u0161arb, Ka\u010dik, Begdali a Karkin;<\/span><\/li>\n
  4. syn Kun-ch\u00e1n a vnuci Bajender, Ba\u010dina, \u010cauldar a \u010cebni;<\/span><\/li>\n
  5. syn Tag-ch\u00e1n a vnuci Salur, Imar, Alajun\u010di a U\u0161gar;<\/span><\/li>\n
  6. syn \u010cingis-ch\u00e1n a vnuci Igd\u011br, Bujdus, Auba a Kann\u011bk.<\/span><\/li>\n<\/ol>\n

    Ka\u017ed\u00fd ze \u0161esti syn\u016f Ogus-ch\u00e1na m\u011bl je\u0161t\u011b po \u010dty\u0159ech nez\u00e1konn\u00fdch synech, mezi nimi\u017e byli: Jura\u010di, Turunko, Kor\u010daik, Sv\u011br\u010dik, Kasket, Kergiz, Takin, Murda a \u0160uj.<\/span><\/p>\n

    70 let slavn\u011b vl\u00e1dl Kiun-ch\u00e1n a po jeho smrti na jeho m\u00edsto nastoupil bratr Ai-ch\u00e1n, potom Juldus-ch\u00e1n (nikoli bratr, ale jmenovec z t\u00e9ho\u017e rodu). Potom n\u00e1sledoval Mengli-ch\u00e1n, kter\u00fd zem\u0159el velmi star\u00fd, p\u0159edav vl\u00e1du \u0164inis-ch\u00e1novi. \u0164inis-ch\u00e1n se ve st\u00e1\u0159\u00ed vzdal koruny, aby se v\u011bnoval slu\u017eb\u011b bohu, a p\u0159edal ji sv\u00e9mu synovi Ill-ch\u00e1novi. A Ill-ch\u00e1n pak velmi dlouho vl\u00e1dl Mogull\u016fm.<\/span><\/p>\n

     <\/p>\n

    Ill-ch\u00e1n a Siun\u010d-ch\u00e1n vl\u00e1dli ve stejnou dobu. Prvn\u00ed byl z rodu Mogullova, druh\u00fd poch\u00e1zel z rodu Tartar-ch\u00e1na. Oba spolu neust\u00e1le soupe\u0159ili, p\u0159i\u010dem\u017e Siun\u010d prohr\u00e1val. Tehdy poslal posly k siln\u00e9mu vlada\u0159i ch\u00e1nu Kergizsk\u00e9mu, aby vystoupili proti Ill-ch\u00e1novi spole\u010dn\u00fdm vojskem. Ale Ill-ch\u00e1n se o t\u00e9to dohod\u011b dozv\u011bd\u011bl a v\u010das zaujal v\u00fdhodnou pozici. Nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 vojsko bylo mnohokr\u00e1t v\u011bt\u0161\u00ed, ale p\u0159esto nedok\u00e1zalo dostat voj\u00e1ky Ill-ch\u00e1na z \u00fakryt\u016f. Druh\u00fd den se v\u0161e opakovalo, a\u017e potom \u00fato\u010d\u00edc\u00ed spiklenci p\u0159edst\u00edrali, \u017ee jsou pora\u017eeni, zahodili zbran\u011b a ut\u00edkali pry\u010d. Bojovn\u00edci Ill-ch\u00e1na si dodali odvahy; mysleli si, \u017ee nyn\u00ed Tartarce a Kergizce dohon\u00ed a poraz\u00ed. A tak vyrazili z \u00fakryt\u016f, aby je dohnali, ale byli p\u0159epadeni. Vojsko Mogull\u016f bylo obkl\u00ed\u010deno a do jednoho porub\u00e1no.<\/span><\/p>\n

    \"\u0411\u0443\u0434\u043d\u0438<\/a>
    A tehdy \u0159\u00ed\u0161e Velk\u00fdch Mogull\u016f zanikla\u2026<\/figcaption><\/figure>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Pokra\u010dovat ve \u010dten\u00ed dal\u0161\u00edho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed by nem\u011blo smysl, pokud by \u010dten\u00e1\u0159 dostate\u010dn\u011b pevn\u011b nestr\u00e1vil v\u0161e, co bylo uvedeno v p\u0159edchoz\u00ed \u010d\u00e1sti.N\u00ed\u017ee toti\u017e p\u0159edlo\u017e\u00edm text jednoho velmi zaj\u00edmav\u00e9ho dokumentu, kter\u00fd je zastoupen v mnoha knihovn\u00e1ch a nikdy se neskr\u00fdval p\u0159ed o\u010dima historik\u016f ani \u0161ir\u0161\u00edho okruhu \u010dten\u00e1\u0159\u016f. Zcela podle moudr\u00e9ho pravidla: „Chce\u0161-li n\u011bco bezpe\u010dn\u011b schovat \u2013 polo\u017e […]<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":27165,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[668],"tags":[721],"series":[],"class_list":{"0":"post-27162","1":"post","2":"type-post","3":"status-publish","4":"format-standard","5":"has-post-thumbnail","7":"category-tartarie-cs","8":"tag-tartaria-cs"},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27162","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=27162"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/27162\/revisions"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media\/27165"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=27162"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=27162"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=27162"},{"taxonomy":"series","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.tart-aria.info\/cs\/wp-json\/wp\/v2\/series?post=27162"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}