O čem mlčí ruiny a šeptají pyramidy 3

28
Джованни Баттиста Пиранези

Ale podle mého názoru ani to nemusí být správné. Je nutné chápat, z čeho byly ty stavby postaveny předtím, než se změnily v ruiny. A to je velmi důležitá otázka. Zde použitý kámen – to není úplně kámen. Je to travertin, což je ve skutečnosti místní druh obyčejného vápence. Izborská pevnost byla postavena z vlastnostmi podobného materiálu a za tři sta let bez oprav se změnila ne jen v ruiny, ale v kopec nepravidelného tvaru!

Hubert Robert
Hubert Robert

60.

Hubert Robert
Hubert Robert

Proto všechno hovoří o tom, že celá ta krása se stavěla zhruba sto let před tím, než byla „ofotografována“. A není divu, že tu vidíme takovou devastaci, když velkou část ruin pastevci následně použili na stavbu chlévů a stodol. Ke katastrofě došlo kolem roku 1700 podle tradiční chronologie. To jsem si nevycucal z prstu. Rok 1700 je velmi záhadný. Nemyslím tím samozřejmě jen tento jeden rok, ale na přelomu 17. a 18. století na Zemi došlo k čemusi zjevně globálnímu, něčemu, co se dotklo všech sfér života. Nějak najednou došlo k technologickému skoku.

Prakticky všechny sféry činnosti člověka dostaly impuls k rozvoji. Včetně malířství, díky kterému dnes přemýšlíme nad těmito otázkami. Objevení principu camery obscura způsobilo vznik fotograficky přesné fixace zobrazení.

Ano a současný kalendář nám vnutili Evropané v roce 7208 od stvoření světa, a ten je podivnou shodou okolností tentýž jako 1700.

61.

Hubert Robert
Hubert Robert

Alexandrovský sad Kremlu to připomíná, není-liž pravda?

Alexndrovský sad. Moskva. Kreml
Alexndrovský sad. Moskva. Kreml

Mnozí oprávněně namítnou, prý jaký vůbec problém, ať se Italové klidně pyšní myšlenkou, že všechnu tu velkolepost vybudovali jejich předkové. Tím spíš, že verze tradiční historie vyvolává tolik rozporů. Jediná otázka, která vyžaduje úpravu, totiž je, že neznámo odkud se vzala tisícovka let, kterých zjevně ve skutečnosti nebylo. Tady už dnes naštěstí pochybnosti prakticky žádné nejsou. Ale vzpomeňte si, že ještě před deseti lety, dokonce i jen zmínka o neexistujícím a vymyšleném tisíc let trvajícím "temném středověku" mohla udělat kříž nad slibnou kariéru vědce. Nyní šoková etapa proběhla a uznávaní renomovaní doktoři a akademici klidně hovoří o tom, že ano, že je to docela přijatelné. Nu, co se dá dělat, všechny Petavius se Scaligerim podvedli. Stane se…

62.

Hubert Robert
Hubert Robert

63.

Hubert Robert
Hubert Robert

64.

Hubert Robert
Hubert Robert

65.

Hubert Robert
Hubert Robert

Ano, můžeme se dohadovat o tom, byl-li Čapájev mužik od rádla, nebo pečlivý technokrat, tento spor už nic nemůže změnit. Ale úplně jiná situace nastane, když máme před očima svědectví, která mohou dát odpovědi na ty nejvážnější a pro člověka důležité otázky. Nejdůležitější za celou dobu existence planety:

„Kdo jsme?“
„Odkud jsme?“
„Kdo nás vytvořil?“
„Jaký máme cíl?“
„Čím všechno skončí, kdy a jak?“

Proč jsem se rozhodl, že takové odpovědi je možné dostat díky nějakým obrázkům? Proto, že to možná nejsou jen „nějaké obrázky“. Důvodů nedůvěřovat pravdivosti celé plejádě umělců totiž máme krajně málo, a pokud ano, pak stejně jsme my všichni povinni chytit se této šance předané nám našimi pra-pra-pradědy a pokusit se zjistit skutečnou historii lidstva.

66.

Hubert Robert
Hubert Robert

Klíčovým argumentem jsou bezvýhradné, stoprocentní důkazy přítomnosti znalostí, které předbíhají době. To je příznak umělosti světa, který nás obklopuje. To je příznak toho, že i my jsme umělá stvoření, bioroboti. Vytvoření na jednotné platformě z rozličných náhradních dílů.

Ve skutečnosti není tak důležité, zda byly „antické“ stavby vytvořeny v roce 1700 nebo 700. Hlavní rozpor je v něčem jiném.Ten by se dal zformulovat takto: Pokud všechny objekty, které nemůžeme z té či oné příčiny uznat jako vytvořené rukama naší civilizace, byly vytvořeny civilizacemi předcházejícími, pak kde jsou stopy činnosti těchto hypotetických předcházejících civilizací?

67.

Hubert Robert
Hubert Robert

Rozvitá civilizace vždy zanechává i množství stop menších než přistávací plochy a mrakodrapy. Jsou to:

- hroby;
- odpadky;
- cesty;
- místa těžby nerostných surovin a stavebních materiálů;
- nástroje a zařízení;
- místa produkce zdrojů potřebných pro život obrovské masy lidí, jako je voda, potraviny, oděvy nebo obuv.

68.

Hubert Robert
Hubert Robert

A to minimálně. Z toho všeho, co jsem vypočítal, dáme jen s obtížemi dohromady několik kamenolomů, dolů a šachet, jejichž stáří stejně věrohodně stanovit není možné. Jasným příkladem je žulový lom v Asuánu, který „egyptologové“ označili jako místo dobývání stavebního materiálu pro stavbu velkých pyramid v Gíze, nacházející se téměř tisíc kilometrů od lomu. A skutečnost, že lom se rozpracovával v době stavby Asuánské hydroelektrárny, vůbec nikdo neřeší.

Ukazuje se mi, že člověk se na planetě objevil zároveň s hotovými meglitickými stavbami, znalostmi i nástroji pro další rozvoj technologií. Vždyť jak se říká, pro to, aby bylo možné dobývat železnou rudu, je potřeba mít krumpáč a lopatu, aby se z železa dal vykovat krumpáč, lopata nebo třeba nůž, je nutná kovadlina a kladivo, které, jak známo, není možné bez jiného kladiva a kovadliny zhotovit. Máme tu začarovaný kruh, spor, co bylo dříve – vejce nebo slepice.

69.

Hubert Robert
Hubert Robert

A to je ten paradox, který známými metodami vyřešit nelze. Abychom přesto řešení nalezli, budeme muset znova předložit divokou antivědeckou verzi. Zde je:

Náš svět byl vytvořen najednou takový, jaký je. Někdo stvořil člověka, ale okamžitě si uvědomil, že v této podobě prakticky nemá šanci přežít. Na rozdíl od zvířat člověk žádné prostředky pro přežití v tomto světě nemá. Bez oblečení, bot, obydlí, nástrojů a zbraní. Je to prostě takové holé, teploučké klubíčko masa na kostičkách. Ideální potrava pro zvířata. Proto je zřejmé, že když původce osídlil Zemi tímto jemným, životu na Zemi nepřizpůsobeným tvorem, byl povinen ho naučit přežít a zajistit jej minimálním souborem znalostí a dovedností.

70.

Hubert Robert
Hubert Robert

71.

Hubert Robert
Hubert Robert

72.

Hubert Robert
Hubert Robert

Kromě toho jako kterýkoli jiný bůh musel člověka zabezpečit bydlením. Dokonce i nedbalý hospodář dříve, než přivede do dvora štěně, postaví pro něj boudu. Když si kupujete křečka nebo veverku, zároveň koupíte pro tato domácí zvířátka celé plastové městečko a potom s dojetím sledujete, jak křeček běhá mezi domečky, pije z fontánky a po různých žebříčcích zalézá do pater domečku… Nic vám to nepřipomíná? Nechovají se zrovna tak chovatelé hospodářských zvířat na ruinách z pláten Jurije Robertoviče?

Vzniká otázka o antropologických rozdílech zobrazených „křečků“ a těch, kdo postavil ty budovy a stavby. Soudě podle výšky stropů a otvorů ve stěnách a stejně tak i velikostí a hmotností jednotlivých částí stavebních materiálů, tvůrci byli minimálně pět metrů vysocí. Pokud by tomu však bylo tak, pak by i stupně schodiště musely být daleko vyšší. Ale nejsou. Všechna schodiště zachycená malíři-ruinisty mají rozměry nevhodné k používání velikány. Byly odpočátku vytvořeny s ohledem na antropologii současného člověka. Proto se opět nabízí závěr, který zazněl už výše.

Domeček pro křečka
Domeček pro křečka

Tyto stavby stavěli PRO nás, ne NÁMI. Zní to jako kacířství, ale podle mého názoru stejně hloupě jako „zakřivený prostor“ nebo „červí díry“.

73.

Hubert Robert
Hubert Robert

74.

Hubert Robert
Hubert Robert

Chápu, srovnání to je hrubé, dokonce cynické, ale to je jen proto, aby bylo jednodušší pochopit základní myšlenku předkládané verze. A verze se rodila díky pracím umělců-ruinistů. Tyto obrazy názorně demonstrují pravděpodobnost toho, že mám pravdu.

Ruiny jsou skutečně schopné hovořit, je jen potřeba se naučit rozumět jejich jazyku. A tady předkládám jednu variantu jejich překladu:

Stvořitel nás vytvořil zároveň s příbytkem. Jak jsme s ním naložili, je jiná věc. To je vlastnost homo sapiens, odlišující ho od jiných druhů – ničit, bořit a zabíjet. Z toho vyplývá následující závěr. Nás tvořili tak, jak my jsme vytvářeli plemena psů. Jedny pro lov, druhé na obranu, třetí na psí zápasy, čtvrté na výzdobu obydlí.

75.

Hubert Robert
Hubert Robert

76.

Hubert Robert
Hubert Robert

77.

Hubert Robert
Hubert Robert

78.

Hubert Robert
Hubert Robert

Je zřejmé, že taková verze urazí city většiny lidí, kteří jsou zvyklí se pokládat za „korunou evoluce“, „vrchol potravního řetězce“, „pány tvorstva“ „otroky boží“ a tak dále. Avšak jestli se zločinec dopustil zločinu, ale nepřizná se k tomu, stejně ho posadí do vězení. Na tom není nic urážlivého. Vždyť všichni souhlasí s tím, že my sami jsme si to neusmysleli. Nás prostě vytvořili a to je fakt.

79.

Hubert Robert
Hubert Robert

Zhruba se dělíme na dva základní druhy. Na agresory a obránce. Ale tyto dva druhy se samozřejmě dále dělí na poddruhy. Zkuste sami určit „who is who“. Mně se ukazuje, že Slované byli vytvořeni výhradně pro jediný účel – odrážet vnější útoky na svou zem. Je v ní něco takového, co potřebují ti, kdo vytvořili Anglosasy (ačkoli tento pojem není ve skutečnosti přesný a odvádí od pochopení toho, že nejdůležitější v tomto příběhu nejsou oni, ale Britové – lidé smlouvy), kteří se s maniakalní urputností po celá staletí snaží zaujmout místo Slovanů.

80.

Hubert Robert
Hubert Robert

81.

Hubert Robert
Hubert Robert

Znamená to, že my jsme jen „příloha“, mechanismus ochrany něčeho důležitého. Nás vytvořili na obranu území, na kterém je… vůbec to nemusí být něco hmatatelného. Možná ochraňujeme něco takového, čeho se ani nejde dotknout, ale co je určitě velmi, velmi cenné. A je docela možné, že to je ten „Ruský duch“, o kterém psal A. S. Puškin. Koneckonců, co je to duch? Ve společnosti, v níž chybí chápání pojmů „pole“ (magnetického například) nebo „záření“, může být jejich ekvivalentem právě pojem „duch“.

82.

Hubert Robert
Hubert Robert

Ale pokud jsou Britové dravci a všichni ostatní představitelé bílé rasy býložravci, pak co jsou červená, žlutá a černá rasa? Nejspíš ani jedněmi, ani druhými. Černá a rudá rasa jsou absolutně neutrální. Jsou to děti přírody, a pokud by tu nebyli bílí, pak by žily v souladu s okolním světem a nikomu by neubližovaly.

A žlutí jsou nejspíš určeni ke službě. Přirovnal bych je k celosvětovému množitelskému zařízení. Velmi zřídka vymýšlejí něco vlastního, ale kopírují a množí vše, co mohou. Je to takový gigantický dopravník, z něhož přicházejí všechny ty užitečné produkty schopné uspokojit potřeby zbytku světa.

83.

Hubert Robert
Hubert Robert

Takové rozdělení „specializací“ nás nemůže nepřivést na myšlenku, že my všichni jsme jen postavy v něčí hře. Ať už to chceme nebo ne, nikdo se nás na to neptá. Hra pokračuje a podle mnohých příznaků lze předpokládat, že další její úroveň se blíží zakončení.

84.

Hubert Robert
Hubert Robert

Albertu Einsteinovi je připisován tento citát: „Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve třetí světové válce, ale v té další to budou zase kamenné sekery.“ Je známo, že budoucí génius byl ve škole čtyřkařem. Soudě podle tohoto citátu čtyřkařem i zůstal. Zásadně se totiž mýlil. Ti, kdo se dostanou na následující úroveň hry, opět budou používat střelné zbraně, spalovací motory a spojovací a dopravní prostředky. A zbývá jen hádat, kolik let budou potřebovat na to, aby dosáhli naší úrovně. Ale že to nebudou tisíciletí, je mimo jakoukoli pochybnost.

A o tom ty ruiny šeptají. Netrvám na přesnosti překladu, netvrdím nic jistě, ale myšlenkám nezakážeš rodit se. Ty je možné jedině vysvětlit. A je-li to špatně nebo k dobru, ukáže čas.

© tart-aria.info. Všechna práva vyhrazena

If you have found a spelling error, please, notify us by selecting that text and pressing Ctrl+Enter.

Tento článek je také k dispozici v následujících jazycích:
  • +0
  • -0
  • 0 ratings
0 ratingsX
Like!Dislike!
0%0%

Previous articleO čem mlčí ruiny a šeptají pyramidy 2
Next articleMegality hovoří. 1
kadykchanskiy

Golubjev Andrej Viktorovič (kadykchanskiy, кадыкчанский, записки колымчанина). Narodil se 29. července 1969 v Kadykčanu, Susumanský rajón, Magadanská oblast. Absolvoval Vyborgskou letecko-technickou školu a Ruskou celní akademii. Pracoval ve 2. kujbiševské spojené letecké brigádě. Pracoval v Pskovské celnici. Právník, spisovatel, historik.